Příroda nemůže člověka nikdy zklamat, říká autorka dětské knížky Mojenka

1. červen 2022
Záložka

„Nechtěla jsem, aby to byla knížka jenom pro děti a jenom pro dívky, chtěla jsem, aby se do ní mohli začíst i dospělí,“ říká spisovatelka Olga Stehlíková, která má na kontě několik knížek pro děti i básnických sbírek pro dospělé. Nejnovější Mojenka je dobrodružná kniha, čtenáři se často pobaví, zároveň se příběhem jako temná opona prolíná nemoc a ztráta blízké osoby.

Mojenka je desetiletá dívka, která ze všeho nejvíc miluje přírodu a svoji maminku. Přírody včetně názvů a popisů nejrůznějších rostlin a zvířat je v knížce plno, Stehlíková chtěla především ukázat, že příroda je pro člověka spojenec. Několikrát dokonce zmiňuje, že les je nejbezpečnější místo na světě. „Neumím si představit, že by někdo šel do lesa, sedl si tam a četl. Ale vlastně mě to teď docela láká, nikdy jsem to neudělala, takže proč ne.“

Mojenka od Olgy Stehlíkové

Důležitou součástí příběhu je nemoc Mojenčiny matky, která se kvůli tomu postupně mění. Mojenka má ale oporu nejen v okolních lesích, ale taky v rodině. Autorka sama říká, že chtěla napsat příběh o současné rodině, o obyčejném životě, ale současně, aby se v něm ukázalo, že příroda je plná zázraků. Výtvarnou část má na starosti Andrea Tachezy, která bezvadně vystihla charakter jmenovaných přírodnin.

Poslechněte si rozhovor s Olgou Stehlíkovou o její nejnovější knížce Mojenka, o lásce k přírodě, ale taky o ztrátě v rodině.

autor: Jakub Pavlovský
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.