S čistě žitným chlebem v Anglii neuspějete, říká Ladislav Adámek, majitel řemeslné pekárny v Portsmouthu
Ladislav Adámek a Nikola Ondrášková odjeli do anglického Portsmouthu za prací před deseti lety. Od práce myčů nádobí se dostali až k otevření vlastní pekárny Bread Addiction – jednoduše proto, že jim chleba nechutnal a v Británii tou dobou ještě mnoho řemeslných pekáren nebylo. Ve vlastní šťávě jsme mluvili o tom, jak se podniká v Anglii, i o tom, jestli učí místní na vánočky a vanilkové rohlíčky.
Ladislav je původně strojní inženýr, se svojí partnerkou Nikolou se začali věnovat kvasovému chlebu, protože jim dobrý v Anglii chyběl. „Jsme samouci a nikde jsme se učit nebyli,“ smál se Ladislav, když jsme spolu mluvili o různých trendech a kurzech. „Plánovali jsme to asi rok nebo dva, ale bez zkušeností – takže to bylo takové dobrodružné.“
Pekárnu už dnes mají sedmým rokem a v rámci regionu získali i regionální ocenění za nejlepší cukrárnu a pekárnu. Než se naučili zákazníci chodit, nějakou dobu to trvalo, přestože se chleba dařil. „Trvalo asi dva tři roky, než jsme to dostali tam, kam jsme chtěli, než se to rozneslo po městě. Byli jsme strašně zaneprázdnění pečením a nevěnovali žádnou pozornost marketingu – měli jsme pořád ruce od těsta.“
Přestože v Anglii je možné péct nízkorizikové potraviny do určitého limitu s povolením hygieny i z „domova“, rodáci ze Slovácka se rozhodli jít do podnikání naplno a úspory s půjčkami od kamarádů investovali do otevření provozu. Risk se vyplatil, aktuálně už pečou šest dní v týdnu, protože nestíhají pokrýt poptávku.
Sama jsem Bread Addiction začala sledovat přes sdílení jedné z britských pekáren, která také peče kvasový chléb. Dlouho jsem nevěděla, že za ní stojí pár ze Slovácka – vdolečky vonící rumem a povidly v ní ani na jejich sítích totiž nenajdete, na české speciality je provoz moc malý. Stejně tak se do něj nevešly ani rohlíky nebo vánočky. „Vánočky jsme zkoušeli nabídnout, i rohlíčky, ale spíš se snažíme držet ten sortiment hodně jednoduchý – čím je širší, tím je hůř tady (v zázemí).“
Rohlíky i vánočky zaberou místo nejen samy o sobě, ale na jejich přípravu ve velkém je potřeba buď spousta pracovníků, kteří zaberou hodně místa, nebo strojů, děliček a rohlíkovačů, které svoje místo také zaberou.
„Jsme tak vytížení, že jsme rádi, že uděláme to, co se už prodává a je o to zájem, zbytek necháváme na potom,“ popisuje Adámek rutinu. A potom nikdy nepřijde, protože práce je pořád dost. V pekárně se napeče denně kolem 150 chlebů a 300 koláčů, hitem je jednoznačně naprostá klasika – skořicový šnek. „Lidi si bohudíky uvědomili, že chtějí dobrý chleba, a jsou za to ochotní dát i víc peněz než za toustový chléb v plastiku z 15–20 ingrediencí.“
Jaký je rozdíl mezi anglickým a českým podnikatelským prostředím? Co dělá řemeslné chleby po celém světě jiné, i když je způsob jejich přípravy dost podobný? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
