Rentgen: Nová směrnice EU popudila Izrael
Podle čerstvé evropské směrnice budou smlouvy podepisované od začátku příštího roku důsledně rozlišovat mezi oficiálním územím židovského státu (jak platí od roku 1967) a osadami na okupovaných palestinských územích. Ve hře jsou stovky milionů dolarů, za které státy EU každoročně nakupují zboží z židovských osad, i dotace pro různé izraelské instituce na palestinských územích.
Cílem směrnice EU je zakázat kontakty s izraelskými institucemi, firmami i jednotlivci, které na tomto území sídlí. Jak je tedy ošetřeno případné jednání s izraelským ministerstvem spravedlnosti, které se nachází právě ve východním Jeruzalémě? Neuškodí nakonec označování zboží popiskem „Vyrobeno na okupovaných územích“ samotným Palestincům, kteří ho často v židovských osadách vyrábějí? A co na to říká Izrael? Na tyto otázky odpovídal bývalý blízkovýchodní zpravodaj Českého Rozhlasu Břetislav Tureček: „V pravicové vládě jsou zastoupeni i osadníci, takže obecná reakce je samozřejmě kritická. Někteří lidé si to s EU nechtějí rozházet a nabádají k umírněnosti. Jiní to opatření přirovnávají k rasistickým zákonům Třetí říše. Izraelští levičáci směrnici naopak schvalují. A další zase pragmaticky upozorňují, že jasné označení zboží z osad pomůže tomu, aby odpůrci Izraele nebojkotovali celou zemi.“
Břetislav nastínil svůj značně pesimistický náhled na pokračování mírových rozhovorů obou znesvářených stran, které v posledních dnech po několikaleté pauze zasedly k jednacímu stolu: „Obě strany sporu se v principiálních věcech tak hluboko zakopaly na neměnných pozicích, že i kdyby vyjednavači byli připraveni k zásadním ústupkům, jejich vlastní vlády a občané jim to nedovolí. Na obou stranách jsou radikálové, kteří vždy pokus o rozumný kompromis zmaří.“
Zajímá vás, jaký je rozdíl mezi okupovanými a anektovanými územími? Jaká je současná strategie Izraele ohledně židovských osad nebo jaké jsou životní podmínky v židovské a arabské části rozděleného Jeruzaléma? Celý rozhovor si poslechněte tady.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.