Rudé nebe, bílé písky a dračí taje Sokotry. Cestovatelka Jolana Sedláčková vypráví o exotickém ostrově

4. duben 2022

Náhorní planiny se stromy dračí krve, bílé písky, azurové moře a exotická kultura. Ostrov Sokotra s vlastním jazykem náleží k Jemenu, ale má blíž k východoafrickým břehům.

„Už nastupování do letadla na Sokotru byl trochu kulturní šok,“ usmívá se mumraji na letišti plném velké bagáže a nezkušených cestujících zkušená česká cestovatelka Jolana Sedláčková. Ta se na exotický, minimálně osídlený jemenský ostrov vypravila na začátku letošního roku.

Stromy dračí krve

Hlavním lákadlem ostrova je příroda, například náhorní plošiny s výraznými stromy dračí krve (Dracaena), které patří mezi velké množství místních endemitních druhů. „Vypadají jako obrovské, až jedenáctimetrové hřiby, velmi staré, snad až 700 let. Rostou jen od určité nadmořské výšky. Nic takového jinde na světě neuvidíte, přibližuje svůj dojem Jolana.

Zážitkem byly na Sokotře i barvy, a to nejen bílé duny písku navátého k pobřežním skalám, ale i ty na začátku dne. „Nic takového jsem nikdy neviděla. Během východu slunce bylo všechno rudé. Čisté nebe a v noci nádherné hvězdy.“

V kontaktu s místními

Z cesty Jolany Sedláčkové po Sokotře

„Jako žena mám v muslimských zemích výhodu, že se tam dostanu k ženám. Ty se zahalují a muži se s nimi potkají opravdu jen z dálky. Když nám skupina místních chtěla dát pomeranče, hodili nám je. Raději nám je z pěti metrů hodili. Mě místní ženy například pozvaly na čaj a strávila jsem s nimi trochu času. Nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva školy. Jedna chudá holčička si mě posadila k sobě do lavice a všimla si, že mám rozmazanou řasenku. Začala mě čistit a pak mi darovala svoje zrcátko – kus střepu. Takový výraz laskavosti mě úplně rozhodil.“

Jak cesta na Sokotru vypadá po praktické stránce? Jak ostrov ovlivňuje válka v Jemenu? A které zážitky z přírody byly nejsilnější? Poslechněte si kompletní záznam pořadu Casablanca.

Z cesty Jolany Sedláčkové po Sokotře
autor: Pavel Sladký
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.