Muži nepláčou a častěji páchají sebevraždy, říká výzkumník Národního ústavu duševního zdraví

14. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy muž smutek melancholie

Když během víkendu od pátku do neděle na silnici zahyne více než deset lidí, hovoří média o tragickém „černém“ víkendu. O tom, že ve stejném čase zemře průměrně stejný počet lidí vlastní rukou, už se tolik nemluví.

V minulém roce spáchalo sebevraždu v Česku bezmála 1200 osob, což je oproti předchozímu roku přibližně o 10 % méně. Většinu případů tvoří muži. Vysvětlení, proč muži páchají sebevraždy častěji než ženy, bychom mohli založit na okolnostech, jako jsou například častější výskyt některých duševních poruch u mužů nebo jejich snaha dostát očekávané roli muže, který nepláče, a v souvislosti s tím oproti ženám nižší schopnost či ochota vyhledat pomoc.

Alexandr Kasal

„Jsou chvíle, kdy se člověk může dostat do situace, kdy představa, že nežije, je vlastně tou nejlákavější,“ vysvětluje v Diagnóze F výzkumník Národního ústavu duševního zdraví a koordinátor akčního plánu prevence sebevražd za Ministerstvo zdravotnictví ČR Alexandr Kasal.

Z dat Národního ústavu duševního zdraví vyplývá, že v průběhu nouzového stavu, vyhlášeného v reakci na pandemii, došlo v porovnání s rokem 2017 k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění. Riziko sebevraždy bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v roce 2017 trojnásobek.

Dá se v souvislosti s nemocí covid-19 očekávat výrazný nárůst případů sebevražd v Česku? Co proti tomu můžeme dělat? A jaký vliv na případné sebevraždy mají média a styl, jak o takových případech informují? Poslechněte si Diagnózu F s Alexandrem Kasalem.

Pokud přemýšlíte o sebevraždě nebo o někom takovém víte, neváhejte vyhledat nebo zprostředkovat pomoc.

Mapa sociálních služeb v psychiatrii

Mapa zdravotních služeb v psychiatrii

Spustit audio

Související