Riviéra: Hudba jako něco, co nás přesahuje. Jak s ní trávíme volný čas a co nám přináší?
Letos v létě Radio Wave pořádalo tři komponované večery v rámci eventové série Riviéra ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy. V zahradách Zámku Troja v Praze jste krom různorodého hudebního programu mohli navštěvovat třeba poslechovou procházku, ale také hned dvě živé debaty. Osobní pohled na písničky jako prostředek úniku od reality, nebo naopak nástroj k jejímu přijetí nabídla debata předcházející koncertům kapel Bibione a Sýček.
Ve speciálu podcastu Vlna nabízíme k poslechu záznam debaty s hudební publicistkou a podcasterkou Anetou Martínkovou, elektronickým producentem Ondřejem Holým alias dné a muzikoterapeutem Matějem Lipským. Na účinky hudby se podíváme hned ze tří pohledů – z pohledu tvůrce, z pohledu odborné posluchačky a vědeckým pohledem muzikoterapeuta.
Co vlastně ztrácíme, když se vzdalujeme od soustředěného poslechu? „Ztrácíme ten hluboký a niterný prožitek s hudbou. Přicházíme i o její terapeutická zákoutí,“ vysvětluje Lipský. „Směřuje to k individualizaci a k tomu, že čím dál tím méně sdílíme prostor a hodně se přizpůsobujeme své malé ulitě a vlastním preferencím,“ doplňuje Martínková.
Producent dné je odhodlaný dál tvořit hudbu, která dělá lidem dobře, má to ale určitá úskalí. „Moje melodie a akordové postupy často tíhnou k nějaké melancholii, takže si musím nějak sám pro sebe subjektivně vyznačit, co už je moc, a co je akorát. A když mi někdo občas psal, když jsem vydal debutové album, tak říkali, že u toho měli třeba slzičku, ale šťastnou slzičku. Vždycky tam chci vložit nějakou naději.“
Jaké má hudba transformační, terapeutické účinky a kam nás může myšlenkově přenášet? A proměnila se nějak výrazně témata, o kterých současná populární hudba pojednává? Poslechněte si celou epizodu Vlny.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
