Roe-Deer v Rock café
"Začínáme promlouvat ke stále více lidem, a to především prostřednictvím hudby, která má netušené rozměry. Pojmy jako ambient music, accoustic music, rock a trip-hop už nemají své místo jisté." Tak těmito slovy byla hudba Roe-Deer charakterizována přímo ze svého středu. Tím je Carlos, neboli Karel Drašnar. A skutečně: když je posloucháte, místy se vám nemůže nevybavit paralela s ostrými vokály Shirley z Garbage propletená s jemným, až sametovým hláskem Dido, Skye z Morcheeby či Tracey z Everything But The Girl. Ano, to jsou Roe-Deer - malá česká kapela se zvukem světových rozměrů.
Roe-Deer, jejichž název je odvozen z anglického slova "srnka", vznikli v létě 1999 původně jako kvintet: Ema Brabcová (zpěv, klávesy), Martin Šmity Chmátal (basová kytara), Vratislav Kugler (elektrická kytara), Jan Malich (bicí) a Karel Drašnar (klávesy). Do dnešního dne se sestava mírně obměnila - Vráťu Kuglera vystřídal za elektrickou kytarou Filip Míšek a skupina byla doplněna ještě o violu (Marina Martincová), saxofon a klarinet (Eduard Brabec) a scratchování s Djingem (DJ Smog).
Práci na první demonahrávce zahájili v říjnu 1999. Výsledkem je CD, které bylo pokřtěno v lednu 2000 v Rock café a z něhož tři skladby zařazuje do pravidelných rotací i Radio 1. O Roe-Deer se začíná dozvídat širší, zvláště pak odborná veřejnost, a tak mají v březnu možnost účinkovat jako předkapela před Laikou v Roxy. V průběhu roku 2000 a 2001 se některé jejich skladby dostávají na přílohová CD různých časopisů (Cosmopolitan, Rolling Stone) či na kompilaci Lucky Chill Out. Obrovským úspěchem je výběr (z více než 80 skladeb) roe-deerovské verze "Lucky Boy" na speciální edici soundtracku k Samotářům.
Některé hudební formace by se na slávě, jako je tato, dokázali živit ještě několik let. Roe-Deer ale nelenili a už v květnu 2001 znovu usedli do nahrávacího studia, aby vytvářeli podklady pro své nové album. V říjnu pak podepsali smlouvu s Globus Music a vydání CD "Everforever" už tak nemohlo zabránit vůbec nic. Křest byl velkolepý. Uskutečnil se v Roxy za přítomnosti slovutných hostů (živé smyčcové trio, Jan P. Muchow, DJ Smog, Eduard Brabec či členové Divokýho Billa) a taktéž i kmotra Milana Caise z Tata Bojs, jenž místo šampaňského album posypal andělským prachem. Show sledovalo přes 600 lidí a z vlastní zkušenosti můžu říct, že se určitě nenudili.
Koncerty jsou totiž velmi silnou stránkou skupiny. Na čtvrtečním vystoupení v Rock Café bylo publikum hned zkraje "nakopnuto" hitem "Forever", pilotním singlem z alba "Everforever", na nějž by měl být již velmi záhy vysílán klip. Následoval jak starší repertoár, tak i několik zbrusu nových písní, které předvedli spolu s hostem a saxofonistou Edou Brabcem. Po zádech mi běhal mráz zvláště při instrumentálce "Ed Coffee" se skvělými saxofonovými sóly. Do jiných sfér mě přiváděla "Marie" a ani trochu jsem nechápala, co všechno se dá udělat s tím notoricky známým "Lucky Boyem", kterého Ema kompletně přezpívala a v Rock café si ho dali společně se třemi členy Divokýho Billa, jenž jejich už tak dost barvitý projev obohatili o zvlášť výrazný zvuk banja. Za odměnu Roe-Deer na závěr odehráli a zazpívali jednu skladbu z repertoáru Divokýho Billa, a pak už následovalo jenom tleskání, oslavné pokřiky a zase tleskání. Jaký z toho všeho mám pocit? Výborný! Roe-Deer jsou skvělá kapela, kterou dozajista čeká zářná budoucnost. V Rock café jsem také učinila jeden zásadní biologický poznatek, který by se napříště měl s velkou důsledností vtloukat všem žákům a žačkám do hlavy: kdyby srnky uměly zpívat, určitě by měly andělský Emin hlas!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
