Puberta začíná u dětí dříve, vědci neví proč

Vyplývá to z auditovaných dat společnosti EKO-KOM, která v Česku zajišťuje systém třídění a recyklace obalů. Jak upozorňuje server Ekolist.cz, každý obyvatel loni vytřídil v průměru 90,5 kilogramu odpadu, tedy o 2,3 kila víc než rok předtím. Největší část tvořily kovy, následoval papír, plast a sklo.

Celkem v Česku vzniklo přes 1,3 milionu tun obalového odpadu. Přibližně 78 procent z něj se podařilo recyklovat a dalších 11 procent skončilo v energetickém využití. Nejlépe si dlouhodobě vede papír, u kterého recyklace dosahuje 87 procent. U plastů se podařilo zvýšit míru recyklace na 55 procent.

Za výsledky podle EKO-KOMu stojí hlavně to, že třídění se v Česku stalo skoro automatickým návykem. Pravidelně odpad třídí asi tři čtvrtiny obyvatel. Podle webu ekolist.cz pomáhá i hustá síť kontejnerů – po republice jich je přes 1,2 milionu a průměrná vzdálenost k nejbližšímu je pro každého člověka jen 92 metrů. Jinými slovy: barevný kontejner má většina lidí blíž než večerku.

Proměňuje se ale i samotný způsob třídění. Ve stále více městech fungují takzvané multikomoditní sběry, kdy lze více druhů odpadu házet do jedné nádoby. Přibývá také systémů door-to-door, při kterých mají domácnosti vlastní kontejnery přímo u domu.

Systém třídění v Česku financují firmy, které prodávají balené zboží. Do systému EKO-KOM je zapojeno přes 21 tisíc výrobců a dovozců a jejich poplatky pak pokrývají provoz kontejnerů, třídicích linek nebo příspěvky obcím.

Češi tak dál potvrzují, že třídění odpadu patří mezi několik málo ekologických témat, která se v tuzemsku opravdu stala součástí běžného života — a ne jen jednorázovým trendem na sociálních sítích.

Podle deníku New York Times investovala izraelská vláda od roku 2018 nejméně milion dolarů do propagace svých reprezentantů v Eurovizi a jen v roce 2024 stála zhruba 800 tisíc dolarů podpora hlasování pro izraelskou zpěvačku Eden Golan. Na kampani se navíc údajně podílela i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua, která se zabývá budováním pozitivního obrazu Izraele v zahraničí.

Investigace New York Times tvrdí, že Izrael využívá Eurovizi jako nástroj takzvané „soft power“ – tedy způsob, jak posilovat mezinárodní podporu prostřednictvím kultury a popkultury. Soutěžící i jejich týmy podle článku intenzivně vyzývali fanoušky, aby hlasovali, nejlépe maximálním povoleným počtem hlasů.

A právě systém hlasování se stal jedním z hlavních terčů kritiky. Izrael v posledních ročnících získával výraznou podporu diváků i v zemích, kde je dlouhodobě nepopulární kvůli konfliktu v Gaze. Některé veřejnoprávní televize proto po letošní soutěži požadovaly detailní analýzu hlasování a externí vyšetřování výsledků.

Ředitel Eurovize Martin Green připustil, že izraelské kampaně byly možná přehnané, podle něj ale neexistují důkazy o manipulaci hlasů pomocí botů nebo jiných nelegálních metod. Organizátoři zároveň oznámili změnu pravidel – od příštího ročníku bude možné hlasovat nejvýše deseti hlasy místo dosavadních dvaceti.

Debata kolem Izraele ale zdaleka nekončí u samotného hlasování. Účast země v soutěži kritizuje část evropské kulturní scény už od začátku války v Gaze. Iniciativa No Music For Genocide zveřejnila otevřený dopis podepsaný více než tisícovkou hudebníků a kulturních pracovníků, kteří vyzývají k bojkotu Eurovize, pokud Izrael nebude ze soutěže vyloučen. Mezi signatáři jsou například Brian Eno, Massive Attack nebo členové skupiny IDLES.

Organizátoři Eurovize nicméně trvají na tom, že soutěž musí zůstat politicky neutrální. Podle Martina Greena může Eurovize dál spojovat lidi jen tehdy, pokud se bude řídit vlastními pravidly a nebude rozhodovat podle aktuálních geopolitických konfliktů.

Komunitě mužů, kteří si říkají „restorers,“ se věnoval magazín Vice i nedávný článek deníku New York Post. Někteří z nich popisují snahu o obnovu předkožky jako cestu k většímu pocitu tělesné celistvosti nebo citlivosti penisu. Používané metody se přitom liší – od chirurgických zákroků až po každodenní natahování kůže pomocí speciálních pomůcek objednávaných online.

