Rakvičky Ireny Douskové ukazují osmdesátkové Československo z okénka projíždějícího auta

Irena Dousková
Irena Dousková

Románová road movie z roku 1985, to jsou Rakvičky Ireny Douskové. Dvacetiletá Róza vyráží autostopem za Ostravákem, cestou napravuje vztahy se svou vlastní sestrou a ze svých řidičů jako by tvořila sociologickou sondu do posledních let komunistického Československa.

„Stopaře jsem nikdy nevzala, protože nemám auto a neřídím,“ přiznává Irena Dousková, spisovatelka, která se proslavila zejména knihou Hrdý Budžes. Rakvičky patří mezi knihy, které si musíte vzít na letošní dovolenou, zvlášť jestli se ještě zkoušíte přepravovat stopem. „Stopování jsme si užili fakt hodně. Spíš než kvůli touze po dobrodružství jsme chtěli ušetřit peníze,“ vzpomíná Dousková a dodává, že jí baví rekonstruovat onu dobu. „Je to pro mě důležité, promítá se to nějak i do současnosti.“

Obraz doby, kdy se ještě vůbec nevědělo, že komunistická éra brzo skončí, Dousková tvoří za pomoci postav. Sympatických veksláků, upocených strýců v polokošilích, hodných dědečků, kteří po pár štamprlích radí svému synovi, že disidenti se musí věšet.

Rakvičky jsou humorné i bolestné, je to kniha, která umí kreslit obraz doby, ale i budovat pevné vztahy mezi čtenářem a postavami Rózy a její desetileté nevlastní sestry Petry, která jako by byla víc nad věcí než její dospělá sourozenkyně. Poslechněte si Liberaturu s Irenou Douskovou o stopování, psaní dopisů a epistolárních románů, ale i o tom, jak se překračuje Budžesův stín.