Prolomit vlny: Zavádějící výroky Nytrové oddalují skutečnou debatu o adopcích
Nad povahou některých sdělení nelze než mávnout rukou. Ale výroky poslankyně za ČSSD Pavlíny Nytrové v médiích a v Poslanecké sněmovně si reakci zaslouží. A to nejen proto, že lze na věc mít jiný názor, ale zejména proto, že debata o závažném tématu v demokratické společnosti nemůže existovat bez skutečných argumentů. Paní poslankyně šíří konspirační teorie, podporuje homofobní stereotypy a svými tvrzeními ignoruje nemalou část české populace. Navíc má zásadní problém s ověřováním informací, což je ve vlivné pozici poslankyně minimálně na pováženou.
Pouhá skutečnost, že osoba žije v registrovaném partnerství, nemůže být překážkou individuálního osvojení dítěte. Tak rozhodl na konci června Ústavní soud a narovnal diskriminační situaci, kdy si svobodní gayové a lesby dítě adoptovat mohli, ale ti registrovaní ne. Záhy poté do Poslanecké sněmovny dva roky od předložení doputovala i novela zákona umožňující registrovaným partnerům adopci dítěte svého protějšku.
Že půjde o téma třaskavé a diskutované napříč politickým spektrem i veřejností, bylo jasné. Kýženou konstruktivní debatu, která by mnohým osvětlila podstatu obou legislativních kroků a z nich plynoucích dopadů nejen na život gayů, leseb a stejnopohlavních rodin, ovšem zastínily excesivní výroky paní Nytrové. Z těch jasně vyplývá, že stejně jako řada poslanců i veřejnosti žije v mylné představě, že cílem novely je zavést do společnosti něco nového. „Proč neřešíme otázku podpory rodiny a mateřství ve významu zakládání rodin? (…) Proč vytloukáme klín klínem?“ tázala se ve středu kolegů poslanců Nytrová, toho času členka sněmovní Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 vyrůstalo v českých homosexuálních domácnostech přes devět stovek dětí. Paní Nytrová dle projevu ráda operuje se souslovím nevinné děti, ale ty, které vyrůstají a vyrůstat i nadále budou ve stejnopohlavních rodinách, ignoruje. Právě tyto děti se dnes běžně ocitají v situacích, kdy se jejich nebiologický rodič musí spolehnout na loajalitu např. zdravotnického personálu, úředníků a dalších, jestli jej budou jakožto před zákonem neexistujícího rodiče dle svého uvážení uznávat. Dávat pak ve sněmovním projevu za jediný příklad problematického faktoru stávající úpravy registrovaného partnerství úmrtí biologického rodiče je přinejmenším důkazem o absenci jakékoli snahy uznat a pochopit denní realitu stejnopohlavních rodin.
V myšlenkovém světě paní Nytrové jsou homosexuálové horšími rodiči než heterosexuálové. Především prý proto, že pro ně nejsou správným vzorem a mohou z nich vyrůst homosexuálové. Taková tvrzení, jak se ostatně ukázalo v rozhovoru pro časopis Respekt, neumí paní Nytrová konkrétně doložit. Existuje naopak řada relevantních studií, např. od profesorky Centra pro výzkum rodiny Univerzity v Cambridge Susan Golombok, které takové závěry vylučují a potvrzují argument, že pro dítě je nejdůležitější láskyplné rodinné zázemí. Profesorka Golombok provádí srovnávací studie takových rodin po celém světě více než 35 let.
Ale paní poslankyně si spíše než deníky The Independent nebo Guardian, kde se třeba o výzkumech píše, přečetla komentáře pod články na zpravodajských webech, případně mluvila s kolegy, se kterými publikuje na webu www.petice-adopce.cz. Ten překypuje články o zneužívání dětí, a přitakává tak výkřikům o rozsáhlé konspirační teorii, o homosexuálním spiknutí. O tzv. juvenilní justici, která má za cíl odebírat děti heterosexuálům a přidělovat je homosexuálům. Stopy této teorie vedou do ČR od zastánců hnutí Ruské matky Iriny Bergsetové, které norské úřady odebraly její děti. Články a videa o světovém plánu nadvlády homosexuálů nad heterosexuály se od založení hnutí v roce 2012 masivně šíří. Není tajemstvím, že Ruské matky nesou nálepku propagandy, a jsou tak minimálně pochybným zdrojem. Tolik k tmářské teorii o sexu homosexuálů s dětmi, která je v celé věci vychýlením diskuse mimo jakýkoli racionální rámec.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Projev poslankyně Nytrové nejen v Poslanecké sněmovně stočil veřejný diskurz – snad jen na chvíli – k modelům na východ od ČR, kde účelové spojení homosexuality a mladistvých mnohdy funguje jako uměle vyvolané diskreditační téma a následně diskriminační nástroj LGBT komunity. Nabízí se otázka, jestli někdo z výroků Nytrové těží a ona má jakožto neurvalý rétor umést pohodlnou politickou cestu, nebo jde jen o výstřední názor jednotlivce. Ve včerejších Událostech, komentářích České televize se Pavlína Nytrová nechala slyšet, že si za svými slovy stojí. Současně také konstatovala, že mediální zkratka, která byla kolem jejích výroků vytvořena, ukázala, že je třeba se touto problematikou zabývat.
Neměl jsm na LGBT adopce úplně jasný názor, ale při sledování #Nytrova v @CT24zive se mi otevřely oči. Ta žena má rozhled jako náš jezevčík.
— Vít Kosina (@ArchaVt) 14. července 2016
To jistě, je třeba trpělivě naslouchat i mluvit se zástupci různých názorových proudů. Obklopit se erudovanými odborníky (pro zajímavost včera ráno rozhodovala paní poslankyně srdcem, večer už na obrazovce ohlašovala tým poradců), skutečně argumentovat konkrétními jmény, články, knihami a teoriemi. Dosavadní práce se zdroji paní poslankyně se blíží praktikám bulváru. A to si jako člověk spoluzodpovědný za legislativu ovlivňující životy více než deseti milionů lidí prostě nemůže dovolit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
