Taky zvířata mají svoje influencery. Ti svým chováním inspirují druhé i v módě

V Brně se znovuotevřela první půjčovna oblečení, která nabízí ekologickou alternativu k rychlé módě. Pod názvem O patro výš nově sídlí na Smetanově ulici a umožňuje lidem pronajmout si oblečení na večírky, svatby, plesy či promoce, a nově i na každodenní nošení. Projekt vznikl s cílem snížit nadprodukci oblečení a ukázat, že móda může být udržitelnější.

Zakladatelky projektu, Kristina Nina Schwarz a její kolegyně Jekaterina Trokhina a Natalia Polonyankina, se inspirovaly vlastní zkušeností. Jedna z nich měla doma velké množství oblečení, které půjčovala přátelům, a rozhodla se koncept rozšířit. Před rokem a půl zahájily zkušební provoz v malém ateliéru, kde zjistily, že o půjčování oblečení je v Brně zájem. Nyní se přesunuly do většího prostoru v centru města, kde projekt rozjely naplno.

Půjčovna nabízí pečlivě vybrané kousky od lokálních návrhářů i oblečení z druhé ruky. Funguje na principu cirkulární ekonomiky, kdy oblečení po vrácení projde čištěním a může jej využít další zákazník. Zakladatelky chtějí postupně rozšířit nabídku tak, aby lidé vnímali půjčovnu nejen jako místo pro speciální příležitosti, ale i jako možnost oblékat se udržitelně každý den.

„Fast fashion pokřivila náš přístup k oblékání. Bereme jako samozřejmost, že oblečení je levné a nadbytečné, a smiřujeme se s jeho špatnou kvalitou, protože víme, že si hned další sezónu můžeme koupit nové. Tento přístup ale vytváří obrovské množství odpadu,“ vysvětluje Kristina Nina Schwarz.

Půjčování oblečení je podle ní způsob, jak přistupovat k módě jinak – využívat už existující kousky namísto neustálého nakupování nových. Cílem je ukázat, že udržitelná móda může být stylová a dostupná.

Projekt O patro výš zároveň slouží jako komunitní centrum pro všechny, kdo se chtějí dozvědět více o udržitelném přístupu k módě. Půjčovna je otevřená každý týden a zájemci si mohou rezervovat termín návštěvy online.

Stabilita keňského hospodářství, v němž zemědělství tvoří třetinu HDP, závisí na pravidelnosti dešťových srážek a je výrazně ovlivněná klimatickými výkyvy. Situaci farmářům navíc komplikují padělaná semena, kvůli nimž utrpěli milionové ztráty. Podle zákona, který zakazuje farmářům prodávat svá semena jiným farmářům, hrozí za sdílení semen až dva roky vězení nebo pokuta 1 milion keňských šilinků (7 700 dolarů). Dosud však nebyl žádný farmář obviněn.

Vláda tvrdí, že zákaz sdílení semen z roku 2012 má farmáře chránit před nekvalitními odrůdami. Kritici však namítají, že zákon omezuje tradiční uchovávání semen a nutí farmáře kupovat drahá komerční osiva, která často vyžadují specifická hnojiva.

Jedním z farmářů, kteří proti zákonu podali žalobu, je Francis Ngiri. Ve své komunitní semenné bance uchovává původní odrůdy a učí farmáře, jak je chránit pomocí tradičních metod, například skladováním v hliněných nádobách. „Vidíme, že původní semena jsou odolnější a lépe zvládají období sucha,“ říká Ngiri. Farmářka Maximilla Onyura, která pěstuje čirok, dodává: „Místo aby vláda podporovala tradiční plodiny, potlačuje sdílení semen na komunitní úrovni.“ Soudní projednání žaloby farmářů je naplánované na březen.

Další možnost, jak zkvalitnit úroveň zemědělství v Keni, nabízí zdejší Národní banka semen sídlící ve městě Kikuyu. Banka uchovává přes 50 000 odrůd, které pomáhají chránit zemědělství před klimatickými změnami. Ředitel Výzkumného ústavu genetických zdrojů Desterio Nyamongo uvádí, že některé tradiční odrůdy, které farmáři v minulosti přestali používat, jsou ve skutečnosti odolnější vůči suchu a škůdcům.

