Svět stále míří k nárůstu průměrné teploty o 2,6 °C

Úspěchu si všímá taky americká CNN. Nene Royal totiž bude předskokankou metalové skupině Avenged Sevenfold na koncertě v Singapuru. Promotéři to oznámili na svém Instagramu. Fanoušky si přitom Nene získala svým vítězstvím v show Amerika má talent.

Tiktokové video jejích mistrně zvládnutých kytarových sól nasbíralo už přes 165 milionů shlédnutí. Vítězstvím v soutěži si taky zajistila milion dolarů, tedy v přepočtu přes 21 milionů korun a stala se hvězdou Thajska a pýchou celé země. Fanoušci jí posílali desítky podpůrných vzkazů, které se objevily i na billboardu na newyorském náměstí Times square.

Porota ocenila její finálové vystoupení, kdy předvedla rockovou klasiku Seven Nation Army od The White Stripes. Zlaté finále pak Nene završila vystoupením skladby Emptiness Machine společně s Linkin Park.

Zpěvačka se teď chce soustředit na tvorbu vlastní hudby. Její sen, tedy že by chtěla vystupovat na stejné stage jako metalové legendy Metallica nebo Avenged Sevenfold, už se jí splnil. Fanoušci rocku a metalu se na ní můžou těšit jako na předskokanku Avenged Sevenfolds už 13. října.

Statistice se věnuje britský The Economist. Za rok 2024 zemřeli na předávkování fentanylem v Itálii jen dva lidé. V Německu měla smrtelně nebezpečná droga za stejný rok 95 obětí, ve Spojených státech skoro 42 tisíc. Italové přitom v užívání drog nejsou svatější než jiné národy. 2,1 procento Italů nejméně jednou ročně mělo kokain, srovnatelně s 2,2 procenty Němců.

Fentanyl se v roce 2024 začal v Evropě objevovat čím dál častěji a italská vláda, podobně jako jiné evropské vlády, vytvořila plán na udržení drogy mimo zemi. Podle spisovatele a experta na organizovaný zločin Roberta Saviana ale za „fentanylovým neúspěchem“ u Italů nemůžou politici ani policie, ale právě mafie. Organizované skupiny zločinců se společně dohodly na vetu.

Drogy, které jsou pro uživatele život ohrožující, jsou navíc pro organizované zločince dlouhodobě méně vynášející. Mafiáni tak raději zůstávají u prodeje kokainu a heroinu, nová droga by mohla „narušit už tak fungující a výdělečné trhy a navíc vyvolat silnější reakci italské policie a úřadů,“ shoduje se Saviano s italským státním zástupcem v boji proti mafii Nicolou Gratterim.

Tak jako tak je ochranná ruka, kterou italská mafie nad Italy drží, dost možná dlouhodobě neudržitelná, uzavírá The Economist. Před několika měsíci totiž v italských médiích vyšla zpráva, že neznámí zloději ukradli 80 ampulek s fentanylem přímo z jedné z nemocnic v centru Říma. Podle agentury Reuters množství odcizené drogy vystačí asi na 20 tisíc dávek, uvádí to s odvoláním na vládní úřady.

Fenoménu nepo-inflace se věnuje americký Wall Street Journal. Popisuje třeba životní příběh americké písničkáčky Stelly Lefty, která se letos prosadila svým country-popovým singlem Boston a debutovým albem Long Way Home. Lefty, pravým jménem Lefkofsky, je totiž dcerou amerického miliardáře Erica Lefkofskyho.

Fans jí proto označili za nepo-baby. Spolu s mnoha dalšími umělci měla nezpochybnitelná privilegia a mohla těžit z všemožných kontaktů na svět amerického šoubyznysu. Negativní reakce, které zjištění, že Lefty je zkratka pro Lefkofsky vyvolaly, popisují širší plejádu ekonomických frustrací mladé generace.

