Svět stále míří k nárůstu průměrné teploty o 2,6 °C

Reakce mozku je podle autorů studie z Bournemouth University stejná zejména v prvních milisekundách. Experiment, který byl proveden pomocí EKG, ukázal, že reakce na obrázek emotikonu se objevily 70 milisekund poté, co ho účastníci spatřili, zatímco reakce na obrázek skutečného obličeje vyjadřujícího emoce za 120 milisekund, což je zanedbatelný rozdíl. Prvotní reakce se mezi sebou ani v jiných parametrech prakticky nelišily.

To naznačuje, že mozek používá stejné neurální kódování pro skutečné tváře a pro emotikony. Jakýkoli náznak emoce a základní parametry obličeje jsou pro dostatečné k tomu, aby vyvolali reakci, píše server Vice.

Podle serveru Earth však rozdíl přeci jen existuje. Skutečné lidské tváře se totiž mění v závislosti na osvětlení, věku, kultuře, či únavě. Při projevování emocí zároveň záleží i na konkrétním vztahu mezi dvěma lidmi. Úsměv může v jedné situaci signalizovat vřelost a v jiné nikoli.

Sady emotikonů tyto detaily a nuance zjednodušují do standardních vzorů, díky čemuž lze emoce na obrazovce snadněji identifikovat, ale působí méně osobně, dodává server Earth.

V sérii experimentů, které provedli sociologové z několika univerzit, si dvojice lidí povídaly o různých tématech, která byla předem dána. Před každým rozhovorem je výzkumníci požádali, aby ohodnotili, jak zajímavá nebo nudná podle nich konverzace bude, a po jejím skončení uvedli, jak moc si ji ve skutečnosti užili.

„Máme tendenci předpokládat, že pokud téma zní nudně, bude nudná i konverzace. To se ale neshoduje s tím, co lidé ve skutečnosti zažívají, “ uvedla jedna ze spoluautorek studie Elizabeth Trinh pro server Science Alert.

Výsledky experimentu, kterého se zúčastnilo 1800 lidí, totiž ukázaly, že pokud se lidé o téma rozhovoru zajímali, užili si ho přibližně tak, jak předpokládali. Pokud ovšem o dané téma zájem před začátkem konverzace nejevili a předpokládali, že bude nudná, užili si ji stejně. Nezáleželo přitom na tom, jestli pouze jeden, nebo oba účastníci hovoru považovali téma za nudné, jestli se tématu museli striktně držet nebo ne, nebo jestli se dopředu znali.

Pokud ovšem nešlo o konverzaci, ale zhlédnutí videa na téma, o které se účastníci nezajímali, míra nudy byla přesně taková, jakou očekávali. Vědci tedy na základě experimentu došli k závěru, že to, co je pro nás zábavné, je zřejmě už samotný akt konverzace s druhým člověkem.

„Tyto výsledky rozhodně naznačují, že strach z nudného rozhovoru by nás neměl odradit od toho, abychom jej zahájili,“ okomentoval výsledky výzkumu pro deník The Guardian profesor behaviorálních z Chicagské univerzity Nicholas Epley.

Swift podala v USA celkem tři žádosti o registraci ochranné známky. První se týká jedné z propagačních fotografií k filmu o jejím turné The Eras Tour a další dvě zvukových klipů, na kterých říká „Ahoj, tady je Taylor“ a „Ahoj, tady je Taylor Swift“. Ty zpěvačka nahrála pro platformy Spotify a Amazon Music u příležitosti propagace svého alba The Life of a Showgirl loni na podzim.

Server BBC cituje právního experta Joshe Gerbena, podle kterého by registrace těchto ochranných známek mohla umělé inteligenci zabránit používat zpěvaččinu podobu a hlas obecně. „Registrací konkrétních frází spojených se svým hlasem by mohla potenciálně napadnout nejen identické napodobeniny, ale i ty, které jsou zaměnitelné, což je v této oblasti práva klíčový standard. Totéž platí i pro obraz,“ uvedl.

