Svátost akademického bláznovství. Divadla při Univerzitě Karlově

8. červen 2016
03645306.jpeg

Divadelní spolky vznikly taky na půdě Univerzity Karlovy. Po prvním díle věnovaném převážně souborům na brněnské Masarykově univerzitě se přesunujeme do Prahy, kde jsme v rámci ankety mezi vysokoškolskými divadelními nadšenci vyzpovídali soubory Divadelní spolek Hamba a Teritoriální tyjátr.

Anna Procházková a Pavel Pipek, Divadelní spolek Hamba při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy

Kde hrajete?
Hrajeme ve velké chemické posluchárně Přírodovědecké fakulty, kam se vejde naštěstí dost lidí, asi sto padesát až dvě stě. Teď už to nebývá tak plné jako v prvním ročníku, protože lidi byli úplně nadšení z toho, že na univerzitě vůbec vzniklo nějaké divadlo. Stávalo se, že neseděli ani v lavicích, ale na oknech i na zemi. Začali jsme na biologii, protože s nápadem dělat divadlo přišla kamarádka z botaniky.

Divadelní spolek Hamba vznikl v roce 2006 z iniciativy studentky Martiny Pichrtové. Soubor funguje jako dobrovolná aktivita a v posledních sezonách se čím dál víc prosazuje autorská tvorba.

Jak nabíráte členy?
Na začátku byli všichni z Přírodovědecké fakulty, ale z různých kateder. Někdo byl chemik nebo studoval ochranu životního prostředí. Po posledním konkurzu jsme nabrali i „externisty“. Ale když se někdo namane ve správný okamžik na správném místě, tak ho bereme taky. Například potřebujeme nějakého hudebníka, přijde na něco zahrát a skončí jako herec.

Co hrajete?
Úplně na začátku přišla zakladatelka Martina Pichrtová s jasnou představou, že chce hrát Caesara od Voskovce a Wericha. Jinak jsme hry vybírali při zátahu do knihovny, kde jsme pročetli všechno, co nám přišlo pod ruku. Byla to hra náhody, co nám cvrnklo o nos. Nakonec Vojtěch Kynčl, který psal spíš do šuplíku, napsal sci-fi hru a v současnosti hrajeme jeho druhý text.

Noemi Krausová a Jiří Volák, Teritoriální tyjátr při Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Kde hrajete?
Teritoriální tyjátr především usiluje o „nadvládu doktríny teatrálního akademismu“, na němž všichni stavíme, protože jak jsme se sešli při Fakultě sociálních věd, tak všichni máme titul. Ten člověk, co nemá titul, ten je na tom bledě, dostává malé role anebo uklízí. Co nás spojuje, je věčné studium, které si prodlužujeme, a škola nás za to odměnila například letos mimořádnou cenou rektora. Podle kolektivního názoru Ústředního výboru Teritoriálního tyjátru její udělení svědčí především o tom, že nás komise nikdy neviděla.

Jak nabíráte členy?
Členové se vynořují mezi studenty, známými i přáteli a dalšími, kteří podobně dlouho studují. Mají silný vztah k moderním dějinám, určitému slovnímu humoru a uctivému výsměchu vůči akademismům i učitelským frázím. Začali jsme v roce 2013 jednoaktovkou ve třech „Takhle se potkají Tito, Che Guevara a papež na Makarské“. Postupně jsme se rozšiřovali a zdá se, že tato moc, kterou Teritoriální tyjátr nabývá, skutečně má svoji převážně pozitivní a jednou i poměrně negativní odezvu. My jsme se vloni dostali do celonárodního kola přehlídky amatérského divadla, přičemž jsme vyhráli v Praze, a když jsme přijeli do Volyně na národní přehlídku, tak už jsme se s takovým úspěchem nesetkali. Naopak. Sklidili jsme vlažný potlesk a ve věstníku jistá paní Lenka z Volyně napsala: „Slyšela jsem, že to jsou studenti vysoké školy. S herectvím proto asi moc zkušeností nemají. Za mě tedy palec dolů.“

Teritoriální tyjátr vznikl v roce 2013. Působí v různých divadelních prostorách a funguje jako ryze autorská platforma hrající texty Jiřího Voláka O Krakonošovi a disidentech, československé koloniální drama Togo nebo Hledá se Stalin.

Co hrajete?
Jsme výhradně autorští. Naše hry spojuje skutečnost, že si vezmeme existující historické skutečnosti, události, osobnosti, problémy a uděláme z nich neexistující. Metodologie našeho humoru spočívá v tom, že se vtipy postupně vrší na sebe ve vzrůstající intenzitě, až divák neví, čemu se má smát. Je to takový dort, na který vrstvíme topping vtipů, a potom to divákovi pořádně omatláme o hlavu, ať chce či ne.

Spustit audio
autor: Martin Macho Macháček