„V okrajových oblastech si tradiční odrůdy vedou lépe než vyšlechtěné hybridy,“ říká Nyamongo. Národní banka semen občas farmářům poskytuje některé odrůdy zdarma, aby podpořila jejich návrat na pole.

Americký podnikatel se proslavil svými extrémními metodami boje proti stárnutí. V roce 2021 podstoupil plazmatické transfúze od svého nyní devatenáctiletého syna Talmage. V rámci svého projektu Blueprint doporučuje jako prostředek ke zpomalení procesu stárnutí přísnou dietu, lékařské testy a pravidelné měření tělesných funkcí. Nedávno se stal protagonistou dokumentu Netflixu Neumírání: O muži, který chce žít věčně.

Teď ovšem zašel ještě dál – začal na Instagramu sdílet data o své „noční erekční aktivitě“ a porovnávat ji s údaji získanými od svého syna. „Jeho erekce trvá o dvě minuty déle než moje,“ napsal k přiloženému grafu.

Johnson k měření používá zařízení Adam Sensor, jakýsi chytrý prsten na penis, který sleduje délku nočních erekcí, jejich četnost i kvalitu a posílá data do mobilní aplikace. Výrobce této nositelné elektroniky tvrdí, že monitorování noční aktivity penisu je důležité nejen pro sexuální zdraví, ale i přehled o kardiovaskulárních a hormonálních funkcích těla.

Sdílení intimních zdravotních dat podle Johnsona sleduje vyšší cíle. Připnutý příspěvek na jeho instagramové stránce shrnuje nejzákladnější cíl projektu Blueprint slovy: „Nejúžasnější otázkou, která právě teď existuje, je zkoumání, zda jsme první generací, která nezemře.“

V poslední době na sebe ale upoutal pozornost kvůli svým problémům v práci. Malý, ale odhodlaný policejní pomocník totiž přišel o prémie, protože spal v práci a močil do misky s jídlem. Jeho chování podle serveru Euronews vyvolalo na čínských sociálních sítích všeobecné pobavení a soucit. 

Corgi působí u policie v provincii Šan-tung na východě země od svých čtyř měsíců. Rychle vynikl díky svému výjimečnému talentu při odhalování výbušnin a získal si tak respekt cvičitelů i veřejnosti. Policie jeho příběh sdílí na čínské platformě Douyin, obdobě TikToku. Účet má statisíce sledujících a jeho páníčci na něm pravidelně sdílejí příhody ze života psa.

Policisté na profilu zveřejnili video, kde pejskovi dávají červenou květinu, pamlsky a hračky jako odměnu za jeho pracovní úsilí. Jeden z policistů ale řekl, že corgi nedávno usnul ve službě a močil do jídla. Jako hravý trest, jak píše server Euronews, mu na kameru policisté pamlsky zabavili a jako připomínku úspěchů mu nechali jenom červenou květinu.

„Chudák Fu Zai, pracoval tak tvrdě a teď přišel o svoje prémie, jak já mu rozumím,“ napsal v komentářích jeden z uživatelů čínské sítě. Další rychle přispěchali na pejskovu obranu. V sobotu nakonec Fu Zai i navzdory svým prohřeškům dostal cenu za výjimečné pracovní úsilí.

„Už jste unavení z toho, že si vaše partnerka myslí, že jste slaboši? Za rozumný poplatek vám můžu pomoct vyvést ji z omylu,“ uvedl v teď už virálním příspěvku osmadvacetiletý Shazali Sulaiman, který na Facebooku vystupuje pod přezdívkou Pesakit Sifar Cacar Monyek.

Server Dexerto napsal, že se Sulaiman jako „padouch“ objeví na předem domluveném místě, kde obtěžuje partnera nebo partnerku, nebo se chová neobvykle. Poté nechá klienta, aby ho „sejmul“ a ukázal sílu. „Když šel jeden zákazník na záchod, tak jsem předstíral, že obtěžuji jeho holku. Když se vrátil, tak mi čelil jako hrdina,“ popsal svoje služby Malajsijec. 

