Ředitel Bohnic Martin Hollý: Dostupnost psychoterapie pro psychiatrické pacienty je zoufale nízká

26. říjen 2018
Martin Hollý

O reformě psychiatrické péče u nás už se mluví mnoho let a ještě mnoho let se mluvit bude. Proces, na jehož konci by měly být pro lidi s duševním onemocněním služby dostupné přímo v regionu a realizované tak, aby se předcházelo vyčleňování těchto lidí ze společnosti, by měl jít ruku v ruce i se snižováním počtu lůžek v psychiatrických nemocnicích. V Diagnóze F o rezervách v péči o lidi s duševním onemocněním mluvil ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý.

Stereotypní pohled na snižování lůžek pro psychiatrické pacienty může vyvolávat obavy, že najednou se nám tu vyrojí houfy duševně nemocných lidí, kteří by jinak měli být zavření v Bohnicích. Realita by však od tohoto pohledu měla být na hony vzdálená. „Už nyní s každým pacientem hledáme možnosti, plánujeme a podporujeme městské části, obce a kraje, aby vytvářely služby, které jsou adekvátní pro toho člověka, aby dokázal žít kvalitní život v jeho přirozenějším prostředí,“ vysvětluje Martin Hollý. Podle něj se budou navíc počty lůžek snižovat jen velmi pomalu – v průběhu příštích čtyř až pěti let by se měly snížit asi o deset procent.

Ve stejném časovém horizontu by mělo v České republice fungovat asi třicet center duševního zdraví, což je podle Hollého zhruba třetina množství, které by mělo pokrýt potřeby pacientů s psychotickými onemocněními a vážnými poruchami nálad. „Služby by měly působit v konkrétním, menším regionu, ti lidé se musejí vzájemně znát, aby mohli naplánovat síťování služeb pro toho daného pacienta, a to nejde dělat na příliš velkém území,“ nastiňuje budoucnost v psychiatrické péči Martin Hollý.

Co se změnilo v psychiatrii od dob císaře pána

02735362.jpeg

V České republice je 17 velkých psychiatrických nemocnic, dříve léčeben. Každá z nich poskytuje péči několika stovkám duševně nemocných pacientů. To se může zdát na jednu stranu velmi úsporné, na druhou stranu to pro pacienty může být značně nekomfortní.

Pokud bychom se v podobném duchu ptali na budoucnost léčebných trendů v psychiatrii, je to v tuto chvíli poněkud předčasná otázka. „V České republice zatím nevyužíváme ani to, co je známé,“ říká Hollý a odkazuje na přístup lidí s duševními poruchami k psychoterapii. „Dostupnost psychoterapie hrazené ze zdravotního pojištění je zoufale nízká. Velký dluh máme také ve strukturované psychoterapeutické rehabilitaci. Využíváme z toho některé prvky, jako například nácvik sociálních dovedností, nebo máme nějakou terapeutickou dílnu, ale v tom komplexu máme rezervy,“ přiznává Hollý.

Příčin tohoto stavu je mnoho, jednou z nich jsou logicky i finance a skutečnost, že poté, co skončí patenty jednotlivých léků, jejich cena na trhu se výrazně sníží. „Léčit lehkou depresi psychoterapií je vlastně dražší než napsat psychofarmakum, které vyrábí spousta firem a trh tlačí jeho cenu dolů, i když víme, že léčba psychoterapií přinese dlouhodobější účinek,“ vysvětluje Hollý. Dalším z důvodů je také skutečnost, že v České republice je jen několik stovek klinických psychologů, kteří mohou své služby vykázat zdravotní pojišťovně a poskytnout tak pacientům péči bez přímé úhrady.

Proč je ve zdravotnictví tak málo lidí, kteří by mohli poskytovat psychoterapii? Nosí ředitel psychiatrické nemocnice bílý plášť? A proč se na něj někteří kolegové zlobí za povídání o císaři Františku Josefovi? Poslechněte si celý rozhovor.

Literatura:
Hollý, M.: O duši i sexu

Spustit audio

Související