Zpěvaččina žádost následuje podle serveru Variety jen pár měsíců poté, co se k podobnému kroku uchýlil herec Matthew McConaughey. Jeho žádost se týkala hlášky „alright, alright, alright“, kterou říká ve filmu Omámení a zmatení z roku 1993.

Čína zahájila komplexní celostátní kampaň proti Alzheimerově chorobě. Podle prognóz by tato degenerativní mozková choroba mohla do roku 2050 postihnout téměř 10 procent obyvatel této východoasijské země. Informoval o tom web South China Morning Post (SCMP).

Počet případů demence roste v Číně nejrychleji ze všech zemí světa, přičemž počet diagnostikovaných případů Alzheimerovy choroby se tam za poslední tři desetiletí ztrojnásobil. Zatímco v roce 1990 šlo o zhruba 4 miliony případů, dnes je to několikanásobně více, informuje web Nature. Vzhledem k tomu Čína mobilizuje přední vědecké instituce, významné biotechnologické firmy a desítky odborníků, aby urychlila vývoj nových léčebných postupů.

20. března se tak v Pekingském institutu procesního inženýrství sešly čtyři čínské společnosti zabývající se technologickými inovacemi, tři akademici Čínské akademie inženýrství a vedoucí dvou výzkumných ústavů Čínské akademie věd. Podle SCMP se tam sešli u příležitosti zahájení národního projektu „vývoje nových biologických léků pro léčbu Alzheimerovy choroby”.

Cílem této naléhavé iniciativy je odvrátit hrozící krizi v oblasti veřejného zdraví a ekonomiky, která je mimo jiné způsobena omezenou dostupností péče a vysokými náklady současných léčebných postupů. Důraz čínská vláda klade zejména na vývoj originálních léků proti Alzheimerově chorobě, včasnou diagnostiku a screening a budování rozsáhlých databází pacientů.

Za prudkým růstem nemocných v Číně stojí podle SCMP především demografická křivka. Obyvatelé země rychle stárnou a s věkem výrazně roste i riziko Alzheimerovy choroby. Tento trend neznamená jen zdravotní problém, ale i ekonomickou hrozbu: rostoucí počet pacientů zatěžuje zdravotnický systém a zároveň ubývá lidí v produktivním věku.

Datová centra jsou páteří umělé inteligence. Zajišťují provoz všeho od AI chatbotů přes streamovaná videa až po cloudová úložiště. Jde o rozsáhlé komplexy plné serverů, úložišť a síťových zařízení, které ukládají, zpracovávají a distribuují data. Čím více datových center, tím větší potenciál pro rozvoj AI. Tento růst má ale i svou cenu: vysokou spotřebu energie a značné nároky na prostor.

Podle zprávy AI Index Report 2026, kterou vydal Stanford Institute for Human-Centered Artificial Intelligence, jsou datová centra „místem, kde se nachází výpočetní výkon”. Jejich kapacita, geografické rozložení i dodavatelské řetězce zásadně určují, jaké AI systémy mohou vznikat a kde.

Globální infrastruktura datových center je silně koncentrovaná v několika málo zemích. Podle dat společnosti Cloudscene vedou Spojené státy Americké, které v roce 2025 měly  5 427 datových center. To je více než desetinásobek oproti jakékoli jiné zemi.

Na dalších místech se umisťují dvě velké evropské ekonomiky – Německo (529 center) a Spojené království (523). Zajímavé je, že obě země předstihují Čínu (449), přestože ta patří mezi technologické velmoci.

Dalšími státy s více než 300 centry jsou Kanada (337), Francie (322) a Austrálie (314). Tomuto počtu se ještě blíží Nizozemsko s 298 centry. Většina ostatních zemí má méně než 300 těchto zařízení. První desítku uzavírají Rusko (251) a Japonsko (222). Brazílie a Mexiko se pohybují mezi 150 a 200 centry.

Celkově hostí země EU 2 269 datových center, což odpovídá 42 % amerického počtu. Pokud se započítá i Velká Británie, dosahuje Evropa přibližně 51 % úrovně USA. I zde se tak potvrzuje výrazná převaha Spojených států, jak píše web Euronews.

