Prodloužit si biologické mládí. Longevity není jen manýra tech bros, tvrdí molekulární biolog

„Cílem je pomaleji stárnout a netrpět posledních deset patnáct let života. To s sebou nese prodloužení života, ale i života ve zdraví. Největším rizikovým faktorem různých civilizačních onemocnění je věk. Měli bychom minimalizovat období života, které trávíme v chronických onemocněních a v závislosti na ostatních,“ popisuje svůj přístup k longevity František Knobloch. Podle něj je možné za rok času stárnout pomaleji, než je ekvivalent jednoho biologického roku. Bylo by možné dokonce mládnout? Podle Knoblocha máme mírné náznaky, že v některých ohledech by to mohlo jít.

František Knobloch, molekulární biolog|foto:archiv Františka Knoblocha

Pro kvalifikovaná opatření je potřeba sbírat data a vyhodnocovat výsledky terapie na individuální úrovni. Některé biomarkery mají ale téměř plošné uplatnění. „Například VO2 max je schopnost využívat kyslík za jednotku času na kilogram tělesné hmotnosti. Mitochondriální zdraví, práce s živinami, cukr v krvi, kontrola růstových faktorů a další – to jsou znaky stárnutí, na které když zacílíme, tak máme vysokou jistotu, že pro sebe děláme něco dobrého,“ vysvětluje František Knobloch. Mezi nejlepší analytické nástroje pak patří krevní testy a tělesná kompozice.

S věkem přichází čtyři velké skupiny onemocnění – kardiovaskulární, onkologická, neurodegenerativní a metabolická onemocnění. Pokud se podaří zacílit preventivní léčbu a vybalancovat životní styl tak, že maximálně snížíme možnost rozvinutí některého z těchto neduhů, pak jsme udělali podle Františka Knoblocha to nejlepší pro naši zdravou dlouhověkost.

Co si myslí molekulární biolog o pojmu biohacking? Je dobré používat fitness náramky a prsteny na měření tělesných funkcí a kvality spánku? Je žádoucí konzumovat co největší množství proteinů? Poslechněte si celou Vlnu.