Komunitní bydlení jako model lepšího světa. Společný život více lidí vyžaduje kvalitní komunikaci

30. září 2025

Jáma je velká zahrada s domem, je to sad s maringotkami, je to louka ve městě a taky komunitní prostor, kde spolu bydlí deset lidí. Sdílí spolu potraviny ve velkých baleních, vybavenou dílnu, záhony se zeleninou, ale i koupelnu nebo prádelnu. Výhodou je rozdělení nákladů na nájem a taky blízkost přírody – ale není to pro každého. Sebeorganizace takového počtu lidí vyžaduje kromě sociální zdatnosti i pokročilé vedení komunikace.

„Máme tu asi dvanáct jabloní. Letos byla výjimečná úroda ovoce. Máme i švestky a nad domem zahradu, kde pěstujeme zeleninu. Učíme se to dělat v permakulturním stylu,“ popisuje pozemek na okraji širšího centra Brna Bára při menším jablečném pikniku, který rozprostřela na dece uprostřed lučního sadu. Jsme v mírném dolíku, který dokola lemují tři maringotky, jeden tiny house a několik hospodářských budov. Společným zázemím pro všechny je starší dům, kde taky část obyvatel Jámy bydlí.

„Cítila jsem silnou potřebu bydlet ve více lidech někde blíž přírodě. Část z nás je propojená přes sociální družstvo Tři ocásci. Jinak jsme se vlastně poznali postupně, jak lidi přibývali,“ vysvětluje Bára, mimo jiné členka platformy Re-set, jak vzniklo uskupení kolem Jámy. Většina obyvatel komunitního prostoru se zná z různých sociálních, ekologických nebo antirasistických kolektivů. Čerpají tak ze společného ideového základu, ale i ze zkušeností v sebeorganizaci různých grassrootových hnutí.

darkeri_1080_lewand

Darkeři

Kde končí dobro a začíná zlo? Poslechněte si hranou pětidílnou dystopickou sérii Darkeři.

„Já jsem hledal cestu, jak vyřešit drahý nájem. V Brně je to drahé jako všude jinde. Přivedla nás k sobě svým způsobem materiální potřeba. Ve výsledku to skýtá mnohem víc výhod než jen společné rozdělení nákladů na nájem. Sdílíme spolu spoustu potravin, dovedností a učíme se od sebe,“ říká umělec a badatel Martin.

„Není to bezproblémové, umíme se i pohádat, ale asi si to umíme i vyříkat. Pro mě je komunitní bydlení i formou politické práce. Tvoříme tu ekologicky citlivé prostředí, žijeme tak, abychom příliš neznečišťovali, staráme se o ten prostor a zároveň ho nabízíme k různým kulturním akcím. To, jak spolu komunikujeme, je pro mě jakási prefigurace toho, jak si představuju lepší svět, než je ten současný,“ sdílí své myšlenky o komunitním bydlení Barbora.

Jak vypadají nástroje komunikace, které skupina využívá ke svému fungování? Jak dlouho komunita kolem Jámy ještě může vydržet s ohledem na krátkodobé nájmy a tlak sousedního developmentu? Jaké kulturní aktivity se dají ve společném prostoru uspořádat? Poslechněte si celý díl Off-gridu, podcastu Podhoubí.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.