Quest: PlayStation VR je virtuální realita pro masy

Před několika měsíci jsme měli možnost vyzkoušet si helmu HTC Vive. Ta platí za technologicky nejpokročilejší VR headset, ale také tomu odpovídají pořizovací náklady. Vive je proto doménou jen těch nejzapálenějších geeků. PlayStation VR jde úplně jinou cestou a chce oslovit všechny obýváky – k jejímu provozu potřebujete jen konzoli PlayStation 4, kameru Eye a náhlavní soupravu. Kvalita zážitku je tak pochopitelně o něco nižší.

Stupeň imerze v případě PlayStation VR není tak vysoký, jak bychom si přáli. PlayStation 4 nemá tolik výkonu, aby pro virtuální realitu dokázal vykreslit rozlehlá detailní území, a tak se prozatímní herní nabídka skládá hlavně z jednodušších malých her. Ty však paradoxně zabaví výrazně lépe než konverze tradičněji pojatých titulů. Zkrátka jsou něčím odlišné a jinak než s VR přilbou na hlavě si je nezahrajete. Skvělým příkladem je fotbalová hlavičkovaná – na hlavu vám létají dokonale přesné centry a vy hlavičkujete. Extrémně jednoduché, okamžitě pochopitelné a hlavně zábavné. Otázka zní: jakou má taková legrace trvanlivost?

Při každé diskuzi o virtuální realitě přijde řeč na zdravotní potíže a pro PlayStation VR může být tohle téma obzvlášť ožehavé. Už po necelé hodině jsme měli oči tak namožené, že se nám ani nechtělo zkoušet další dema. U HTC Vive jsme podobnou věc neregistrovali. Na vině může být mimo jiné fakt, že za obrazem je vidět jakási další vrstva, zřetelná hlavně v temných scénách. Oko neví, zda sledovat obraz, nebo vrstvu za obrazem, a rychle se unavuje. Ač jsme na hlavě měli pouze předprodejní vzorek, trochu se obáváme, že tento problém už se nepodaří odstranit.

Některé hry mají pro nás Čechy trochu jiný význam než pro zbytek světa a nový Deus Ex, s podtitulem Mankind Divided, je jednou z nich. Odehrává se totiž v Praze. Nakonec bychom ale byli šťastnější, kdyby se našemu hlavnímu městu autoři vyhnuli obloukem, protože virtuální Praha roku 2029 vůbec není přesvědčivá. Ruský přízvuk anglicky mluvících Čechů či nesmyslné překlady cedulí a nápisů působí rušivě a místy až trapně.

Hlavním poznávacím znamením série Deus Ex je svoboda, a to nejen v možnostech ovlivnit příběh pomocí rozhovorů, ale hlavně ve volném přístupu k hratelnosti. Je jenom na vašem uvážení, zda všechny kolem postřílíte nebo se celou hrou proplížíte bez jediné kapky prolité krve. Pestrou hratelnost bohužel nedoprovází stejně kvalitní příběh. Během 17 hlavních misí se nestane absolutně nic zajímavého a v závěru se žádného rozuzlení nedočkáte.

Deus Ex: Mankind Divided rozhodně není špatná hra, ale po výtečném předchůdci jsme si od něj slibovali víc. Vynikající stealthové sekvence a zábavný systém augmentací celou hru neutáhnou a nad absencí kvalitního příběhu se nedá mávnout rukou. Tentokrát je to na slabších 5 bodů ze 7.