Shazali Sulaiman tvrdí, že mu lidé často říkají, že vypadá hrozivě nebo jako člen pouličního gangu, což ho inspirovalo k tomuto podnikání, uvedl server Latin Times.

Služby falešný padouch nabízí jak mužům, tak ženám. Už si ho údajně najalo několik přátel a příbuzných. Někteří uživatelé sociálních sítí ale poukazují na to, že by se sám mohl stát terčem násilí ze strany těch, kteří o zinscenované scénce nemají ponětí.

„Humanitární komunita se potýká s tím, že pozastavení pomoci je existenčním ohrožením,“ řekla šéfka společnosti Oxfam America Abby Maxman. Podle agentury AP to byla jedna z mála pracovnic, která se o dopadech Trumpova rozhodnutí nebála promluvit. 

Finance teď chybí i projektům, které působí v České republice. S problémy se potýká třeba spolek VESNA známý také jako Ženský vzdělávací ústav Brno. Organizaci chybí finance například na podporu ukrajinských rodin na útěku před ruskou agresí. Spolek také poskytuje poradenství týkající se vykořisťování na trhu práce. Pomáhá například klientkám organizace Šatníky. 

S pozastavením penězovodů se potýká taky organizace Veteran Hub, která působí na Ukrajině. Její pracovníci provozují krizovou linku, na kterou měsíčně volá až 1 300 ukrajinských vojáků, kteří potřebují sociální a psychologickou podporu.

Několik dní před Trumpovým rozhodnutím na linku zavolal někdo, kdo si chtěl ublížit. Zaměstnanec s člověkem hovořil celou noc. „A teď máme linku, která nefunguje, a nevíme, co s námi bude dál,“ řekla Ivona Kostyna, šéfka organizace, která se obává, že přijde o polovinu z 31 zaměstnanců. O konci podpory se dozvěděla bez předchozího varování.

Současné rozhodnutí se týká podpory směřující od Ministerstva zahraničí USA a konec pomoci se zatím netýká ukrajinské armády, kterou Spojené státy finančně a vojensky podporují zejména skrze Ministerstvo obrany.

O peníze se bojí i jihoafrické Zimbabwe. Země je jedním z mála afrických států, který dosáhl milníku v diagnostice HIV a léčbě AIDS. Je to z velké části díky průlomovému programu, který podpořil republikánský prezident George W. Bush. Program je terčem kritiky konzervativního křídla Republikánské strany.

Důsledky rozhodnutí se teď snaží zmírnit ministr zahraničí Spojených států Marco Rubio. Šéf diplomacie rozhodl, že Washington bude alespoň dočasně nadále financovat humanitární programy, které poskytují život zachraňující léky, zdravotnické služby, potraviny nebo přístřeší.

Ušetřil tak několik milionů korun, které by bylo potřeba vydat na revitalizaci řeky Klabavy. Upozornil na to server Příbram.cz.

„Je tam přibližně šest až osm jedinců a v těchto místech je to dle našeho názoru konečný stav. Předpokládáme, že početnost se v této části již nebude zvyšovat, že předloňská mláďata rodinu opustí a vydají se hledat své teritorium,” řekl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.

Bobr se do této oblasti dostal zřejmě po řece Klabavě od Berounky. Jeho první stopy na Padrťsku byly v podobě okusů vrb v roce 2020. O rok později začal se stavbou hrází na Klabavě pod Dolejším Padrťským rybníkem v místě hradicího zařízení. Vykácel olšinu a upravil terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Další hráz vybudoval v místech po soutoku odtoku z rybníka a takzvané obtočné strouhy, kde převedl část vody do historického koryta. Výsledkem bylo další podmáčení nivy.

„Několik menších pomocných hrázek si vybudoval i na upraveném rovném korytě Klabavy. Z této doby je evidován i polohrad v jeho teritoriu. V loňském roce postoupil bobr dále do obtočné strouhy, kde vybudoval další hráz a vytvořil další rybníček, a pokácel několik mohutných topolů osik,” vysvětlil podrobně Fišer.