Po Německu, Spojeném království, Francii a Nizozemsku překračuje hranici 100 center už jen několik evropských zemí: Itálie (168), Španělsko (144), Polsko (144) a Švýcarsko (121).
Státy jako Švédsko (95), Belgie (81), Rakousko (68), Ukrajina (58), Irsko (55) a Dánsko (50) mají mezi 50 a 100 centry. Česká republika jich má 34.

Regionální rozdíly jsou zřejmé, píše web Euronews. Západní Evropa dominuje, severní Evropa je menší, ale strategicky významná, zatímco střední a východní Evropa zůstává roztříštěná a méně rozvinutá. Některé země EU mají dokonce méně než 35 center. Mezi kandidátskými státy vede Turecko s právě 35.

Samotný počet datových center ale nevypovídá o celkovém výkonu. Jak upozorňuje zmíněná zpráva Stanfordovy univerzity, nezohledňuje velikost zařízení, jejich kapacitu ani míru využití.

Podle zprávy Světové banky „Advancing Cloud and Data Infrastructure Markets” ovlivňují investice do této oblasti čtyři hlavní faktory: spolehlivá a dostupná energie, kvalitní širokopásmové připojení, vhodná geografie a dostupnost pozemků, stabilní politické a podnikatelské prostředí. Právě nedostatky v těchto oblastech často brání rozvojovým a středně příjmovým zemím přilákat investice do datových center.

Minulý týden uživatel sázkové platformy vyhrál přibližně 34 000 dolarů (asi 700 tisíc Kč) na sázce na výraznou teplotní odchylku v Paříži. Uživatel „měl štěstí“, hodnoty naměřené na letišti v dubnu dvakrát prudce vzrostly, a to ve stejnou dobu, kdy tyto sázky uzavřel. Informoval o tom web The Independent.

Záhy se ale objevilo podezření, že s meteorologickými daty na letišti Charles de Gaulle v Paříži někdo manipuloval. Několik kryptoměnových médií a obchodních publikací spekulovalo, že k vytvoření falešného údaje o teplotě mohl být použit fén.

Podle deníku Le Monde se na fórech o počasí objevily domněnky, že zařízení mohlo být napájeno bateriemi a k manipulaci s daty mohlo dojít přes ně. Tato tvrzení však zatím nejsou ověřená, francouzské úřady zahájily vyšetřování, a to dosud probíhá.

Podle dostupných informací došlo ve dnech 6. a 15. dubna k nečekaným výkyvům teploty. V obou případech byly večer zaznamenány hodnoty výrazně vyšší, než předpokládaly meteorologické modely, konkrétně 21 °C a 22 °C. Pravděpodobnost, že teplota překročí 18 °C, byla přitom odhadována pouze na jedno procento.

Francouzská meteorologická služba Météo-France uvedla, že na jednom z přístrojů byly zaznamenány fyzické anomálie. „Météo-France byla skutečně vedena k podání stížnosti na narušení provozu automatizovaného systému zpracování dat. Jelikož vyšetřování stále probíhá, nechceme se k tomu dále vyjadřovat, abychom zajistili řádný průběh řízení,” uvedl mluvčí.

Podle původních tezí odborníků z meteorologické komunity mohlo jít o technickou závadu nebo chybu při údržbě. Podezření na ovlivnění dat však bylo natolik závažné, že vedlo k oficiálním krokům.

V reakci na incident byl zdroj dat pro měření nejvyšší teploty v Paříži přesunut na jiné letiště, konkrétně Paris–Le Bourget. Platforma Polymarket čelila kritice kvůli možnému zneužívání informací a spekulativním sázkám na citlivá témata už v minulosti, připomíná The Independent.

Malajsijská společnost Karex zaznamenala od začátku americko-izraelské války v Íránu nárůst nákladů na syntetický kaučuk a nitril, které se při výrobě kondomů používají. Dodavatelské řetězce těchto produktů zpřetrhalo úplné uzavření Hormuzského průlivu pro lodě.

Podle generálního ředitele společnosti Goha Miaha Kiata zároveň došlo k prudkému nárůstu poptávky, protože kvůli zpožděním v přepravě řadě zákazníků docházejí zásoby. „Situace je rozhodně velmi nejistá a ceny jsou vysoké. V tuto chvíli nemáme jinou možnost, než tyto náklady přenést na zákazníky,“ uvedl Goh pro agenturu Reuters.

