Slovanský návrat? Co dnes znamená být pohanem v Česku

Slovanské pohanství je podle badatelů klasickou indoevropskou tradicí s množstvím lokálních bohů a rituálů úzce propojených s praktickým životem. Náboženství se tehdy neoddělovalo od všedních činností – prostupovalo válkou, ekonomikou i vztahy ke krajině.

V 19. století se však zrodila nová představa slovanské minulosti. Jak připomínají Jiří Dynda a Pavel Horák z Akademie věd ČR, tehdejší intelektuálové hledali alternativu k germánským výkladům dějin a obrátili se ke slovanství. Amatérské i odborné pokusy rekonstruovat svět bohů, démonů či rusalek nebo hejkalů byly ovlivněné nacionalismem své doby, ale zároveň vytvořily základ obrazu, který v kultuře přetrvává dodnes.

Dnešní slovanské pohanství v Česku má i konkrétní podobu. Religionisté upozorňují zejména na dvě skupiny – Rodnou zemi a Slovany (dříve Slovanský kruh). „Skupina Slované získala první stupeň registrace na ministerstvu kultury, tedy 300 podpisů. Jde tak o první moderní pohanské náboženství oficiálně registrované v Česku,“ říká Pavel Horák.

Komunity jsou zároveň generačně pestré. Mladší praktikující (zhruba 20–40 let) se k pohanství dostali už v 90. letech a zůstávají mu věrní dlouhodobě. Starší generace, o jednu až dvě generace výše, se k tradici připojila později – často v posledních letech, kdy se slovanství stalo výrazným kulturním trendem a do jisté míry nahradilo dřívější „keltománii“.

Jaké nejčastější stereotypy o Slovanech a slovanském pohanství přetrvávají v české společnosti a populární kultuře? Jak se tyto stereotypy projevují ve filmech, komiksech či počítačových hrách? Jak velké jsou komunity, které dnes v Česku slovanské pohanství praktikují? Jaký je vztah moderního slovanského pohanství ke křesťanské tradici?