Problémy nevyklidíš. Squaty upozorňují na nedostatky dnešních měst

Vyklízení Autonomního sociálního centra Klinika
Vyklízení Autonomního sociálního centra Klinika

Jsou squaty jen nelegální centra flákačů, jak si myslí jejich odpůrci, nebo můžou hrát ve městě i pozitivní roli? Sociální geografka Michaela Pixová a Tomáš Lapáček z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy se shodují, že squaty nám ukazují, co nám dnes ve městech chybí, například dostupné bydlení nebo nekomerční kultura.

„Argument, že squatteři můžou přijít ke komukoli domů, je lichý. Squatteři obsazují jen domy, které jsou nevyužívané, protože chtějí zlepšit jejich stav,“ vysvětluje Michaela Pixová. Squatting je podle ní důležitý, protože pomáhá ke spravedlivému městu. „Současné město funguje na tržních principech a vytváří masu lidí, kteří jsou od města odtržení a deprivovaní, protože nemůžou naplňovat svoje potřeby.“ Právě squaty představují podle Pixové k dnešnímu systému alternativu, ať už třeba ekonomickou, kulturní, nebo vzdělávací.

Prohlédněte si fotogalerii z vyklízení Autonomního sociálního centra Klinika

„Klinika žije, boj pokračuje,“ skandovali pak někteří před bočním vchodem do budovy. A na místo dorazili s policií i příslušníci antikonfliktního týmu

„Vítám vás a přeji příjemný den,“ pronesl krátce před 10 hodinou exekutor Ivo Luhan před Autonomním centrem Klinika. V 10 hodin se pokusil zahájit exekuci a vstoupit do budovy. Na první pokus se to nepodařilo, protože před hlavním vchodem stáli aktivisté i novináři. Exekutor si tak zavolal na pomoc policii.

„Naším úkolem není řešit, jestli je squatting dobrý nebo zlý, ale pokusit se analyzovat příčiny problémů, na které squatteři a mnozí další upozorňují,“ vysvětluje ředitel Sekce strategií a politik pražského IPRu Tomáš Lapáček. Praha se stejně jako jiná velká města potýká s bytovou krizí. Bytů je nedostatek a ceny nemovitostí jsou velmi vysoké. Zároveň jsou v Praze tisíce prázdných domů. IPR je podle Lapáčka nakloněn nějaké formě dočasného využívání prázdných domů, ale mělo by mít legální základ. „Jako součást městské samosprávy také musíme zastupovat zájmy všech obyvatel města, tedy i majitelů, naším úkolem je vyvažovat, být smiřovacím elementem.“

03634851.jpeg

Bydlení jako právo nebo jako komodita?

Squaty sice slouží i jako obydlí pro ty, kteří můžou mít problémy sehnat jiné bydlení, ale samy o sobě lepší dostupnost bydlení nezajistí. K tomu je potřeba větších, strukturálních řešení. IPR se snaží dlouhodobě prosadit, aby se v Praze víc stavělo a stavební předpisy byly rychlejší a jednodušší. Michaela Pixová se ale domnívá, že snadnější stavění věc nevyřeší a napomůže jen dalšímu skupování nemovitostí na investiční účely. „Z města je dnes jeden velký finanční produkt, už to není místo, kde by lidé spokojeně žili. Stalo se z něj vybudované prostředí, které slouží k tomu, aby do něho lidé mohli investovat peníze.“ Dostupné bydlení je prioritou i pro IPR, ten ale musí podle Lapáčka zohledňovat i fakt, že bydlení není jen základní právo, ale i komodita. „Má-li ale někdo prázdné byty jen na investici, tak to není dobře a je otázka, jestli pak tu nemovitost nezdanit jako investiční statek,“ říká Lapáček. Metodiky IPRu se zaměřují i na další problémy, jako Airbnb, a čím dál víc řeší i téma nevyužívaných budov. Jestli bude v Praze brzo méně prázdných domů a víc dostupnějších bytů, bude záležet i na nově zvolené městské radě.

Dočkáme se v Praze housing first? Měla by si česká města vzít příklad z vídeňské bytové politiky? Je bydlení ve Skandinávii opravdu tak dostupné, jak si mnoho lidí myslí? A čím se můžeme inspirovat v Řecku? Poslechněte si celou debatu.

Spustit audio

Související