Přechod z ústavní výchovy je jako skok ze skály do neznáma. Při osamostatnění může pomoci „patron“
Kluci v dětských domovech čelí velké výzvě – většinu svého života tráví ve velmi feminizovaném světě. Ve školách i v dětských domovech se mnohem častěji setkávají se ženami v rolích autorit než s muži. Jejich otcové mnohdy také nefungují nebo nejsou k dispozici, a tak jim někdy chybí setkání s obyčejným chlapem. Právě na tuto myšlenku navazuje program Patron.
„Přechod z ústavní výchovy do samostatného života je jako skok ze skály do neznáma, i přesto, že si o tom předtím mockrát povídali. Během osamostatnění jim pak chybí kotva, někdo, o koho by se mohli opřít a kdo by tam zůstal,“ vysvětluje princip patronství Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů, kde program před deseti lety vznikl.
Jaká jsou pravidla pro patronský vztah a kde jsou jeho hranice v práci s traumatizovanými mladými lidmi? Proč patron svého svěřence nemůže pozvat na kafe? Kdo se může a kdo by se naopoak určitě neměl stát patronem? Poslechněte si Diagnózu F s Lukášem Talpou.
Související
-
Michal Ďorď o zkušenosti s ústavní péčí: Do sedmi let jsem netušil, že žiju v jiném světě
Michal Ďorď je členem vládního výboru pro práva dítěte a předseda spolku Vteřina poté, který sdružuje lidi se zkušeností...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
