Sebevraždy jsou mezi mladými druhou nejčastější příčinou úmrtí

Ačkoliv v celkovém součtu nejsou počty mladých lidí, kteří se rozhodnou dobrovolně ukončit svůj život, ve srovnání s ostatními věkovými skupinami, nijak vysoké, změníme-li úhel pohledu, zjistíme, že je sebevražda druhou nejčastější příčinou, proč mladí umírají. „Každý ten akt, ať už pokus nebo úmrtí, je ovlivněn širokou škálou faktorů, nelze to jednoduše zobecnit,“ vysvětluje Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví a zároveň dodává, že svou roli v tom u mladých lidí hrají zřejmě zrychlující se doba, zvyšující se nároky, větší a snazší srovnávání se s ostatními a vyšší viditelnost úspěchu i neúspěchu.

Pokusů o sebevraždu je podle odhadů až kolem 20 tisíc ročně, a i když jej člověk přežije, stále ještě nemusí být vyhráno. Často následuje hospitalizace na psychiatrii a po propuštění pak složitý návrat do života. „Ten člověk je hluboce raněný psychicky a někdy i fyzicky, což mu návrat do života ztěžuje, může být zmatený, není schopný se vyznat ve svých pocitech. Klíčové je dát si čas a snažit se budovat si kolem sebe síť lidí, kterým důvěřuji a se kterými můžu mluvit o tom, čí procházím,“ dodává Kasal.

Více informací a kontakty, kam se můžete obrátit pro pomoc najdete na www.sebevrazdy.cz, www.opatruj.se nebo v aplikaci Nepanikař.

Jak jsou si blízké sebevraždy a duševní nemoci? S čím se potýkají blízcí člověka, který spáchal sebevraždu nebo se o to pokusil? Kde mohou hledat pomoc? A jak by se o sebevraždách nemělo mluvit? Poslechněte si Diagnózu F s Alexandrem Kasalem.