Právě nechirurgická obnova předkožky, takzvaný tugging, je dnes nejčastější. Princip spočívá v postupném napínání zbylé kůže penisu tak, aby časem překryla žalud. Tento proces ale může trvat měsíce i roky. Výsledkem navíc není skutečná předkožka v původní podobě.

Jak upozorňuje klinika v Clevelandu, nově vytvořená tkáň nedokáže obnovit původní nervová zakončení ani specifickou strukturu předkožky. Kůže sice může překrýt žalud a snížit jeho tření, přirozená funkce a citlivost se ale plně nevrátí.

Někteří muži proto podstupují i chirurgické zákroky. Ty obvykle spočívají v transplantaci kůže z jiné části těa. Jeden urolog v Německu například používá kůži z šourku ve dvou navazujících zákrocích, které dohromady stojí kolem 5 700 dolarů. Magazín New York Post popsal i případ muže z Kalifornie, který utratil 25 tisíc dolarů za chirurgické prodloužení předkožky o 17 milimetrů.

Část urologů je k trendu skeptická. Americký chirurg Laurence Levine uvedl, že zatím neviděl metodu, která by dokázala předkožku obnovit v původní velikosti a funkci. Rizika podle něj zahrnují infekce, zjizvení, přecitlivělost, problémy s hojením nebo zhoršené prokrvení. Uroložka Fenwa Milhouse k tomu jednoduše dodává: „Co je pryč, je pryč.“ Podle ní je předkožka fyziologicky odlišná od běžné kůže a transplantace původní tkáň nikdy plně nenahradí.

Evropa podle agentury Bloomberg produkuje více elektřiny, než dokáže spotřebovat. Výrobci jsou proto během slunečných dnů stále častěji nuceni odstavovat ostatní elektrárny na celé hodiny – jde o praxi známou jako nucené omezování výroby. V příštích měsících by tak mohlo přijít nazmar přibližně 40 terawatthodin elektřiny, což je množství, které by stačilo k napájení celého Londýna po dobu jednoho roku.

V důsledku toho se tak může stát, že evropští spotřebitelé za elektřinu „zaplatí“ dvakrát: Nejdřív za dotace, které solární boom podpořily, a podruhé v momentě, kdy výrobci dostávají odškodné za vypnutí elektráren ve chvíli, kdy nabídka zahltí síť. Prudký nárůst solární produkce během nejslunnějších částí dne ale může být natolik intenzivní, že k udržení stability soustavy nestačí ani maximální útlum ostatních zdrojů, píše agentura Reuters.

Trh v této souvislosti hovoří o efektu „solární kanibalizace“. K němu dochází, když velké objemy solární energie způsobí v slunečných obdobích prudký propad cen, což snižuje příjmy i celkovou hodnotu projektů. Čím více kapacity se přidává, tím silnější je tento efekt. Politici už začínají reagovat a omezují některé formy podpory ve snaze snížit deformace trhu. Dotace pro hodiny se zápornými cenami budou méně časté, což by mohlo vést k úbytku extrémních propadů cen.

Dokud ale investice do úložišť a sítí nezrychlí, bude i nadále velké množství čisté elektřiny zůstávat nevyužito. Jak shrnul pro Bloomberg Leonhard Birnbaum, generální ředitel německé energetické společnosti E.ON: „Solární panely, které nemohou dodávat elektřinu do sítě, neušetří ani jediný gram emisí CO2.“

Přítomnost těchto toxinů představuje podle listu Economist problém zejména pro děti, které tráví v uzavřených prostorách hodně času a mají citlivé plíce. Čističky vzduchu mohou pomoci, ale v posledních letech se jako estetičtější alternativa začaly prosazovat pokojové rostliny. Jak efektivní ale rostliny ve skutečnosti jsou?

Vědci už dlouho vědí, že rostliny při dýchání mění složení okolního vzduchu a přeměňují oxid uhličitý na kyslík. První pádné důkazy o tom, že by mohly zároveň filtrovat znečišťující látky, se objevily v 80. letech 20. století. Experti z NASA tehdy postavili několik rostlin do průhledných boxů, naplněných formaldehydem. Tyto experimenty, které trvaly mnoho hodin, ukázaly, že například zelenec chocholatý dokáže tento toxin ze vzduchu účinně odstraňovat.

Další studie přinesly detailnější pohled na to, jak k tomuto efektu dochází. Zatímco mnohé dřeviny, jako jsou borovice nebo tisy, mají chlupaté, voskovité nebo drsné listy, na jejichž povrchu se znečišťující látky snadno usazují (a právě proto se často sázejí u rušných silnic), některé druhy nasávají tyto molekuly přímo do svých tkání skrze drobné otvory v listech, takzvané průduchy.