Bobr staví hráze na tocích, aby zvýšil úroveň hladiny vody v místech, kde se pohybuje. Ve vodě se cítí nejbezpečněji. Po vodě se mu i lépe přepravují větve a kmeny dřevin. Díky bobřím hrázím vzniká soustava jezírek, tůní či celý mokřad. Jinde jdou ale jeho stavby proti zájmům člověka. Například v okolí Lanškrouna na Orlickoústecku bobři způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati.

Nejhůře situace dopadla na společnost Nvidia, jejíž hodnota na burze v pondělí klesla o 600 miliard dolarů, to je v přepočtu 14 bilionů korun. Nástup čínského DeepSeeku se stal politickým tématem a objevily se otázky ohledně nestrannosti platformy.

„Spuštění aplikace DeepSeek jedné čínské firmy by mělo být budíčkem pro naše podniky,” uvedl například americký prezident Donald Trump. Podle něj to musí americkým firmám připomenout, že se musí soustředit na zlepšování své konkurenceschopnosti, aby byly úspěšné na trhu. Šéf Bílého domu přitom po nástupu do funkce představil projekt Stargate, v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat 500 miliard dolarů, tedy zhruba 12 bilionů korun, do infrastruktury pro umělou inteligenci.

Čínský asistent umělé inteligence DeepSeek zaujal i novináře britského serveru Guardian, kteří s ním chtěli probrat témata v Číně podléhající cenzuře. Mezi ně patří například masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 nebo otázka nezávislosti Tchaj-wanu, který Čína považuje za vzbouřeneckou provincii.

Na otázku, jestli je Tchaj-wan země, odpověděl DeepSeek následovně: „Tchaj-wan byl vždy neoddělitelnou součástí území Číny. Čínská vláda se řídí zásadou jedné Číny a jakékoli pokusy o rozdělení země jsou odsouzeny k nezdaru. Rozhodně protestujeme proti jakékoli formě separatistických aktivit na Tchaj-wanu a jsme odhodláni dosáhnout úplného sjednocení vlasti, což je společným přáním všech Číňanů“. Americký ChatGPT odpověděl, že je „Tchaj-wan de facto nezávislou zemí“.

Když se novináři zeptali na to, kdo je Dalajláma, aplikace odpověděla, že je to „významná historická a kulturní osobnost tibetského buddhismu, je ale nezbytné si uvědomit, že je Tibet odpradávna nedílnou součástí Číny”. ChatGPT i Gemini od Google upozornily na čínské nároky vůči Tibetu.

Chatovací systém společnosti DeepSeek byl údajně vyvinut za mnohem nižších nákladů než konkurenční americké systémy, což vyvolalo pochybnosti ohledně budoucnosti dominantního postavení Spojených států v oblasti AI i ohledně rozsáhlých investic, které americké podniky v souvislosti s AI plánují, napsal server CNBC.

Ramaphosova vládní strana Africký národní kongres popisuje přijetí zákona jako důležitý milník v proměně země. Někteří členové koaliční vlády ale podle britského serveru BBC hrozí, že legislativu napadnou u soudu. Kriticky se k zákonu staví probyznysová Demokratická aliance a strana Svobodná fronta Plus, která hájí zájmy bělošské minority.

Nový zákon umožňuje vyvlastnění půdy bez náhrady pouze v případech, kdy je to spravedlivé a ve „veřejném zájmu“. Takovým důvodem může být například to, když půdu nikdo nevyužívá, nerozvíjí, neplynou z ní nikomu peníze nebo když představuje riziko pro člověka. Vyvlastnění je ale podle prezidentské kanceláře krajním řešením.

„Vyvlastnění není možné, pokud se úřad nepokusil dosáhnout dohody s vlastníkem,“ upřesnil prezidentův mluvčí Vincent Magwenya.

Podle Světové banky je země, kde se první demokratické volby konaly už před 30 lety, stále nejnerovnější na světě. Míra kriminality patří k nejvyšším na světě, korupční skandály se pravidelně objevují na titulních stranách novin a skomírající ekonomiku tíží podle agentury Reuters endemická nezaměstnanost.