Ať už jde o rozšiřování nůžek mezi bohatými a chudými, čím dál složitější situaci na pracovním trhu nebo zdražující se základní lidské potřeby, mezi mladými Američany roste nevraživost vůči miliardářům, píše WSJ. Podle serveru se tento fenomén propisuje taky do kritického zkoumání původu každého nového umělce a argumentuje proti nim z tvůrčího hlediska.

Nepo-babies přitom původně byli potomky hollywoodských hvězd první velikosti. Dnes je kvůli této „inflaci pojmu“ takto označován kdokoli, kdo má v rodině vzdáleného příbuzného z oboru, úspěšného spisovatele nebo jen nadprůměrně bohatého rodiče.

Označení „nepo-baby“ se nevyhnula ani největší vyrůstající hvězda československého prostředí Adéla. Popisuje to třeba zástupce šéfredaktorky digitálního Cosmopolitanu Jan Houška v příspěvku na Instagramu. Baddest bitches podle něj „ví, že každý máme jinou startovní pozici,“ parafrázuje Houška slogan jedné z nejznámějších písní Adély A'int in LA.

Wall Street Journal kauzu uzavírá s tím, že kdo dostatečně dlouho hledá děti zvýhodněné úspěchem svých rodičů, začne takzvané nepo-babies nacházet úplně všude.

Rádi slyšíme o skandálech známých nebo o rozchodech celebrit, přesto jsou drby odsuzovány. Německá novinářka a spisovatelka Gizem Çelik ve své knize „More than Gossip“ upozorňuje, že za banálními příběhy se skrývá víc, než se zdá. „Drby a klepy bych popsala jako výměnu informací o osobě, která není přítomna, ať už jde o někoho z našeho reálného života, nebo o celebritu. Tyto informace mohou být hodnotící, ale nejsou hanlivé. Při pomlouvání se naopak někdo jiný haní…,“ vysvětluje autorka pro rakouský deník Der Standard rozdíl mezi drbem a pomluvou.

Pomlouvání je podle ní problematické, ať se týká kohokoliv. Když mluvíme hanlivě třeba o celebritách, víme, že jim to bude jedno, může to ale snížit naše zábrany mluvit bez empatie i o lidech v našem okolí. Algoritmy sociálních sítí to podle autorky ještě více podněcují, protože odměňují polarizaci.

Matthew Feinberg z Torontské univerzity, který se zabývá drby ve skupinové dynamice, zdůrazňuje, že řeč se u našich předků vyvinula i pro usnadnění sdílení informací o druhých. Ve skupinách příliš velkých na osobní sledování byly drby jediným zdrojem takových zpráv. „Vyloučení ze skupiny bylo v podstatě rozsudkem smrti,“ uvedl Feinberg pro server Time.

Výměna informací podle Çelik navíc vytváří blízkost a pocit sounáležitosti. Negativní konotace neškodných klepů se podle ní vyvinula historicky a souvisí s patriarchátem. Ženy byly dříve považovány za „strážkyně tajemství“ a často se jim svěřovaly citlivé informace.

Muži ze strachu z této ženské moci začali výměnu informací démonizovat. I bulvární zájem o hvězdy a popkulturu bývá dnes vnímán jako typicky ženský, a proto není brán vážně. Podle Çelik se přitom společenské změny projevují nejprve v popkultuře, než se objeví v politických debatách.

Z témat drbů lze také odvodit sociální hodnoty společnosti nebo konkrétní skupiny lidí. Chuť někoho pomlouvat může navíc sloužit k sebereflexi. Když nás někdo rozčílí, můžeme se sami sebe zeptat, proč je to pro nás citlivé místo. Podle Çelik tak rychle zjistíme, že ve skutečnosti nejde o danou osobu, ale rozčilujeme se nad společenskými strukturami, které za tím stojí. Když se v úzce propojených skupinách probírají drby, Çelik radí nabídnout ostatním změnu úhlu pohledu a podívat se na věc s odstupem. Nejdůležitější je pak zachovat si empatii v každé situaci.

