Připoutejte se, prosím! Iglooghost vás zve na zběsilý průlet paralelními vesmíry

24. říjen 2017

Losangeleský label Brainfeeder v posledních letech poněkud stagnoval. Naštěstí ale v roce 2015 získal výraznou akvizici v podobě producenta Seamuse Malliagha alias Iglooghosta. Právě pod křídly Flying Lotuse teď dvacetiletý Ir vydává svůj dlouhohrající debut Neō Wax Bloom, jehož maximálnímu eklektismu se může rovnat jen málokterá nahrávka.

Jeho debutové EP Chinese Nü Year z roku 2015 bylo tak výrazným počinem, že si ho okamžitě všimla řada influencerů jako Pitchfork, Resident Advisor nebo publicista Anthony Fantano z populárního vlogu The Needle Drop. Čtveřicí tracků Iglooghost naznačil, že je talentem, který se rodí jednou za dekádu. Chinese Nü Year zněl jako okouzlující fúze zběsilého grimeu z paralelního vesmíru, agresivního footworku nebo zmutovaného popu labelu PC Music. Ve svých osmnácti letech tak přišel Iglooghost s futuristickým zvukem, který znal jen vzdálené příbuzné, jelikož se de facto nepodobal ničemu, na co byli posluchači dosud zvyklí.

Svou neuchopitelnost násobí Iglooghost i výraznými psychedelickými vizuály. Na nich představuje nejrůznější postavy ze svého imaginárního světa, prapodivné amorfní postavy, které mají často melouny místo hlav. Zatímco na Chinese Nü Year sledoval Iglooghost vesmírnou odyseu želatinové žížaly jménem Xiangjiao, aktuální dlouhohrající debut Neō Wax Bloom přináší příběh dvou obřích očních bulev, které omylem způsobily ekologickou katastrofu na planetě Mamu. Bizarní postavičky ale hledejte spíše na přebalu nebo v komiksu, který je součástí vinylové edice. V samotných písních byste totiž mezi nánosy zvuků jednotlivé charaktery identifikovali jen těžko.

Iglooghostův radikální maximalismus vyráží dech. Má pozoruhodně rozvinutou schopnost vrstvit jednu chytlavou melodii na druhou, aniž by aranže zněly přehlceně. Přitom ale atakuje samu hranici únosnosti, rozhodně se nedá říct, že by jeho písně působily vzdušným dojmem. „Mozek je všechno, co máš, musíš na něj být trošku hodný,“ přiznává Iglooghost v rozhovoru pro PopMatters.com, proč může přehnaná kreativita přivést člověka na pokraj šílenství.

Milovník chorální hudby také rád využívá jednoduchých nápěvů, jak můžeme slyšet v písních Bug Thief nebo otvíráku Pale Eyes. Se závěrečným trackem Göd Grid, který prý kvůli náročnosti aranží vznikal několik měsíců, vykopává Iglooghost tempo na 220 BPM a vystavuje tak svůj magický metronom fyzické trýzni. Kdyby existovala vesmírná policie, Iglooghost by za svou rychlou jízdu při průletech portály dost možná přišel o papíry.

O některých famózních albech, která vinou různých okolností zapadla a byla zapomenuta, se říká, že na ně svět ještě nebyl připraven. Neō Wax Bloom zní spíše jako mimozemské album, které ani nebylo lidem určeno a do našeho světa se dostalo portálem, stejně jako Iglooghostovy tajemné entity.

Iglooghost – Neō Wax Bloom (Brainfeeder, 2017)
Hodnocení: 80 %

autor: Jan Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.