Proč republiku sužuje sucho? „Žijeme s pocitem, že si všechno můžeme dovolit,“ říká správce zeleně Ondřej Feit

29. srpen 2019

Zatímco Amazonie hoří, u nás se zdají být stromy ještě pořád vcelku spokojené. Je to ale jenom zdání. Jak v našem studiu zdůraznil ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu Ing. Ondřej Feit, chybí celková koncepce. Radnice sice hojně nakoupily zavlažovací vaky, další péči ale už zanedbávají.

Česká republika přitom čelí suchům, která se nedotýkají jenom volné krajiny, ale trápí právě města. „V současné době dochází k jiné distribuci srážek, není jich méně, ale spadnou na určitém území v určitém čase. Narůstá teplota nejenom v krajině, ale i ve městech a to je velký problém. Sucho je jedním z hlavních dílů skládanky stresových působení na stromy.“

Ondřej Feit

Neomezuje se přitom pouze na letní měsíce. „Distribuce srážek musí být kontinuální, ideálně zejména na jaře, kdy stromy rostou, dochází k růstu letorostů. Vláhu ale potřebují i pro další vyzrávání a příjem látek. Nelze to slučovat, liší se to podle druhů, třeba jehličnany chtějí více vody během podzimu, obzvlášť když je na podzim sázíme. Pravidlem je, že stromům prospívá pravidelná zálivka ve větších množstvích než každý den po malých dávkách.“

Zvýšenou zátěž pro stromy přitom nezpůsobila jen klimatická změna, ale především moderní urbanismus. „Koukněte se kolem sebe, vidíte samé zpevněné plochy, domy, fasády, parkoviště… Všechny tyto plochy pohlcují teplo, které vyzařují v noci, takže nedochází ani k nočnímu ochlazení a teplota narůstá. Vzniká takzvaný tepelný ostrov města, kdy rozdíl průměrné teploty mezi městem a okolní krajinou je výrazný, kolem jednoho až dvou stupňů. Praha už se dokonce stala nejteplejším místem v České republice – vždycky to bývala jižní Morava.“

Čtěte také

Jakým způsobem můžeme současný nepříznivý stav mírnit? „Je to věc dlouhodobého přístupu a komplexní péče, která tady byla zanedbána. Myslíme si, že nám projde všechno. Pokud se neobrátíme k jádru problému a nepřevezmeme za něj zodpovědnost, nepomůže sebevíc zavlažovacích strojů v ulicích. Základem je nejenom vysazování stromů, ale i následná péče o zeleň, kterou musí mít na starosti odborníci. Spousta měst vypíše výběrové řízení na jediné kritérium – nejnižší cenu. Zahradničina navíc není vázaná živnostenská činnost, takže ji může provozovat kdokoli, a výběrová řízení tak vyhrávají úklidové firmy, které nemají základní znalosti.“

Jak se individuálně zasadit o zlepšení zeleně ve svém okolí? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

Spustit audio

Související

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.