V roce 2011 uvedlo 23,1 % studentů středních škol ve Spojených státech, že v uplynulých 30 dnech užili konopí. Server Marijuana Moment poukazuje na to, že v roce 2025 šlo už jen o 12,9 % středoškoláků, což představuje pokles o 44 %. Vyplývá to z výsledků dvouletého celostátního průzkumu.

Změna přitom časově souvisela s legalizací konopí pro dospělé. Rekreační užívání legalizovaly dvě desítky států a Washington, D.C. Skupina Marijuana Policy Project, která se zasazuje o reformu konopné politiky, uvedla, že užívání mezi středoškoláky po legalizaci kleslo téměř o 30 % v Nevadě, o necelých 50 % v Michiganu, o více než 50 % v Massachusetts a skoro o 60 % v Arizoně.

Výkonný ředitel skupiny Adam Smith poukazuje na to, že zákaz konopí v minulosti nedokázal odstranit poptávku, zatímco regulovaná legalizace může omezit přístup mladistvých. Podle něj ve Spojených státech existoval prosperující trh s konopím dlouho předtím, než ho jednotlivé státy začaly legalizovat. Otázkou tedy není, jestli by trh s konopím měl existovat. „Otázkou je, zda by měl být regulován, kontrolován a omezen věkovým limitem, nebo zda by měl zůstat neregulovaný, nekontrolovaný a dostupný komukoli bez ohledu na věk,“ cituje Smitha časopis Forbes.

Nová data přicházejí před listopadovým hlasováním v Massachusetts o návrhu, který by zrušil některá ustanovení legalizace, včetně prodeje konopí pro rekreační účely a domácího pěstování. Smith připomíná, že užívání konopí mezi mládeží v Massachusetts za deset let od legalizace kleslo na polovinu. „Voliči v Massachusetts mají v den voleb na výběr,“ uvádí.

„Vrátit se ke starým časům nelegálních trhů, snadného přístupu pro děti a raketově rostoucího užívání konopí mezi mládeží, nebo pokračovat cestou regulace a kontroly, kde mají dospělí bezpečný přístup ke konopí a děti k němu nemají přístup vůbec.“ Podle Smitha by proto voliči před svým rozhodnutím měli důkladně zvážit přínosy legalizace.

Mnoho tatérů se při tvorbě detailních a realistických motivů opírá o referenční materiály. Znepokojuje je ale, že zákazníci stále častěji požadují návrhy vytvořené umělou inteligencí, které podle nich mohou obsahovat chyby, působit repetitivně a vytvářet nerealistická očekávání. Podle serveru ABC News si někteří klienti těchto nedostatků nejsou vědomi.

Debata přichází v době, kdy se tetování v Evropě stává stále běžnější záležitostí. Například podle letošní studie má alespoň jedno tetování 29 procent lidí ve Švédsku ve věku 20 až 68 let, zatímco francouzská studie z minulého roku zjistila, že tetování mělo 11,5 procent ze zapojených 111 000 lidí.

Viceprezident Australské asociace profesionálních tatérů Brenton Eldridge považuje umělou inteligenci za užitečnou při vývoji návrhu: „AI může být pro umělce fantastickým nástrojem, který mohou využít k vytváření prototypů, zkoušení různých efektů a rychlému sestavení návrhu,“ uvedl pro ABC News.

Podle serveru Euronews může AI také vylepšovat staré či rozmazané fotografie, například snímky zesnulých příbuzných určené k tetování. Problémem ale zůstává, že zákazníci nedokážou odhadnout, co lze skutečně na kůži vytvořit a jak se tetování časem zahojí, vyroste či změní barvu.

Eldridge upozorňuje, že AI návrhy zároveň vytvářejí tlak na umělce. Zákazník podle něj často přijde do studia s obrázkem od umělé inteligence a chce rovnou cenovou nabídku. „Zákazník není zrovna v náladě, aby mu někdo říkal, že to není proveditelné, nebo že to zabere sto hodin, když umělá inteligence ten obrázek vygeneruje za jednu minutu. Vytváří to určitý konflikt,“ řekl.

