Psycholožka Chmelíčková o vývoji dětí: Nízké sebevědomí máme tendenci přebíjet snahou o dokonalost

„V prvním roce života jde o to, aby si dítě vytvořilo základní důvěru v okolní svět oproti obrovské nejistotě a obrovské úzkosti. Když si dítě tuto důvěru nevytvoří, tak jako dospělý člověk potom často bojuje s tím, že neumí navázat důvěrné vztahy se svými blízkými, má potíže na pracovišti, má potíže v partnerských vztazích a zároveň se každý den potýká s úzkostmi a pocity strachu,“ vysvětluje psycholožka. Aby si dítě mohlo tuto základní důvěru vytvořit, potřebuje se potkat s láskou, a to nejlépe s mateřskou láskou. Matka přitom nemusí být dokonalá, stačí, když je dost dobrá. „Dost dobrá matka má ráda své dítě a vztahuje se k němu, jak je v jejích silách,“ doplňuje dále Mirka Chmelíčková.

Psycholožka Katarína Szabados Filasová: Srovnávání je zabiják našeho sebevědomí

• Upravit
• Smazat

Srovnávání je téma, o němž se mluví stále častěji. Pro řadu teenagerů je kvůli sociálním sítím srovnávání sebe s ostatními často tím, o čem přemýšlí nejčastěji. Srovnávací úzkost byla v Americe dokonce zařazena mezi psychiatrické diagnózy.

S pocitem, že jsme milováni, pak souvisí míra naší sebedůvěry. „V terapii tomu říkáme křehké sebevědomí. Lidé, kteří nemají pocit, že si mohou věřit, že jsou kvalitní a cenní, pak mají tendenci to přebíjet. Snaží se být dokonalí, supervýkonní, superkrásní, super krásně oblečení a pořád potřebují ty obdivné pohledy všude okolo,“ popisuje psycholožka.

Téma nedostatečné sebedůvěry není v současné dospělé populaci ničím neobvyklým. Nelze za to však vinit pouze matky a to, že by a priori dělaly před lety něco špatně. „Může se stát, že taková máma sama nedostala to, co by jako dítě potřebovala, takže vlastně neví, jak se to dělá. Nebo může upadnout po porodu do deprese, prochází si nějakým žalem a pak v těch očích to nadšení nemá,“ říká Chmelíčková.