Prolomit vlny: Jak zvrátit ortel

1. prosinec 2015

Když jsem si v novinách přečetl o tom, že bude Martin Konvička obviněn za svoje výroky na sociální síti, poněkud mi zatrnulo. Ač si nade vše cením lidské důstojnosti a nenávist třeba i v satiře je mi odporná, nevzbudila ve mně tato zpráva žádný pocit zadostiučinění. Proč právě teď, kdy už se požár nenávisti rozšířil po české společnosti? Proč nepadlo obvinění před rokem, kdy útoky na muslimy ještě jen doutnaly? A proč pouze na Konvičku, když sociální sítě, ale i náměstí jsou plné výkřiků o zplynování, střílení, vraždění a věšení?

Domnívám se, že svoboda slova má v demokracii svoje hranice – a že diskuze o těchto hranicích je nezbytná. Nemyslím si, že by se dala tato otázka vyřešit jednou provždy. Každé společenství v každé době bude hledat svoji vlastní mez toho, co je ještě přijatelné a co už vstupuje do svobody druhého. Trestní zákon odsuzující útoky na víru, politický názor nebo etnicitu má pouze vytyčit nezbytný prostor pro to, aby vůbec bylo možné diskutovat. Společnost diskuze musí být společností respektu, a to, i když se střetnou lidé nad tématy, jako jsou uprchlictví nebo islám. Tato hranice tedy byla bezesporu překročena, nezávisle na tom, jak dnes cítíme mez svobody projevu.

Ale stačí to v současnosti, kdy skupinu Ortel těsně pod piedestal Českého slavíka vynesly jistě i hlasy těch, kteří si myslí, že nemají prostor být na veřejnosti slyšet? Je tím správným nástrojem poslat před soud ikonu vlivného politického hnutí, když mnozí jeho příznivci tvrdí, že již nyní jsou systematicky umlčováni nadnárodním spiknutím organizátorů údajné muslimské kolonizace evropského kontinentu?

03513777.jpeg

Nechtěl bych být v soudcovském taláru a mít na stole takový případ. Jednou z mých prvních myšlenek by jistě bylo: a co všichni ti ostatní, kteří se vyjadřují ještě hruběji než Konvička? Co všechny ty šibenice na vlastizrádce, protiromské články v bulvárních novinách nebo neonacistická symbolika na veřejných shromážděních? Ne, dnes již skutečně není možné, abychom ulehali s dobrým svědomím, že bude takto spravedlnosti učiněno zadost. Není to možné i proto, že možná přikládáme do ohně, jehož plamen je už teď víc než dobře živený.

Čtěte také

Ortel, který nad sebou česká společnost vyřkla svou podporou xenofobní kapele, není nezvratný. Vyžaduje ale víc než exemplární tresty, které jsou ve své výběrovosti skutečně nesmyslné. Vysmívaná pravda a láska může porazit nenávist, ale pouze tehdy, pokud obklíčí hate speech ve veřejném prostoru a nedá jí šířit se dál. Je potřeba vyškrabat ze dna demokratického hrnce občanskou statečnost a překonat lhostejnost v tramvajích, ze kterých jsou vyhazovány ženy v šátcích, překonat nesmělost ve vysvětlování faktů, obrnit se trpělivostí a snahou rozumět situaci těch, kteří mají strach.

03521253.jpeg

Dnes už je pozdě myslet si, že prosté vymáhání zákona, na který se dlouho nemyslelo, něčemu pomůže. Jestliže chceme přesvědčit ty, kteří slyší na populistický hlas nenávisti, musíme sami jít příkladem a ukázat, že život v pravdě a respektu má smysl. Jinak příští rok můžou v různých anketách uspět mnohem horší zjevy.

autor: Jan Motal
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.