Maďarská tatérka Brigi Fuzes uvádí, že asi 70 procent jejích zákazníků za ní nyní přichází s AI obrázky. Ty však podle ní nemusí správně pracovat se světlem a stíny a jejich extrémně jemné detaily nemusí zůstat zřetelné při stárnutí tetování. „Nechápejte mě špatně, miluji detaily a moje práce je jimi známá, ale zároveň to chcete provést správně, aby to vydrželo navždy,“ vysvětlila pro Euronews.

Podle australského tatéra Paula Briskeho není rolí AI nahrazovat naši tvořivost. „Největší škoda na celé té počítačové záležitosti je, že měla nahradit všechny podřadné práce, abychom měli čas věnovat se umění a sebevyjádření.“ Řada tatérů tak nyní své zákazníky vyzývá, aby se na AI příliš nespoléhali a dali místo toho prostor vlastní kreativitě.

Přesně v ten den společnost Meta zrušila své programy pro podporu diverzity, rovnoprávnosti a inkluze (DEI). Zuckerbergův povzdech byl ale nakonec zbytečný. Maskulinita a agresivita, které mu tak chyběly, celou dobu vzkvétají. To je jeden z hlavních závěrů nedávného rozsáhlého průzkumu magazínu WIRED mezi ženami v technologickém sektoru.

„Kolegové se mnou jednají povýšeně, jako bych byla idiot,“ řekla magazínu WIRED jedna z žen, přestože má ve svém oboru třicetiletou praxi. „Zažila jsem, že mě klienti považovali za sekretářku nebo dispečerku a ušklíbali se, když zjistili, že jsem výkonná ředitelka,“ dodala další.

Celkem 634 žen, které WIRED oslovil, se vyjádřilo k umělé inteligenci, předsudkům a stavu technologické kultury. Jejich odpovědi jsou ostrou obžalobou technologického vedení. „Dozvěděla jsem se, že skupina kolegů na Slacku pravidelně hodnotí části ženských těl a že já jsem jejich favoritka,“ podotkla třetí žena.

V průzkumu WIRED samozřejmě spousta žen uvedla, že jsou se svou kariérou spokojené, a ne každá byla vystavena nevhodnému zacházení. Týká se to ale obrovského množství z nich. Více než třetina dotázaných žen uvedla, že na pracovišti zažila obtěžování nebo předsudky na základě pohlaví. Hlásily, že je sexuálně obtěžovali nadřízení muži, dostávaly nižší plat než jejich mužští kolegové, byly přehlíženy při povyšování nebo jim muži na schůzkách skákali do řeči.

Ženy loni tvořily pouhých 26 procent nově přijatých zaměstnanců v americkém sektoru umělé inteligence, zatímco v oborech mimo AI představovaly celou polovinu všech nástupů, píše magazín Forbes. Při pohledu na globální nejvyšší vedení firem zastávají ženy pouze 13 procent vedoucích pozic v oblasti umělé inteligence.

Současný boom umělé inteligence navíc funguje jako urychlovač odcizení. Pracovnice v IT si stěžují na neustálý tlak chrlit kód pomocí umělé inteligence, přičemž většinu času tráví úklidem vzniklého digitálního balastu. Upozorňují navíc na zjevný dvojí metr – zatímco muži často sklízejí chválu i za odfláknutou práci odevzdanou s pomocí AI, ženy by za stejný výsledek s největší pravděpodobností dostaly výpověď. Ruku v ruce s obavami z ekologických dopadů, krádeží duševního vlastnictví a úbytku pracovních míst to vede ke zcela novému typu vyhoření. Oslabený trh práce navíc v lidech vyvolává pocit pasti a strach promluvit, což logicky ústí v rezignovaný cynismus, uzavírá WIRED.

Vybraní zákazníci cloudové služby Amazon Web Services (AWS) v rámci omezeného předběžného přístupu získají k dispozici model umělé inteligence s „krysím mozkem“ od The Biological Computing Company (TBC). Technologie startupu je podle magazínu WIRED navržena specificky pro vylepšení umělé inteligence při generování videí. Společnosti čekají, že se technologie brzy rozšíří mezi všechny firemní zákazníky AWS.

