„Streetworker nehodnotí, jestli si za problémy může člověk sám, nebo ne,“ říká Martina Zikmundová

19. červenec 2018
Martina Zikmundová

Co všechno obnáší práce streetworkera, jakým mýtům musí lidé pracující na ulici čelit a proč streetworkerů ubývá? Poslechněte si rozhovor s ředitelkou České asociace streetwork Martinou Zikmundovou.

Česká asociace streetwork nedávno spustila informační kampaň Práce na ulici. Jejím cílem je představit veřejnosti práci streetworkerů. Zatímco v zahraničí jde o běžnou součást sociálních služeb, v Česku jako by bylo stále potřeba vysvětlovat, že práce na ulici je potřebná a společnosti se vyplatí nejen sociálně, ale i finančně.

Partneři závislých někdy závislost nevědomě podporují, říká psycholog Aleš Kuda

Závislost na alkoholu

Závislost nebo závislostní chování se netýkají jen samotného závislého člověka. Jejich důsledky dopadají zpravidla i na rodinu a blízké osoby. Ovšem role těchto osob nemusí být vždy jen pasivní. Rodiče nebo partneři závislých jsou někdy součástí dynamiky závislého chování a mohou jej paradoxně i určitým způsobem podporovat a udržovat.

„Práce streetworkera je skutečně práce na ulici. Sociální pracovníci se pohybují v přirozeném prostředí klientů a aktivně je oslovují. Nejvíce streetwork programů pracuje s dětmi a mládeží, dále pak s osobami bez přístřeší, s uživateli drog, se sexuálními pracovníky a s dalšími osobami, které se potýkají s nějakými potížemi,“ vysvětluje Zikmundová. Streetworker je podle ní nasazený v první linii a pracuje s lidmi, kteří si o pomoc z různých důvodů neřeknou nebo o ní nevědí.

Jedním ze základních principů práce na ulici je tzv. harm reduction, tedy minimalizace škod. „Snad každý člověk se potkal s někým, kdo v nějakém období svého života užíval drogy, a je potřeba, aby to ten člověk přežil s co nejmenšími následky,“ říká Zikmundová. „Často je to opravdu jen nějaké období, a nikoliv konečná stanice.“ O streetworkerech si stále ještě řada lidí myslí, že to jsou bývalí narkomani nebo nějací dobrovolníci, ovšem opak je pravdou. „Více než polovina z nich jsou lidé s vysokoškolským vzděláním a dále se vzdělávají. Bohužel jich ale ubývá,“ uzavírá Zikmundová.