Skoncovat s Eddym B. vrací hlas zapomenuté bílé chudině, která nemůže z kola ven

Eddy žije v domku, kterému chybí dveře. Když na konci měsíce dojdou peníze, večeří se mléko. Největší volnočasová zábava je sledování televize. Večerní program: zpití se do němoty. A zábavné je taky vysmívat se Eddymu, malému klukovi s nápadně zženštilým chováním. Skoncovat s Eddym B. je naturalisticky psaný bildungsromán o chlapci, který bojuje o svou vlastní identitu, ale také o to, vrátit hlas společenské vrstvě, na niž se zapomnělo. „Ta kniha zobrazuje až takovým velmi nepříjemným způsobem prostředí, před kterým často zavíráme oči. Mluví o lidech, kteří jsou zaseklí v cyklických životech, replikují své sociální vzory, mají pouze základní vzdělání, proto nemohou najít práci, nebo jen špatnou práci, a proto také nepodporují vzdělání svých dětí,“ říká o světě, ve kterém se dědí i přezdívky, překladatelka Sára Vybíralová.

„Pro mě největší přínos té knihy je ono poukázání, skoro bych řekla obviňující gesto, které politickou reprezentaci viní z toho, že na takovéhle lidi zapomněla,“ říká o knize překladatelka Sára Vybíralová. Boj o gay identitu Eddyho B. je podle ní spíš podružný. „Jiná identita je jen něco, na čem se ono prostředí lépe zrcadlí. Dalo by se to nahradit jinou odlišnou identitou. Šlo o to ukázat, že to recyklující prostředí odmítá jakoukoli jinakost.“

Édouardu Louisovi se vyčítalo, že z chudých lidí ze své rodné vesnice dělá karikaturu, že ji zkoumá jako „koloniální vědec ve svém safari oblečku“. Sára Vybíralová s tím ale nesouhlasí. „Myslím, že ty lidi popisuje s velkým vhledem a soucitem, bez nějaké ukřivděnosti. Přestože by ta kniha mohla být velmi ublížená, je soucitná.“