První svobodné volby byly amatérské a euforické. Havel byl první influencer, říká politolog Gregor

Václav Havel mává 9. června 1990 z balkonu po tom, co Občanské fórum drtivě zvítězilo v prvních svobodných volbách
Václav Havel mává 9. června 1990 z balkonu po tom, co Občanské fórum drtivě zvítězilo v prvních svobodných volbách

Důležitým momentem polistopadové transformace byly první svobodné volby v létě roku 1990, ve kterých si občané po dlouhých letech vlády jedné strany vybírali ze sedmdesáti partají. Všechny je nakonec porazilo Občanské fórum se ziskem 96 % hlasů. V čem byly tehdejší volby a jim předcházející kampaň specifické? „Neřešily konkrétní politická témata, ovládala je euforie z nového režimu,“ říká politolog Miloš Gregor, s kterým jsme rozebírali průběh dnes už polozapomenuté události.

Česko si připomíná 30. výročí sametové revoluce. K naší moderní historii už patří i třicet porevolučních let, která však ti nejmladší posluchači Radia Wave zčásti znají jen z vyprávění. V podcastové sérii Po sametu proto zkoumáme deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Vracíme se na místa, kde konkrétní události probíhaly, hovoříme s lidmi, kteří byli jejich součástí. Podcastem provází Vítek Svoboda a o dvě dekády zkušenější Lucie Vopálenská, tedy novinářka, která události zažila, a moderátor, který se na ně díval dětskýma očima. Poslouchejte deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme, na wave.cz/posametu. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.

Jak vypadala kampaň před prvními svobodnými volbami?

Každý dělal, co uměl a co ho zrovna napadlo. Strany neměly vybudovaná zázemí, ze kterých by se rekrutovaly volební štáby. Všechny kampaně vznikly na zelené louce, strany to neuměly. Není se čemu divit, po čtyřech dekádách bez svobodných voleb a kampaní bylo logické, že nevěděly, jak na to. Učily se to za pochodu, improvizovaly. Volby roku 1990 byly navíc referendem, probíhaly v euforické náladě. Všichni řešili přerod od minulého režimu k novému a to, jaký bude. Proto se ani neřešila konkrétní politická témata, ale spíš podoba demokratického uspořádání.

Žádnou kampaň tehdy tedy netvořili experti na politický marketing?

Z velké části to byli spíš nadšenci a politici samotní, nicméně už v roce 1990 radila Václavu Havlovi americká konzultantská firma Sawyer/Miller Group, která dělala i na kampani pro Lecha Walesu nebo pro demokraty v USA. Tím, jak radili Havlovi, se to promítlo i do komunikace Občanského fóra. I v roce 1990 jsme tu tedy měli zahraniční agentury, což bylo logické, protože dění okolo roku 1989 bylo velkým milníkem pro demokratizaci politických systémů. Řada konzultantských agentur se proto přesunula do střední a východní Evropy, aby nabízely svoje know-how.

Politické agentury prý neměly z našich začínajících politiků radost, protože si dělali, co chtěli…

Dovedu si to představit. Když si vezmete, že máte firmu, která už desítky let konzultuje volební kampaně v USA, kde je demokratický proces strašně starý, a najednou přijedete do bývalého východního bloku… Bylo to pro konzultanty velice těžké. Najednou měli před sebou kandidáty, kteří neměli disciplínu, nevěděli, co je možné, a jediné, co je zajímalo, byla euforie z toho, že tu vůbec nějaké svobodné volby budou.

Politolog Miloš Gregor

Věděly strany v roce 1990, jak oslovit voliče? Například ve srovnání s dneškem, kdy mají na kampaně velký vliv nástroje, jako jsou influenceři nebo průzkumy veřejného mínění.

Například Václav Klaus si byl vědom svého hendikepu, že není na Ostravsku, kde kandidoval, příliš známý. Ten, koho lidé nejvíc znali, byl Václav Havel. Václav Klaus, což může být z dnešního pohledu až trošku úsměvné, se v kampani zaštiťoval heslem „Volíte-li Václava Klause, volíte i Václava Havla“. Snažil se tím svézt na popularitě prvního prezidenta, nicméně v roce 1990 nebyly volby tak personalizované, kandidáti samotní nehráli takovou roli.

Chápu správně, že Václav Havel byl první československý influencer?

Ano, můžeme to tak říct.

Strana zelených měla v roce 1990 v kampani plakát nahé dívky ve vodě s nápisem „Volte osmnáctku!“. S politologem Milošem Gregorem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity jsme rozebrali i sexismus v neumětelském marketingu prvních voleb nebo to, jak se letákové kampaně z počátku 90. let promítly do současných politických strategií. Poslechněte si celý rozhovor.

První svobodné volby v červnu 1990 byly vyvrcholením sametové revoluce v Československu. Po víc než 40 letech mohli jít lidé svobodně volit. Političtí nováčci měli pouhých šest měsíců na to, aby oslovili voliče. Do voleb se přihlásily desítky stran a hnutí. Hlavními favority voleb bylo české Občanské fórum a slovenská Veřejnost proti násilí. Kandidáti se ucházeli o křesla v československém Federálním shromáždění a v republikových národních radách. Demokratické strany v kampani slibovaly svobodné a demokratické Československo a návrat do Evropy. Ve volbách nakonec získalo Občanské fórum v českých částech parlamentu nadpoloviční většinu křesel. Mandát od voliček a voličů získala řada lidí bez politických zkušeností. „Vládu národní oběti“ díky pověření prezidenta Václava Havla sestavil Marián Čalfa, člověk spjatý s komunistickým režimem. Vláda měla za úkol nastavit cestu k demokraticky fungujícímu státu. 

Spustit audio

Související