„Spousta lidí si myslí, že je to vtip,“ říká o včelích božích mukách jejich autor, urbanista Jan Trejbal

4. říjen 2018
U obce Zákolany na okraji hradiště Budeč byla vysvěcena první Včelí boží muka v české krajině

Den před svátkem sv. Václava byla u obce Zákolany na okraji hradiště Budeč vysvěcena první včelí boží muka v české krajině. Dedikována byla právě symbolu české státnosti, který se v lokalitě Na Týnici učil na knížete. „Snažil jsem se vymyslet modus, který by byl přístupný i pro nevěřící,“ vysvětluje autor speciálních božích muk, výtvarník a urbanista Jan Trejbal, který na projektu pracoval několik let.

„Protože jsem vystudovaný konceptuální umělec a zároveň poměrně konzervativní člověk, zajímá mě propojování věcí, které nejsou zas až tak běžné,“ vzpomíná Trejbal na počátky včelích božích muk. Od prvních skic byla k finálnímu „výrobku“ dlouhá cesta, zahrnující debaty s významným českým entomologem a specialistou na včely Janem Žďárkem, 3D modelování, frézování dřevěné formy a následně i její laminátové verze. „Do ní jsme umístili takzvaný ultra high pressure concrete neboli vysokopevnostní bílý beton, který má životnost až 200 let,“ vysvětluje Trejbal.

Standardním církevním objektem se včelí boží muka stala 27. září, kdy byla oficiálně vysvěcena. „Pan farář přinesl obrovskou metlu, kterou to ze čtyř stran rituálně vysvětil,“ popisuje Trejbal a dodává, že včelí boží muka plní vedle sakrální funkce hned několik dalších – etymologickou, orientační či participační. „Do budoucna uvažujeme o dalších včelích božích mukách, celkem by jich mělo být sedm, ale zatím se snažíme vybrat peníze pro trvalé umístění včelích božích muk nad obcí Zákolany na crowdfundingovém portále,“ dodává Trejbal.

Z jakého materiálu je výplň včelích božích muk? Čím se, kromě sakrálního významu, liší od tradičních úlů? Jakým dalším projektům se Jan Trejbal věnuje prostřednictvím platformy Neolokator? Poslechněte si celý rozhovor!