„Skateboarding není vandalismus.“ Jak se mohou skejťáci podílet na proměnách města?

11. červenec 2018

Festival Landscape, který upozorňuje na bolavá místa v Praze a navrhuje pozitivní proměny městského prostoru, letos poprvé zahrnul do svého programu výstavu věnovanou skateboardingu nesoucí název Landskate. Podíleli se na ní Jiří Kotal a Jakub Novotný, kteří dlouhá léta jezdí na skejtu a postupem času začali zkoumat skateboarding i během studií na univerzitě. „Jde o nějaký univerzální jazyk,“ říká Novotný. A dalším krokem je naučit tímto jazykem mluvit i městské plánovače.

Nápad zařadit výstavu o skateboardingu do letošního Landscapeu vznikl přímo ve skateparku na Štvanici. Jiří Kotal se tam potkal s koordinátorem festivalu Jakubem Heppem – vyměnili si nápady a o pár měsíců později společně zahájili přímo na Štvanickém ostrově výstavu, která shrnuje pozitivní přístupy ke skateboardingu v evropských městech. Několik informativních panelů visí kousek od skateparku a dozvíte se tam taky, jak neziskové organizace pomáhají stavět skateparky v rozvojových zemích. „Dětem v Afghánistánu nebo Palestině to dává zapomenout na válečné konflikty,“ říká Novotný, který působí jako doktorand na Katedře blízkovýchodních studií v Plzni.

„Někdo chápe skateboarding jako vandalismus, primárním cílem není ničit, ale tvořit – triky nebo překážky. Když se zničí lavička, jde o sekundární důsledek. Mohlo by se tomu předejít už při navrhování objektů a zvolit odolnější materiál,“ vysvětluje svoji vizi architekt-skejťák Kotal. „Pokud se zmapuje myšlení skejťáků, nedojde k nedorozumění mezi skateboardingem a veřejností.“ Pro skejťáky totiž lavička není místem pro odpočinek a zábradlí prostředkem k zajištění bezpečí, ale výzvou.

Skateparky rostou po celé České republice, staví ovšem skejťáky trochu mimo centrum dění a jsou přece jenom lehce sterilním prostředím. Oproti tomu město nabízí nekonečně možností – otázkou tedy je, jak organicky zapojit skateboarding do veřejného prostoru v Praze? „Mně by se líbilo oživit piazzettu před Veletržním palácem. Oživilo by to jistě i provoz v Národní galerii,“ popisuje Kotal a zmiňuje, že na nápad ho přivedl architekt Adam Gebrian, když se potkali na nejznámějším skejtovém spotu před Muzeem současného umění v Barceloně. „Obě místa mají podobnou urbanistickou strukturu. Venku je živý hlučný prostor a uvnitř je to chrám ticha.“

autor: Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.