The Social Network: demiurg v pantoflích
Ruku na srdce, David Fincher je dnes taková filmařská extratřída, že by dokázal udělat trhák i z příběhu bratranců Veverkových a jejich ruchadla. Alespoň po uvedení filmu The Social Network to tak vypadá. Počáteční skepsi, co že to chce brilantní filmový stylista natočit o něčem tak abstraktním, jako je sociální síť, nahradilo takřka bezmezné nadšení.
The Social Network je horkým kandidátem na oscarovou žeň, miláčkem kritiky i favoritem publika, které jde do kina naladěno příslibem příběhu nejmladšího světového miliardáře.
The Social Network je rozhodně víc, než bulvární a podbízivé šmírování celebrit. Je to rozhodně víc než rychlokvaška vytažená z láku atraktivních faktů a ještě atraktivnějších spekulací. Je to především scénáristicky dotažená a řemeslně precizně ošetřená podívaná, která nespoléhá na první plán a laciné vizuální i myšlenkové pokroutky. Scénář Aarona Sorkina je nekompromisně konverzační, nahuštěný informacemi a prostoupený touhou dostat se hlavním aktérům pod kůži. Není lineární, pracuje s divácky náročným prolínáním několika narativních rovin, v nichž zároveň sledujeme zrod Facebooku i pozdější právní tahanice o něj. Na jedné straně stojí zrychlený a úlisný svět nerdů (ztělesněný Markem Zuckerbergem), na straně druhé svět mužných gentlemanů z elitních klubů (bratři Winklevossové) - sociální síť pak není jen produkt, který oba světy znesváří, ale především symbol toho, co je nerozlučně spojuje jako dva póly téže společnosti.
David Fincher mezi jednotlivými rovinami proplouvá s elegancí štiky. Vypomáhá si jak ambientně dusnou zvukovou stopou Trenta Reznora a Atticus Rose, tak nádherně rytmickou kamerou Jeffa Cronenwetha. The Social Network má precizní tempo, ideálně načasované pointy jednotlivých scén a ačkoli dikce postav je rychlá jako blesk, ani na moment z filmu nevyzařuje jakýkoli chaos, uspěchanost či zkratkovitost. Dokonce je tu místo i na malé laskominky, jakou bezesporu je fascinující živelná koláž z veslařských závodů, umocněná elektronickou aktualizací Griegovy notoricky známé In The Hall Of The Mountain King. The Social Network tak nabízí dost materiálu pro vychutnávání, nevyčerpává se, neztrácí vnitřní pnutí a potřebný odstup.
Postavy jsou zkonstruovány a sehrány s hodinářskou přesností, dokonale zapadají do mozaiky, která je zároveň fiktivní verzí skutečných událostí i pokusem o generační a společenskou výpověď. A právě někde tady začínají lehké problémy. The Social Network pracuje s materiálem až příliš živým a neusazeným, aby si mohl dovolit zaujmout vyhrocené umělecké stanovisko a jít skutečně do hloubky. Povrch má naleštěný precizně, ale pod ním to poněkud zavání profesorským chladem, jaký rozechvívá poslední Fincherovy počiny. Některá klíčová fakta musí zůstat skryta, jiná jsou řešena za cenu sice solidně vyztužených, přeci jen ale poněkud oslích můstků. The Social Network neskýtá příliš důkladnou analýzu společnosti, jíž formují lidé jako Mark Zuckerberg či Sean Parker - hvězdní asociálové s neukojitelnou touhou měnit svět.
The Social Network však rozhodně poskytuje znepokojující náhled do jejich zázemí a do jejich motivací. Je to sice náhled letmý, přesto sympatický svou nepodbízivostí, filmařskou poctivostí a důrazem na materiál. David Fincher v duelu s virtuálním tématem vítězí tím, že odkazuje na jeho neměnný společenský základ a přitom se drží těch nejlepších filmařských tradic. The Social Network tak rozhodně nepřipomíná roztržitého nerda v pantoflích. Pod decentním a dokonale padnoucím oblekem se však neukrývá ani závratně osobitý vnitřek. Škoda? Bezesporu, leč snadno pochopitelná.
Hodnocení: 80%
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
