Rentgen: Potratová pilulka rozděluje společnost

Užívání pilulky, známé také jako přípravek Mifegyne, obsahující abortivum neboli látku vyvolávající potrat mifepriston, dokonce povolily silně náboženské země jako Španělsko a Řecko. V České republice se za posledních dvacet let objevily snahy pilulku zavést hned několikrát, většinou ale kvůli účasti křesťanských demokratů ve vládě a v poslanecké sněmovně tyto pokusy ztroskotaly. Do médií nedávno prosákla informace, že společnost Nordic Pharma zastupující firmu Exelgyn oficiálně podala před několika měsíci přihlášku k registraci přípravku Mifegyne v České republice.

Zjišťoval jsem, v jaké fázi registrace potratové pilulky v současnosti je. „Já vám bohužel nemůžu k procesu registrace nic sdělit. Tohle je všechno v kompetenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL),“ vysvětlila mluvčí společnosti Nordic Pharma Ivana Šalbabová a mluvčí SÚKLu Veronika Petláková také nebyla sdílnější a vysvětlila, že je vázaná mlčenlivostí kvůli legislativě. „Státní ústav pro kontrolu léčiv bohužel ze zákona nesmí informovat o průběhu ani podání registrace. Ve chvíli, kdy je registrace dokončena, je vydáno rozhodnutí o registraci, tak jsou obecně o všech léčivých prostředcích dostupná na našem webu.“

Odborníci se většinou neshodnou, zda je medikamentózní potrat šetrnější než chirurgický. Vědecké výzkumy zatím neexistují. Na jednom se však shodnou, a to možném zneužití potratové pilulky. Ženy si ji dnes na internetu mohou pořídit za necelých sto euro, což je levnější než běžný potrat. „Já teda obecně pro zavedení pilulky v ČR moc nejsem, protože mám obavu z možného zneužití, a ženy by potom pilulkou řešily to, že neberou antikoncepci. Velký trh dnes umožňuje ženám velký výběr antikoncepcí. Těch, které nemohou brát žádnou antikoncepci, je strašně malé procento. Pokud by však někdy byla pilulka volně k mání, tak by to mělo být zcela jistě pod kontrolou lékaře,“ říká privátní gynekolog Tomáš Řádek.

Legálně je možné u nás udělat chirurgický potrat do ukončeného 12. týdne gravidity a počítá se to od prvního dne poslední menstruace, čili ne ode dne otěhotnění, jak se mnoho žen mylně domnívá. Ve výjimečných zdravotních případech, ať už ze strany matky, nebo plodu, je možné interrupci provést až do 24. týdne. Podle gynekologa Tomáše Řádka jsou však potratové pilulky v zemích, kde je to povoleno, určeny pro malé gravidity, které by neměly přesáhnout 7 týdnů. Zajímalo mě, jaké komplikace si žena může způsobit, pokud pilulku neužije pod lékařským dohledem. „Krvácení, těžké záněty, hrozí i následná sterilita. Může to však dopadnout i úplně špatně. Krvácení může být tak masivní, že může být žena ohrožená nejen na zdraví, ale i na životě,“ varuje gynekolog Řádek.

Embryo|foto: www.doc.ic.ac.uk

V českém prostředí chybí společenská diskuse na toto i podobná témata. Vše začíná již od školy, kde studenti nedostávají potřebné informace. „Zásadní je, že tu chybí zdravý dialog o zdravém sexuálním životě. Jestli se něco mládež dozví, tak je to hrozba AIDS, ale například další pohlavní choroby už se neřeší. Sice se řeší otěhotnění, ale veškerý stres je přesouvaný na ty dívky. Kluci jsou z toho hodně vyčlenění a to, že je to akt dvou lidí nebo více než dvou lidí, je tu nepochopeno,“ říká s trochu jiným pohledem na věc Michaela Svatošová z organizace Gender Studies. „Obecně mám představu, že tady je docela liberální prostředí a není tady příliš vyhraněné hnutí nebo vyhraněná diskuse mezi zastánci práva na interrupci (pro-choice) a protipotratovým hnutím (pro-life). Celkově to na mě působí, že společnost nevyvíjí tlaky ani jedním směrem,“ říká projektová koordinátorka z Gender Studies Anna Kotková.

Pokud pomineme lobby farmaceutických firem a různé právní kličky, bude zcela jistě zajímavé sledovat společenskou debatu v případě, že by u nás potratové pilulky byly nakonec zlegalizovány. Každopádně veřejná diskuse na tato a jemu podobná témata týkající se sexuálního života v české společnosti zásadním způsobem chybí.