Svět nepotřebuje pár radikálních veganů ani útočné teatrální masožravce. Proč téma masa rozděluje?

2. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy zelenina, vegetariánství, veganství, zdravá strava

„Jídlo nejíme jen kvůli vstřebávání živin, má i důležitou sociální funkci. Společné stolování znají všechny kultury na světě,“ říká v Balancu terapeutka a mediátorka Zdeňka Voštová. Možná to znáte od rodinného stolu. Rodiče se pozastavují nad tím, že si nedáte maso. Děti se šklebí, pronáší poznámky o mrtvých a trpících zvířatech. Jak si vlastně rozhodnout, co chcete jíst, komunikovat to se svým okolím a nenést záchranu planety a utrpení zvířat na vlastních bedrech?

„Přijetí jídla může být i přijetí člověka, odmítnutí si někteří mohou brát jako odmítnutí své osoby.“ Možná proto vyvolává stravování někdy tolik napětí. Někdo může mít obavy o naše zdraví, myslí si, že bez masa budeme slabí, neduživí a nemocní.

zelenina, vegetariánství, veganství

Jiní lidé zase nechápou, jak někomu může být lhostejné zacházení a zabíjení zvířat ve společnosti, která by se mohla spokojeně sytit rostlinnou stravou. V táboře pojídačů masa, veganů i vegetariánů jsou samozřejmě rozumní lidé, ale i tací, kteří téma jídla nemají zpracované a vyvolává v nich silné emoce.

„Je dobré srovnat si to sám v sobě. Říct si, v jakém světě chci žít, a podle toho se chovat. Zároveň je problematické se morálně vyvyšovat nad ostatní.“ Zdeňka Voštová se v praxi s lidmi, kteří se povyšují nad jiné proto, že nejedí maso, moc nesetkává. Možná je to spíše realita internetových vtipů. Neznamená to ale, že takoví lidé nejsou.

Někdo si může vyčítat, že vůbec na maso má chuť. Nebo že si dokonce někdy masný výrobek dá, pak je mu to líto a cítí se špatně. Třeba je za tím dojem, že se nesmíme podílet ani na špetce zla nebo že záchrana planety a živých tvorů je na našich bedrech. Malá skupina striktních veganů ale svět nespasí, z výzkumů vyplývá, že omezit se musí většina lidí, kteří maso konzumují. Západní společnosti dnes jedí nejvíce masa v historii.

krávy

„Veganství obsahuje morální apel, může to působit na naše nevědomé obranné mechanismy.“ Někoho třeba může rozčílit rozpor, který má. Racionální argumenty pro omezení konzumace masa jsou. Zejména tmavé maso je nezdravé, o environmentálních argumentech nemluvě.

Když se ale nechceme nebo nedokážeme omezit, bojíme se třeba, že bychom si maso už nikdy nedali, můžeme se proto nevědomě na vegany a vegetariány rozčílit. Nebo si nechceme připustit, že žijeme ve světě, kde je mnoho krutosti a utrpení namířených proti živým tvorům, nechceme to vidět. Vegani a vegetariáni mohou zažívat takzvané zprostředkované trauma. Ubližuje jim vidět a vnímat utrpení zvířat a také to, že to ostatní nevnímají, že jim to nevadí a maso dál jedí.

Zdeňka Voštová

„Pokud nám záleží na vztahu s člověkem, který napadá naše stravovací návyky, můžeme se to pokusit přerámovat.“ Babičce možná nevadí, že nejíme maso, ale má obavy o naše zdraví. Většina lidí ve středním a starším věku vyrostla v době, kdy jíst maso bylo běžné, a o vegana nikdy nezavadili. Může to ohrožovat jejich světonázor.

Co když jsem celý život dělala něco špatně? Takovou otázku si upřímně položit a zodpovědět je těžké. I odmítači masa mohou být frustrovaní z toho, že je ostatní nechápou, nepřijímají a napadají. Proto se brání. Jak se o těchto problémech s opatrností a vlídností bavit, uslyšíte v záznamu pořadu.

Poslechněte si celý Balanc o tom, jak se lidé rozhodují o své stravě a proč to ostatní může dráždit.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Související

  • Z ulice: Maso

    Pozemské království za řízek aneb dokáží si Češi pro záchranu planety odpustit oblíbené maso? V dalším díle ankety Z ulice se vás vyrazila ptát Adéla Komrzý.