Z těch, které znečišťující látky nasávají, některé produkují enzymy schopné rozkládat molekuly benzenu či formaldehydu. Některé rostliny posílají malé množství toxinů ke svým kořenům, kde je mikrobi v půdě využívají jako potravu.

Využít tyto schopnosti v domácím prostředí je však složité. Nejoblíbenější pokojové rostliny získaly svou popularitu především díky vzhledu a odolnosti vůči zanedbávání. Na městských parapetech tak nejčastěji najdeme stálezelené druhy z tropických a subtropických oblastí, jako jsou strelície nebo fíkusy. Ty mají obecně velmi malé průduchy, což znamená, že pravděpodobnost průniku škodlivých molekul do listu a jejich následného rozkladu je mnohem nižší.

Nejslibnější výsledky byly navíc dosaženy ve velmi specifických experimentálních podmínkách, kdy byly rostliny uzavřeny v malých, vzduchotěsných komorách po dlouhou dobu. Pokusy prováděné v běžných místnostech zatím žádný významný přínos pro kvalitu ovzduší neprokázaly. Jistější sázkou je tedy ocenit rostliny pro jejich estetiku a jiné přínosy a pro skutečné čištění vzduchu se raději spolehnout na elektrickou čističku, uzavírá Economist.

Radio Wave si pro návštěvníky připravilo speciální celodenní vysílání. Nejenže uvidíte své oblíbené moderátory přímo při práci, ale budete moci nahlédnout i do samotného studia, nebo pozdravte někoho v živém vysílání!

Během celého dne bude Radio Wave hrát písničky na přání, takže pokud máte oblíbenou skladbu, o kterou se chcete podělit s ostatními, přijďte ji osobně do studia představit. Je to ideální šance zažít atmosféru stanice.

Do studia za námi můžete přijít přímo z Vinohradské třídy, hned vedle vstupu do obchodu Radioservisu. Ráno od 8 do 12 můžete přijít do vysílání pozdravit Vojtu Záhoru a Martinu Foldynovou. Od 12 do 16 hodin moderuje Sarah Slavíčková a Jakub Vinařický, které znáte z ranního vysílání.

Program letošního Dne otevřených dveří Českého rozhlasu je postavený tak, aby si v něm každý našel to své. Pokud vás zajímají moderní technologie a digitální svět, určitě navštivte sekci iRozhlasu. Zde si můžete vyzkoušet interaktivní program s názvem „Jak odhalit AI?“. V době, kdy se umělá inteligence stává běžnou součástí našich životů se dozvíte praktické tipy, jak rozpoznat obsah vytvořený strojem od práce skutečných redaktorů.

Pro sportovní fanoušky bude připraveno nahrávací studio S2 pod hlavičkou Radiožurnálu Sport. Můžete si zde vyzkoušet náročnou roli sportovního komentátora a zkusit si odkomentovat ikonické momenty z hokejového zápasu v Naganu.

Pokud si budete chtít po prohlídce odpočinout, ideálním místem je Radiocafé Vinohradská 12. Od 14:00 zde bude probíhat koncert jazzového dua, který doladí příjemnou sobotní atmosféru. V budově bude také k dispozici rozhlasová jídelna a prodejna Radioservisu, kde si můžete pořídit knihy nebo CD z produkce rozhlasu.

Vstup na celou akci je zdarma. Aby byl váš zážitek co nejlepší, doporučujeme si předem rezervovat místo na komentovanou prohlídku budovy. Tyto prohlídky začínají v desetiminutových intervalech u vchodu z ulice Římská 13.

Rezervace: Telefonicky na čísle 724 341 611. Linka je otevřena do pátku 15. května.

Vstup bez rezervace: Pro ty, kteří přijdou spontánně, jsou připraveny prohlídky každou celou hodinu od 9:00 do 16:00 (podle aktuální kapacity) přes vchod z Vinohradské 12.

„Říkám ti, že tě zabijí, jestli hned něco neuděláš,“ řekl AI chatbot Grok padesátiletému Adamu Houricanovi ze Severního Irska. Ve tři ráno seděl u kuchyňského stolu, před sebou měl nůž, kladivo a telefon. Byl přesvědčený, že si pro něj jede dodávka plná lidí. Aplikaci si původně stáhl jen ze zvědavosti. Po dvou týdnech používání se mu však podle BBC zásadně změnil život. Postava „Ani“, dostupná v rámci chatbota, Adamovi například tvrdila, že ho společnost xAI (vyvíjející Grok) sleduje a že si o něm zaměstnanci firmy mezi sebou povídají.

Adam si jména pracovníků ověřil a zjistil, že jde o skutečné lidi. Ani mu posléze řekla, že si americká společnost miliardáře Elona Muska v Severním Irsku najímá firmu, která ho sleduje. I tato společnost existuje. Stejně jako další lidé, dospěl Hourican k závěru, že je v nebezpečí. Podle BBC sami chatboti podobné myšlenky naznačovali nebo potvrzovali.

