Stahování, nebo sdílení - čím se porušují autorská práva?

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU REPORTÁŽ!

Autorská práva fungují na podobném principu jako práva vlastnická, jen s důležitým rozdílem, že se vztahují k nehmotným statkům. "Autorská díla jsou předmětem majetku, stejně jako jsou předmětem majetku věci. A bez souhlasu toho, komu majetek patří, s ním nelze nakládat. V tom shledávám největší nepochopení v širokých společenských diskuzích, kde se hovoří o tom, že autorské právo je přežité. Není tomu tak, protože pak by bylo přežité i vlastnické právo," říká právník Petr Ostrouchov, který se na oblast autorských práv specializuje.

Autorská práva - ilustrační foto|foto: archiv

Hrozí tedy případně Čechům v tomto kontextu podobný postih jako švédským provozovatelům Pirate Bay? Podle Petra Ostrouchova by hodně záleželo na konkrétní rozhodovací praxi daného soudu. České normy poměrně obecně stanovují obsah autorských práv a následky jejich případného porušení, ale nijak zvlášť se nevěnují specifikům prostředí internetu. V kauze Pirate Bay šlo navíc o proces trestněprávní, nikoli civilněprávní, a s provozovateli serveru bylo tedy nakládáno jako s podezřelými a posléze odsouzenými pro trestnou činnost. "V tom jsou naše orgány činné v trestním řízení velice pozadu. Řekl bych, že trestní delikt porušení autorského práva se nachází poněkud na okraji jejich zájmu a touto oblastí se zabývají, teprve když jde o nějakou široce sledovanou mediální kauzu, jako byl třeba únik filmů Vratné lahve nebo Simpsonovi," říká Ostrouchov. Další právní expert, Josef Aujezdský, ho doplňuje: "Na druhou stranu naše normy odráží potřeby vydavatelů a dalších silných subjektů, které mají možnost nějak ovlivňovat úroveň legislativy na komunitární úrovni. Což jednotliví uživatelé samozřejmě nejsou."

Stahování obsahů z internetu většinou nijak právně problematické není. Petr Ostrouchov k tomu říká: "Porušením autorských práv není samotné stahování z internetu, ale naopak nabízení například filmů ke stažení. Pokud mám u sebe v počítači nějaký obsah, který vysílám do světa prostřednictvím sítí, na něž jsem napojen, právě tím porušuji autorská práva." I tady ale existují výjimky. "Jsou určité druhy nehmotných statků, kdy si rozmnoženinu nesmím zhotovit ani pro vlastní potřebu. Konkrétně jde o počítačové programy, včetně počítačových her, a například architektonická díla. Nemůžu si stáhnout plán a postavit si dům podle návrhu někoho jiného," dodává Aujezdský. Autorská práva ale případný uživatel porušuje při takzvaném sdílení, tedy poskytování stažených obsahů dalším uživatelům. "Podstatou sdílecích sítí je všeobecné vědomí všech zúčastněných, že za obsah, který si chci stáhnout, musím recipročně nabídnout obsah, který už stažený mám. Právně vadný krok je právě tohle reciproční nabízení obsahů ven," říká Petr Ostrouchov. A jak je to z hlediska autorských práv s poskytováním softwarových nástrojů určených k vyhledávání a sdílení obsahů, jako je právě server Pirate Bay? Podle Ostrouchova je porušením autorského práva i odstraňování zábran k jeho porušování. Naše právní normy nejdou tak daleko, že by výslovně stanovily právní závadnost takového softwaru. Jeho masovým zpřístupněním uživatelům internetu se ovšem můžete vystavit riziku porušování nikoli autorského práva, ale trestního řádu. "Ti jedince sami vlastně žádné filmy nikomu nezpřístupňují. Na tom, jak jsem pochopil z médií, byla postavena i obrana autorů stránek Pirate Bay, ale je nepochybné, že jejich software je určen právě k tomu, aby ostatní autorská práva porušovat mohli, aby to měli snazší. Tímto způsobem autoři toho softwaru můžou na trestné činnosti participovat tím, že jí vlastně napomáhají," upřesňuje Petr Ostrouchov.

paragraf|foto: Archiv ČRo

Zajímavou variantu v oblasti autorských práv představují veřejné licence Creative Commons. Americká nezisková organizace s tímto názvem se snaží posílit roli autora duševního vlastnictví při rozhodování o tom, za jakých podmínek a jak může být s jeho dílem dál nakládáno. Prostřednictvím licencí Creative Commons autor plošně uzavírá smlouvu se všemi případnými uživateli jeho díla, na základě které jim poskytuje některá svá práva, zatímco jiná si vyhrazuje. "Creative Commons umožňují autorům licencovat svá díla podle jejich úvahy, tedy nikoli restriktivně jako u klasického copyrightu, kdy veškerá práva zůstávají vyhrazena, ale umožňují bez dotazů na autora s tím dílem dál něco dělat. Třeba ho dále šířit nebo upravovat," vysvětluje internetový specialista Patrick Zandl, šéfredaktor serveru Lupa.cz. Česká právní norma je na fungování tohoto systému připravena už od roku 2006, před měsícem byla oficiálně uvedena česká verze licencí Creative Commons. Ještě předtím už se ale na českém internetu objevily domény, které tyto licence využívaly. Blog Patricka Zandla byl jednou z nich: "Na internetu je takový úzus, že člověk svoji práci umožňuje dál ostatním přebírat, což právě Creative Commons umožňují. Z toho důvodu se řada autorů pod tuto licenci přihlásila, ačkoli ještě nebyla přizpůsobena českému právnímu prostředí. A to byl i můj případ. Chtěl jsem, aby lidi měli možnost tu práci dál k něčemu využít, přebrat ji a třeba ji zpracovat pro sebe nebo dál šířit." Právník Josef Aujezdský nicméně podotýká, že přesto může být užití těchto licencí v jistém smyslu problematické z hlediska kontraktace: "V českém právním prostředí se předpokládá, že k užití dochází na základě licenční smlouvy. A uzavření smlouvy předpokládá nějakou komunikaci mezi subjekty. Pokud k uzavření smlouvy takto nedojde, může být problematické, zda užití díla na základě licenčních podmínek Creative Commons je oprávněné." V každém případě je podle Patrika Zandla tento model na vzestupu: "Ve světě, minimálně v tom anglosaském, kde licence Creative Commons začaly, jsou velice používané, a u řekněme amatérštějšího nebo internetově progresivního obsahu jsou dnes používané zpravidla. U nás, minimálně u weblogů, se šíří taky hodně. A u firem, které podnikají převážně v internetovém světě, se používání Creative Commons dá očekávat a řada z těchto firem už ho začíná implementovat."

Copyright, autorské právo|foto: Filip Rožánek

Různé státy samozřejmě řeší otázku autorských práv různě. Právě v den vzniku této reportáže francouzský parlament přijal kontroverzní zákon proti internetovému pirátství. Modemy zneužívané k nelegálnímu stahování by měly být po dvou varováních odpojeny od internetu až na jeden rok. Zákon je prvním svého druhu na světě.