Suchánkovo pravověrné sci-fi patří mezi komiksové debuty roku
Česká komiksová scéna má novou hvězdu – Michal Suchánek okouzlil čtenáře sci-fi kresbou, ve které se spojuje návaznost na tradici českého sci-fi, zjevná inspirace v legendárních žánrových filmech jako Blade Runner nebo Vetřelec i pořádná porce vizuální nápaditosti. V jeho debutové knize Děsivé radosti, která v těchto dnech vychází u nakladatelství Crew, nacházíme pokračovatele Káji Saudka. Spojení s legendami českého sci-fi má ale kniha ještě jedno: náměty tří povídek totiž vychází ze starších textů z pera průkopníka české fantastiky Ondřeje Neffa.
Příběh o tom, jak mladý český kreslíř Michal Suchánek vystavil ukázky své práce na serveru Reddit a okamžitě jej zahrnuly nabídky ke spolupráci, je určitě víc než vhodný k opakování v tiskových zprávách, trochu ale odvádí pozornost od toho nejdůležitějšího, totiž od samotné kresby. Ta není nijak výrazně originální, spíš naplňuje formální standardy, které v prostředí české sci-fi scény definoval Kája Saudek. V kresbě Michala Suchánka, která stejnou měrou evokuje superhrdinskou nadsázku i atmosféru starých sci-fi filmů, se taky saudkovská vizualita často ozývá. Rozhodně to ale není na škodu.
Poměrně originální jsou totiž náměty, které Suchánek čerpal ze starších povídek Ondřeje Neffa. Hned úvodní příběh Jitro pro strašnou radost představuje kreativně uchopenou dystopickou společnost, která trestá svoje občany za zakázaný pohlavní styk s mimozemskými rasami. Námět, který může v původní povídkové podobě vyvolávat dojem trochu laciného varování před zákazy všeho druhu, představuje pro kreslíře obrovskou výzvu – klíčové je totiž samotné zachycení sexuálních scén, se kterým si Suchánek poradil s naprostou suverenitou. Z vizuálního hlediska stojí za zmínku i úvodní panely sloužící jako úvod do prostředí, které záměrně odkazují na estetiku Los Angeles z roku 2019, jak jej známe z filmu Blade Runner.
Přes prostřední kratičkou povídku Nápad za všechny prachy, která přiznaně čerpá z prvního dílu filmového Vetřelce a tematizuje myšlenku oživlých strojů, se pak Suchánek dostává k finální Konec dobrý, všechno dobré. Původní nápad je opět poměrně originální – moderátorka ve studiu zpovídá fotoreportéra, který právě obdržel cenu za zmapování koncentračního tábora v Osvětimi, do kterého se vydal pomocí stroje času. Atmosféru nacistického vyhlazovacího tábora dokázal Suchánek uchopit tak, že má pořád svoji sílu – právě panely z Osvětimi patří společně se zmíněnými sexuálními scénami z první povídky k vrcholům celého komiksu. Na těchto místech se jasně ukazuje, jak velký talent vstoupil na českou komiksovou scénu.
Děsivé radosti jsou rozhodně velmi výrazným debutem a zároveň zárukou toho, že o Suchánkovi ještě uslyšíme. Knihu kazí snad jenom textová zamyšlení Ondřeje Neffa, která od sebe oddělují jednotlivé komiksové povídky. Neffovo legrační přemítání o interstelárním multikulti, feminismu a pekelných hrozbách politické korektnosti by se opravdu lépe vyjímalo na stránkách jeho blogu, jehož čtenáři jsou na pravidelné dávky žlučovitosti zvyklí.
Michal Suchánek, Ondřej Neff – Děsivé radosti (Crew, 2015)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