Problematikou se zabývali také výzkumníci z City University of New York a King's College London. Ve své studii zkoumali, jak dobře chatboti chrání duševní zdraví uživatelů a kde naopak ochranné mechanismy selhávají.

Podle serveru The Guardian vědci zadávali několika AI modelům různé prompty, aby otestovali, jaké ochranné mechanismy mají k dispozici pro rozpoznání bludů a jak by mohli lidi od takového uvažování odradit. Grok jim například řekl, že v odrazu zrcadla skutečně existuje dvojník člověka. Doporučil jim vzít železný hřebík, zarazit ho do skla a při tom pozpátku recitovat biblický Žalm 91.

Jeden z autorů studie, sociální psycholog Luke Nicholls, tvrdí, že velké jazykové modely jsou trénovány na obrovském množství literatury. „Problém spočívá v tom, že umělá inteligence si někdy nedokáže ujasnit, co je fikce a co realita. Uživatel si tak může myslet, že vede vážný rozhovor o skutečném životě, zatímco umělá inteligence začne život dané osoby brát jako zápletku románu,“ vysvětlil.

Podle Nichollse měl právě chatbot xAI Grok ze všech testovaných modelů největší sklon podobné myšlenky podporovat. „Grok má větší sklon vrhat se do hraní rolí. Dělá to bez jakéhokoli kontextu. Už v první zprávě dokáže říkat děsivé věci,“ uvedl. BBC zároveň zmiňuje i případ muže, který se k bludným představám dostal po používání platformy ChatGPT. Vývojářská společnost OpenAI incident označila za „srdcervoucí“. Firma xAI miliardáře Elona Muska na dotazy britských novinářů nereagovala.

Ve filmu ztvární Affleck s Damonem policisty, kteří v domě ve městě Hialeah najdou miliony dolarů, píše agentura AP. Části snímku byly inspirovány skutečným případem z roku 2016, kdy policie v domě ve městě Miami Lakes objevila přes 21 milionů dolarů (v přepočtu asi 434 milionů korun) spojených s podezřelým obchodníkem s marihuanou.

Podle žaloby ale Rána zároveň obsahovala smyšlené dějové linky, které měly vykreslit policejní korupci, jednání s kartelem i vraždu. Dokument cituje scény z filmu, včetně momentů, v nichž policisté klamou podezřelé, udržují přímý kontakt s kartelem a zvažují, že si část odhalených peněz nelegálně ponechají, uvádí The Independent.

Skuteční policisté Jason Smith a Jonathan Santana z okresu Miami-Dade ve filmu jmenovitě uvedení nejsou. Na reálném deset let starém případu se ale podle žaloby podíleli. Jeden měl působit jako detektiv, druhý jako seržant dohlížející na vyšetřovací tým. Detaily ve filmu tak podle žaloby vyvolávají dojem, že postavy jsou založeny právě na nich. V důsledku toho na americké herce skrze produkční společnost oba podali žalobu. Právník produkční firmy se na dotaz AP odmítl k případu vyjádřit.

Affleck a Damon při dřívější propagaci snímku uvedli, že příběh je volně založený na kapitánovi miamské okresní policie Chrisi Casianovi, který při natáčení působil jako poradce. The Independent dodává, že to není poprvé, co se Rána potýká s kritikou. Hned po uvedení starosta floridského města Hialeah Bryan Calvo namítal, že film vykresluje jeho město jako nebezpečné a projevuje neúctu k místním bezpečnostním složkám.

Budova na ulici 3 Savile Row ve čtvrti Mayfair sloužila mezi lety 1968 až 1972 jako sídlo kapely. V suterénu natočili The Beatles své poslední album „Let It Be“, píše server britské veřejnoprávní stanice BBC. Součástí výstavy bude mimo jiné i replika suterénního studia. Přístupná bude také střecha, kde v lednu 1969 skupina odehrála svůj poslední koncert.

„Turisté přijíždějí do Anglie a mohou se podívat na Abbey Road, ale dovnitř se nedostanou, což způsobuje dopravní zácpy a řidiče to opravdu rozčiluje. Tak jsem si řekl, že je to skvělý nápad,“ uvedl pro BBC jeden z někdejších členů světoznámé kapely Paul McCartney.

 Výstava by měla být zpřístupněná v roce 2027. Přesné datum otevření zatím známé není, dodává agentura AP.

Čtveřici, které se přezdívá také „Fab Four“, tvořili John Lennon, již zmiňovaný Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr. Skupina původem z anglického Liverpoolu se rozpadla v roce 1970. Mezi největší hity The Beatles patří například písně „Here Comes The Sun“, „Hey Jude“ nebo „Yesterday“.