Karex vyrobí ročně více než pět miliard kondomů a vyváží je do více než 130 zemí světa. Je dodavatelem například pro společnosti Durex nebo Trojan. Kondomy dodává také britské Národní zdravotní službě (NHS) a dalším zdravotnickým organizacím, jako je Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii či Populační fond OSN.

Server Euronews připomíná, že celosvětový trh s kondomy už čelil nedostatku v důsledku razantního omezení financování Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). O tom rozhodl po svém nástupu do funkce prezident USA Donald Trump. USAID celosvětově zajišťovala 35 % antikoncepčních prostředků a dodávala zboží do 23 zemí. Země v Africe a na Blízkém východě, které byly hlavními příjemci pomoci ze strany agentury, od té doby hlásí nedostatek produktů souvisejících s reprodukčním zdravím a prevencí pohlavně přenášených chorob.

Psychosociální rizika jsou podle zprávy spojena hlavně s kardiovaskulárními chorobami a duševními obtížemi, které mohou vést až k sebevraždě. Mezi nejčastější problémy patří deprese, úzkostné poruchy, vyhoření, poruchy spánku a únava. Fyzické zdraví stres v práci často ovlivňuje nepřímo. Mnoho lidí totiž k jeho zvládání používá nezdravé kompenzační mechanismy, jako je kouření, excesivní pití alkoholu, nebo přejídání. To může vést k obezitě, vysokému tlaku i dalším chronickým onemocněním.

Manal Azzi z Mezinárodní organizace práce při OSN serveru Euronews řekla, že psychosociální rizika související s prací jsou jednou z největších výzev pro bezpečnost a ochranu zdraví. Dodává také, že „zlepšení psychosociálního pracovního prostředí je zásadní nejen pro ochranu duševního a fyzického zdraví pracovníků, ale také pro posílení produktivity, výkonnosti organizací a udržitelného ekonomického rozvoje.“

Podle odhadů Mezinárodní organizace práce celosvětově až 35 % pracovníků pracuje déle než 48 hodin týdně, plný úvazek v Česku přitom vydá zhruba na 40 hodin týdně. Zpráva dále uvádí, že 23 % pracovníků pak během výkonu své práce alespoň jednou zažilo nějakou formu násilí či obtěžování.

Mikroplasty jsou drobné částice, které se uvolňují z nejrůznějších plastových výrobků a mají bezprostřední dopady na lidské zdraví. Jejich přítomnost v lidském těle může vést například ke zvýšenému riziku rakoviny, infarktů nebo reprodukčním problémům. Evropská unie zpřísnila v roce 2024 protokoly pro monitorování mikroplatů v pitné vodě. Vědci ale i dál varují, že metody detekce nemusí být stoprocentně spolehlivé.

Evropské země k odstraňování mikroplastů z odpadních vod momentálně využívají hlavně síran hlinitý. Těžba bauxitu, ze kterého se vyrábí, ale významně zatěžuje životní prostředí. Během použití síranu při filtraci zároveň vzniká velké množství kalu, který končí na skládkách a sám uvolňuje jiné toxické látky, píše server Euronews.

Nedávná studie vědců ze Státní univerzity v brazilském São Paulu ukázala, že by k síranu hlinitému mohla existovat rostlinná, netoxická alternativa. Vědci pro čištění vody použili extrakt na bázi soli vyrobený ze semen moringy olejnaté.

Použitá směs měla při filtrování mikroplastů podobnou míru účinnosti, jako síran, oba zachytily až 98 % mikroplastů. „V alkalických vodách fungoval extrakt z moringy dokonce lépe, než chemický produkt,“ uvedla pro server Science Daily jedna z autorek studie Gabrielle Batista. Moringa olejodárná je strom, který byl zřejmě pro různé účely využíván už ve starověkém Egyptě. Roste i na nepříliš úrodných typech půd a je nenáročný na údržbu, využití jeho semen se tedy i z tohoto hlediska zdá slibné.