Rom v médiích? Nepřizpůsobivý kriminálník

10. duben 2013

„To, jakým způsobem média referovala nejen o kauzách Šluknovsko a v Břeclav, výrazným způsobem ovlivňuje to, jak se česká veřejnost staví vůbec k Romům v české společnosti a jaký náhled na ně získává,“ zahájila zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková kulatý stůl na téma Zobrazování Romů v českých médiích. Ten uspořádalo občanské sdružení ROMEA společně s Agenturou pro sociální začleňování na Mezinárodní den Romů.

Právě zmíněná agentura provedla výzkum, který analyzoval přes 6200 mediálních textů v období od 1. července 2011 do 31. května 2012, ve kterých se objevilo slov Rom. Toto období bylo zvoleno záměrně, protože právě tehdy zpravodajstvím vířily kauzy Tanvald, Břeclav a Šluknovsko. Smutné je, že více jak polovina příspěvků (3871) byla spojena s kriminalitou. „Opakované spojení Romů s kriminalitou v médiích už vede k tomu, že jenom samotné zmínění Rom nebo romský v médiích vede čtenáře nebo diváka k tomu, že by se příspěvek mohl týkat kriminality,“ upozornil v rámci diskuse ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. V tomto případě tedy už samotná etnicita určuje sdělení zprávy, což je velmi nebezpečné.

„Já si myslím, že je to rozdílné. U většiny inteligentních lidí, kteří vedou v médiích zpravodajství, je to spíš důsledek stereotypů, ve kterých vyrůstáme od malička, než toho, že by tam byla snaha o senzaci za každou cenu, protože je tam něco o Romech. Toho stereotypu se lehce nezbavíte a považujete to za něco samozřejmého,“ říká zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý vidí jako jeden z největších problémů posilování stereotypů u televizního zpravodajství, které opakuje emocionálně vyhraněné záběry a skrývá tím nevědomé obsahy. „U elektronických médií a specificky u televize platí, že důležitou rovinou je obrazový doprovod, protože mnoho z těch zpráv může fungovat jenom slovně, verbálně, textově. Ale to, co vytváří emoce a hodnotové soudy, bývá vizuální doprovod,“ tvrdí Adam Černý.

Z analýzy mediálních textů o Romech je zřejmé, že chybí různorodost zpravodajských výstupů. Romové jsou zobrazováni pouze v úzkém okruhu několika témat, jakými jsou zmíněná kriminalita, extremismus, policie nebo bydlení ve smyslu soužití. Velký vliv na podobu zpravodajství má ČTK, ze které média své obsahy přebírají. U agenturního zpravodajství je na prvním místě rychlost, což má mnohdy za následek oslabení kontextu.

02864550.jpeg

Zdeněk Ryšavý ze sdružení Romea se snaží mediální stereotypy v médiích podchycovat, a pokud je to možné, tak i napravovat. „Je zajímavé, že pokud se nejedná o bulvár (deník AHA!, Blesk), kde není možné se dopátrat autora nebo s ním mluvit, tak například u serverů iDNES.cz nebo Lidovky.cz máme zkušenost, že autor na kritiku zareaguje a ten text změní anebo změní i zavádějící titulek,“ vysvětluje Zdeněk Ryšavý. Problém v praxi u webového zpravodajství je především v disproporci článku a samotného titulku. Autor napíše třeba celkem dobrý článek, ale editor vytvoří titulek, který musí být hlavně klikatelný, a pravda jde mnohokrát stranou.

Problematické jsou na webu i blogy, kde dostávají prostor lidé s výrazně rasistickými názory.
„Je to o tom nastavení toho systému, jak si to ta redakce dokáže nastavit a komu ve svých blozích umožní vysokou čtenost, jaké lidi vybírá do VIP autorů a jaké články jim dává na titulní stránku. A bohužel v tomto případě například blogy iDNES.cz jsou na tom velmi špatně,“ podotýká Zdeněk Ryšavý z Romey.

02695687.jpeg

V médiích je zkrátka důležité nepoužívat etnicitu, pokud nemá ve zprávě objektivní význam. Novináři by také měli důsledně ověřovat agenturní zpravodajství a v každé situaci si zachovat kritický odstup a nenechávat bez komentáře rasistická a xenofobní prohlášení.

autor: Martin Melichar
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.