„Přišli jsme na způsob, jak do biologického materiálu zakódovat informace, například obraz,“ vysvětluje spoluzakladatel TBC Alexander Ksendzovsky. „Poté sledujeme, jak biologický systém tyto informace zpracovává a následně vytváříme nástroj, který tento proces napodobuje.“

Nejde o první biologickou výpočetní platformu, kterou Amazon na svém tržišti zpřístupnil. Cloudový gigant spolupracuje také s australskou společností Cortical Labs, která kombinuje v laboratoři vypěstované neurony s křemíkovými čipy a pomáhá tak firmám zpracovávat data. Vědci naučili tyto buňky hrát kultovní střílečku DOOM, jak jsme na webu Radia Wave již dříve psali.

Lidský mozek dokáže velmi efektivně proměnit malé množství informací v komplexní porozumění světu. To je něco, s čím dnešní počítače stále těžko drží krok, a to i přesto, že disponují nesrovnatelně vyšším výkonem podpořeným stále dokonalejšími čipy pro umělou inteligenci. „Mozek zpracovává informace úplně jinak než křemík, a to mnohonásobně efektivněji,“ řekl letos asijskému webu Nikkei Asia během prohlídky laboratoře Jon Pomeraniec, druhý ze spoluzakladatelů a provozní ředitel společnosti TBC.

Biologické výpočty však s sebou nesou specifické výzvy. Obor vyžaduje provoz skutečných biologických, ne jen počítačových laboratoří, ve kterých se mozkové buňky, kmenové buňky nebo syntetické biomateriály musí udržovat při životě nebo konzervovat, pečlivě sledovat a nějakým způsobem překládat do smysluplných digitálních informací. Přestože některé startupy v tomto oboru dosáhly pokroku, překlenutí propasti mezi přírodou a programovým kódem zůstává složité.

Areál by v konečné fázi mohl podle webu Politico spotřebovávat ekvivalent sedmi procent současné rakouské poptávky po elektřině. Rostoucí odpor místních ale může ambice korporace zkomplikovat.

Před sídlem hornorakouské zemské vlády v Linci demonstrovaly začátkem tohoto měsíce proti plánovanému padesátihektarovému komplexu asi čtyři stovky lidí, píše web Euronews. Kronstorf, kde se datové centrum staví, má přibližně 3500 obyvatel.

„Chceme jim to pořádně ztížit,“ říká pro Politico Harald Müllner, IT specialista z nedalekého Lince a spoluzakladatel místní iniciativy sdružující vědce, umělce a aktivisty vystupující proti projektu. „Musí vidět, že lidé s tímto záměrem nejsou spokojeni.“

Za Atlantikem odporu proti datacentrům před letošními volbami do Kongresu využívají demokraté. Prezident Donald Trump se naopak postavil na stranu velkých technologických firem a na sociálních sítích uvedl, že komunity odmítající datacentra „skončí zaostalé a chudé“.

V Evropě aktivisté míří na projekty ve Francii, místní protestují také v Itálii. V Irsku, kde datová centra polykají už pětinu veškeré elektrické energie, se odpůrci pokusili výstavbu zastavit u soudu, ale neúspěšně. Zatím obavy evropské veřejnosti narážely na postoje vlád, které se strachují, že kontinent v závodu o umělou inteligenci zaostává za Spojenými státy a Čínou.

V první fázi rakouský projekt počítá s příkonem 150 megawattů, který by v případě rozšíření mohl vzrůst až na 500 MW. Vzhledem k nepřetržitému provozu se očekává, že areál v první fázi spotřebuje 1,31 terawatthodiny ročně.

Výstavba v Kronstorfu již běží na plné obrátky, odpůrci uznávají, že úplné zastavení projektu je nereálné. Soustředí se proto na omezení druhé etapy plánovaného rozšíření, které by spotřebu elektřiny ztrojnásobilo