Radiohead čtyřikrát jinak

Radiohead nejsou opravdu žádní nazdárkové. Pětice muzikantů Thom York, Phil Selway, Ed O'Brien, Jonny Greenwood a Colin Greenwood narozená v polovině 60. let, patří do stejné generace kapel jako Oasis, Blur či Pulp, která začátkem 90. let proslavila "britpop". Své souputníky ale časem kapela, pojmenovaná po jedné skladbě legendárních Talking Heads, překonala. Když např. renomovaný hudební časopis Rolling Stones vydal před necelými 2 lety knihu "500 nejlepších alb historie", tak se v něm z kapel 90. let objevila za "hudební tělesa" mající vliv i ve třetím tisíciletí pouze Nirvana (17) a právě Radiohead (111). Stejnojmenný časopis kapelu dokonce v roce 2005 "přišpendlil v další anketě o "nejlepší kapelu historie" na lichotivé 73. místo. Vedle toho prodali Radiohead 30 miliónů alb a nasbírali všechna možná hudební ocenění, včetně Grammy, British Awards a v roce 2002 byli zvoleni v anketě Q Awards pořádanou prestižním hudebním časopisem Q Magazine "Nejlepší současnou hudební skupinou na světě". Ne, že by vždy posbíraná ocenění slibovala kvalitu. V případě Radiohead to naštěstí neplatí.

Radiohead depresivní

Melancholii, smutek, místy až čirou depresi čepují hoši prostřednictvím svých "strojů" a občas až příliš ukňučeného hlasu Thoma Yorka téměř v každém ze sedmi doposud vydaných alb. Traduje se, že na začátku jejich kariéry jim dokonce jejich singl Creep nechtěli zahrát v BBC Radio 1 kvůli tomu, že byl příliš depresivní. Přesto právě Creep nakonec pomohl kapele nastoupit do kolotoče obletovaných a uznávaných hvězd.

Radiohead |foto: Press kit

Radiohead opravdu nejsou žádnou rozesmátou kapelou dodávající dobrou náladu na potkání. Originální koktejl jazzu, elektroniky, post-punku, kytar i klavíru si není příliš radno objednávat ve chvílích, kdy na člověka padá celý svět. Čistě hudebně jde ale o osobitý rukopis, který v nějaké formě napodobují další a další kapely. Částečně např. Coldplay a především islandští Sigur Rós, kteří před lety Radiohead "předskakovali".

Jistá spojitost z potemnělého pocitu vyzařujícímu z jejich hudby, se dá vycítit i s odkazem na Björk. Však si také tato islandská legenda před několika lety střihla s Thomem Yorkem na soundtracku k filmu Tanec v temnotách společný duet, který rozhodně nepřipomínal Ódu na radost. Právě v náladě a v experimentech s používáním netradičních zvuků se kapela liší od svých souputníků. Především v porovnání s "rozjuchanými" Blur je to patrné na první poslech.

Radiohead političtí

"Smutná" pětice Radiohead nepatří mezi vizionáře s mesiášským nutkáním zachraňovat svět jako U2 a ani není natolik politická jako "staří dobří levičáci" Rage Against the Machine. Přesto se čas od času skrze svoji hudbu vyjádří tu k politice, tu k sociálním problémům.

V roce 1995, tedy v předvečer budoucí nehynoucí slávy, natočili Radiohead skladu Lucky. Tato singlovka z The Help Album posloužila k propagaci charity Válka dětí.

Nejvíce angažované album Radiohead je jednoznačně Hail to the Thief (2003). Album reaguje na poněkud nestandardní počítání volebních hlasů při volebním klání mezi Georgem Bushem a Alem Gorem. Již ze samotného názvu alba Sláva zloději je asi jasné, komu je z prezidentských kandidátů "věnováno". Konkrétně skladba 2 + 2 = 5 mluví sama za sebe.

Radiohead - Hail to the Thief |foto: Press kit

Videoklip z posledního alba In Rainbow (2007) se zase stal součástí kampaně MTV proti zneužívání, obchodování s lidmi a dětské práci.

Radiohead revoluční

Za takovou "malou" revoluci bylo částečně považováno debutové album skupiny Pablo Honey. Zvuk jednotlivých songů tehdy ještě nepřipomínal podivné zvuky linoucí se snad odněkud z hlubin vesmíru a ani frontman Thom York ještě neměl dostatečně vychytaný svůj nezaměnitelný "kňučák". Přesto vynesl tento solidní počin kapele u kritické obce nadějnou přezdívku "Nirvana-lite".

Radiohead - OK Computer |foto: Parlophone

Skutečnou revoluci ale přineslo až třetí album OK Computer (1997). Směsice nezvyklých zvukových ploch, které vykouzlili Radiohead na svých kouzelných mašinkách, zněla bez přehánění jako z jiného světa. Kritici pěli ódy a hudební fajnšmekři byli u vytržení. I dnes, po 12 letech od vydání alba, se hudební experti nechávají slyšet, že OK Computer bylo jedno z nejzásadnějších alb 90. let.

Další vpravdě revoluční kousek se kapele povedl před 2 lety při vydání alba In Rainbow. Ne ale tak úplně hudební, jako spíše marketingový. Pestrý mix elektroniky, psychedelických či meditativních pasáží a nakonec i kytar a kláves nezaznamenal tak příznivé kritiky jako již zmíněné OK Computer. Fanoušci ale byli u vytržení možná stejně jako v případě OK Computer či pozdějších alb Kid A a Amnesiac. Naopak nemile překvapena byla hudební vydavatelství. Kapela se totiž rozhodla nabídnout celé album zdarma ke stažení přímo na svém webu. Respektive, hoši nechali zcela na zvážení hudbychtivého návštěvníka oficiálních stránek Radiohead, kolik za album zaplatí. Z dostupných informací vyplývá, že tento krok se vrátil i finančně. Ale i kdyby ne, takový skvělý prodejní tah by se vrátil i jinak.

Radiohead - In Rainbows |foto: archiv

Radiohead koncertující

Na začátku své kariéry dělali Radiohead předskokany např. REM či Alanis Morissette. Kdeže pak ty loňské sněhy jsou! Ale již od těchto "dřevních" dob se kapela ráda a vcelku hojně ukazuje na všemožných hudebních festivalech a podobných akcích.

Rok 2009 je však v tomto ohledu výjimkou. V Evropě se svým fanouškům představí pouze pětkrát. Těsně před pražským koncertem 23. srpna v Incheba Expo Aréně například u našich jižních sousedů v Rakousku na festivalu FM4 Frequency, který začíná 20. srpna v St. Pöltenu.

Radiohead |foto: archiv

Kapela letos vystoupila třeba na slavnostním udílení cen Grammy. Po téměř 9 letech tak prolomila své tabu týkající se vystupování v amerických televizích. Pro úplnost snad na závěr zbývá dodat, že předkapelou Radiohead v Praze bude německý audiovizuální projekt Moderat. Podstatné je ale to, že dnes již kultovní skupina Radiohead konečně plní svůj dluh vůči českým fanouškům. Doufejme, že hoši nebudou příliš unaveni z řádění v Rakousku a zbude jim energie i pro historicky první koncert v české kotlině. Letošní tuzemský hudební vrchol budiž pochválen!