V Česku máme 2 100 hektarů sjezdovek, z nichž se téměř 1 500 hektarů zasněžuje technickým sněhem. Na to je potřeba několik miliard litrů povrchové vody. Banalita, říkají vlekaři. Naopak, tvrdí vědci. Značná část sjezdovek u nás totiž leží v chráněných krajinných oblastech, kde to negativně ovlivňuje vodní režim.
Dokonce ani provozovatelé zimních středisek si nemyslí, že letos zasněžilo na lepší časy. A proto ani po letošní stále ještě sněhem kypící zimě nenechají příští listopad a prosinec své svahy klimatické náhodě. Nasají vodu z potoků a vystřelí ji po svazích. Na pozadí sílící klimatické změny si tím zaděláváme na další problém. Je jím negativní vliv na horské ekosystémy v chráněných územích a národních parcích.
Konfliktním se toto tvrzení stalo hned od počátku. Svahy zasněžujeme už mnoho let. Až před nedávnem se vodohospodáři a ochranáři začali zabývat tím, co způsobuje intenzivní odběr milionů litrů vody z horských potoků a jaký vliv má led ležící pak na svazích o několik týdnů déle. Výzkumy je dovedly k varování. V potocích po intenzivních odběrech v krátkém čase vymrzá dno a s ním i organismy, svahům zase klesá biologická diverzita.
Vědci zakrátko poznali, co je to politika. Snesl se na ně hněv asociace, kterou si založila ta největší horská střediska za účelem jednotného postupu ve společných zájmech. Že prý podávají zavádějící informace a nejsou schopni vnímat celý kontext. Do něj patří zejména ekonomika horských obcí, kde by prý bez lyžování nebylo přes rok ani na chleba pro děti. A že se vůbec pletou, žádný negativní vliv zasněžování stejně nemá, to přece musí vlekaři vědět. Oni tam žijí, na rozdíl od nějakých profesůrků z Prahy.
Společnost se kdysi dávno dohodla na ochraně přírody vybraných krajin a národních parků. Společenská objednávka se ale razantně mění|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz
Ten argumentační led je tenký způsobem odpovídajícím klimatickým poměrům. Hraje se o víc než o názory vodohospodářů. Mohla by totiž zakrátko skončit výjimka ze zákona na odběr povrchové vody zdarma, kterou mají právě vlekaři. Už tak drahý provoz v zemi nevýhodně nevysokých hor by stál další peníze. A pak, kdyby se někde mělo omezit zasněžování, přišly by vniveč milionové dotace a investice z dob, kdy lidstvo ještě věřilo ve sníh. To si mají ochranáři i vodohospodáři uvědomit, starat se o svoje kytičky a říčky a neprudit.
Tady se hraje o miliardy, a navenek proto o city. Co by byly Krkonoše bez Špindlerova Mlýna? K čemu by národní park byl, kdyby jej ročně nepřišlo obdivovat deset milionů lidí? A taky tu jde o sport. Musíme mít radost, že se lidi chtějí hýbat a v takových počtech. Vždycky se lyžovalo! To nás zelené mozky chtějí připravit o poslední radost? Ekologové vždycky jenom přehánějí, aby podtrhli svou důležitost.
Jednejte hned, i**oti. Tato slova vidí za suchou řečí varovných čísel a faktů ve zprávě mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu Kaisa Kosonenová z Greenpeace. Jsou určena zejména politikům zodpovědným za moc proměňovat nakládání s životním prostředím. Varování lidstvu před fatálním zvyšováním teploty je ale nezbytné brát si osobně. Od společnosti směrem k politikům toho ohledně ekologických hrozeb dosud moc nezaznělo.
To vše vyplynulo z krátké ankety, pro kterou jsem se vypravil mezi lyžaře do srdce národního parku Krkonoše. Barvitou anketu korunuje poslední odpověď na otázku: „Pokud byste věděl, že umělé zasněžování má negativní vliv na chráněnou krajinu, byl byste ochoten lyžování opustit?“ Nejupřímnější a nejvýstižnější odpověď zní: „Helejte, to by samozřejmě bylo řešení, ale na to je mi lyžování příliš drahé. Ale uvítal bych, kdyby tak učinili všichni ostatní.“
Společnost se kdysi dávno dohodla na ochraně přírody vybraných krajin a národních parků. Společenská objednávka se ale razantně mění. Ochraňujte přírodu, aby byla hezká, ale nesmí nás to omezovat. Udělejte všechno proto, aby negativní důsledky naší lidské činnosti nebyly moc vidět. Jako když se zasypou svahy technickým sněhem a vypadá to skoro jako kdysi zima. Taková náplň práce ekologů a ochranářů by se většině z nás nejspíš líbila nejvíc.
Co všechno v přírodě způsobuje umělé zasněžování a proč se spousta Čechů tváří, že to nevidí? Poslechněte si glosu Ivo Bystřičana.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
