Prolomit vlny: Kvalita je na blozích. Někdy.

Když jsem nedávno v Odpolední session mluvila se zakladateli ceny Vinyla, ptala jsem se jich, jestli si myslí, že v Česku vzniká dost nové dobré hudby na to, aby tu mohly fungovat tři smysluplné ceny. Aran tuhle otázku obrací na hlasující publicisty. Máme tu dost odborníků pro tři kvalitní komise? Má vůbec oficiální obecná hudební publicistika smysl v době, kdy existuje spousta fanouškovských blogů zažraných do hloubky jednotlivých hudebních stylů?

Obě dvě otázky spojuje předpoklad nedostatku validního potenciálu, jednou na straně hudebníků, podruhé na straně publicistů. Nemusíme si hrát na to, že je česká hudební a mediální scéna velkým barevným ohňostrojem. Rozrůstá se pomalu a nestejnoměrně a potřebuje ještě hodně času a podpory. Je tu poměrně málo opravdu schopných a kreativních lidí a ještě méně z nich potkáte v mainstreamových médiích. Právě proto, aby se tahle situace změnila k lepšímu, ale vznikly zmíněné ceny Apollo a Vinyla. A proto má také smysl hudební publicistika, která se pokouší širší veřejnosti představit nová jména a zařadit je do obecného kulturního a společenského kontextu.

Ti, kdo dnes říkají, že tradiční média už nemají smysl a že pravda a kvalita se přesunula na blogy, by měli hodně vážit slova. Jednak spousta novinářů bloguje a jednak spousta bloggerů jenom přebírá cool a trendy informace od ostatních. Souběžně s tím, jak se blogy stávají dalším relevantním médiem pro širší okruh lidí, se jejich obsah proměňuje a ředí povrchností a popem. Bloggeři schopní napsat soudržný kvalitní text jsou také čím dál tím častěji loveni a angažováni tradičními médii a PR agenturami. Ano, stále ještě existují adresy, na kterých najdete hlubší zamyšlení, osobité vyargumentované názory a originální přístup, který motivovalo něco víc než zaplacená reklama nebo poukázka na odběr zboží zdarma. Je ale stále těžší je mezi spoustou balastních polokomerčních blogů najít.

Spousta renomovaných hudebních blogů už také funguje na čistě komerčních principech. Články na nejznámějších z nich, jako je Pitchfork, Stereogum, Gorilla Vs Bear a další, se už delší dobu platí. Nezávislí hudebníci se už bez placeného PR do nejsilnější vlny euroamerického blogového hypeu nedostávají. Když si zaplatí novináře, který je pro tyto blogy „objeví“, vezou se na stejné vlně s mainstreamovými jmény jako Madonna nebo Lady Gaga. Známé blogy se zkrátka v posledních letech pod vlivem komerčních tlaků v mnoha případech proměnily v prodejny nálepky cool. Brát je jako pravdivější obraz skutečné současné hudební scény než klasická média nemá příliš smysl. (Shodně s Aranem doporučuju tento článek)

Podle čeho se dá, myslím řídit pořád, jsou osobnosti. Nesledujte média, ale konkrétní lidi, kteří jsou schopní vám říct něco zajímavého a přínosného. Člověk, který má opravdu rád hudbu, dnes potřebuje jen čas na poslech, dobré internetové připojení a peníze na koncerty. Jestli se o nové zajímavé kapele nebo události dozví na blogu, v časopisu nebo v rádiu, je úplně jedno.