Špína o skate punku a hymnách ulice: „Fízlové mě nezastaví, uretan je rychlejší než jejich boty“

22. říjen 2018

Nejenom tedy rozedraná kolena od nočních downhillů, ale i krvavé ruce od strun. Skejtová a punková kultura byly provázané od samých začátků, vznikaly ruku v ruce a v kapelách často hráli i známí skejťáci. Ve Špíně si tentokrát procvičíme slovník z videohry Tony Hawk’s Pro Skater, a proto jsme si pozvali nadšeného skejťáka Kubu z kapely Boiling Point.

Skejtování totiž není sport nebo koníček, ale spíš stav mysli, jak říkal už Ian MacKaye z kapely Fugazi. Skateboarding má několik tváří. Na jedné straně je vrcholový sport, který uvidíme v roce 2020 i na olympiádě v Tokiu. Na druhé straně je to dost rozmanitá kultura spojená se skateboardingem. Ve Špíně se ale na nějaké bodování a tabulky nehraje! Proto jsme prohrabali archivy a zkoumali, jak skateboarding prorůstal s punkem. „Jdou po mně fízlové, jejich synové beztak jezdí na BMX,“ zpívají The Faction v napumpované skejtové hymně Skate and Destroy z 80’s, která zazněla ve Špíně. Jejich uretanová kolečka jsou ale rychlejší než policie a v případě basáka téhle skupiny – a skejtové legendy Stevea Caballera – to platí obzvlášť.

Náš host Kubo má dokonce většinu z přehraných desek na vinylu. Ke skejtování se dostal doma v Žilině kdesi na parkovišti za lokálním obchoďákem, začínal pilováním ollieček na patník, ale ke kapelám jako The Faction, J.F.A., Beyond Possession nebo Circle Jerks se dostával až postupně. Zavzpomínali jsme díky nim na béčkový film Trashin’ o rivalitě dvou znepřátelených skejtových gangů – a právě kultovní scéna, kde Corey Webster zdrhá před nebezpečnými Daggers a hraje k tomu song Wild in the Streets, musí na aktuální Špínu nalákat i vás.

Zavzpomínejte na doby, kdy se na sebe pankáči a hiphopeři ve skateparku dívali skrze prsty. Poslechněte si celou Špínu ze záznamu!

 
 
autoři: Judita Císařová , Miloš Hroch , Honza Šamánek
Spustit audio