Taylor Swift připravuje celovečerní film. Napsala scénář a ujme se i režie

13. prosinec 2022

Americká zpěvačka Taylor Swift patří k nejúspěšnějším umělkyním současnosti, nově se vrhla i na film. Oceňovaná zpěvačka a skladatelka se rozhodla debutovat jako režisérka celovečerního snímku pro společnost Searchlight Pictures.

K filmu napsala i scénář, podrobnosti o ději či postavách ale ještě nejsou známy. „Taylor je umělkyní a vypravěčkou, která se objeví jednou za generaci. Je pro nás radost a čest s ní spolupracovat na této vzrušující a nové tvůrčí cestě, uvedli podle serveru NME David Greenbaum a Matthew Greenfield ze společnosti Searchlight Pictures. Ta za sebou má oceňované snímky jako třeba 12 let v řetězech, Birdman nebo Tři billboardy kousek za Ebbingem.

Úmysl natočit film Taylor Swift naznačila již na filmovém festivalu v Torontu. „Byla bych nadšená, kdyby se naskytla ta správná příležitost, protože naprosto zbožňuji vyprávění příběhů tímto způsobem,“ uvedla podle Guardianu a doplnila, že se chce zaměřit na lidské příběhy plné emocí i komediálnějším způsobem.

Taylor Swift už za sebou režisérské zkušenosti má. Sama se ujala vedení během natáčení vlastních videoklipů k písním All Too Well, The Man nebo Bejeweled. Za první dva získala ocenění MTV Video Music Awards za nejlepší režii.

Spustit audio
  • Testy DNA odhalily překvapení o dětech, které dávní Mayové obětovali. Šlo většinou o chlapce

    14. červen 2024
    Chichen Itza

    Mayové ve starobylém městě Chichén Itzá obětovali hlavně malé chlapce. Všímá si toho list Washington Post s odkazem na výzkum Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.

    Vědci analyzovali genomy ostatků desítek dětí nalezených v hromadném pohřebišti poblíž posvátného cenote, obrovského propadliště v obřadním centru Chichén Itzá na mexickém Yucatánském poloostrově, kde byly dříve objeveny i další lidské oběti. Výzkumníci zjistili, že všechny obětiny byly mužského pohlaví a z velké části šlo o příbuzné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně dvou párů jednovaječných dvojčat. To podle vědců souvisí s významem dvojčat ve starověké mayské mytologii.

    Hlavní autor vědeckého článku o výzkumu v časopisu Nature Rodrigo Barquera v rozhovoru pro Washington post uvedl, že tato zjištění jsou „průlomová“ a že se jedná o první příklad pohřebiště dětí výhradně mužského pohlaví v Mexiku a mezi mayskými kulturami.

    Výzkumníci také zjistili, že blízce příbuzné děti dostávaly podobnou stravu. Spolu se skutečností, že děti byly v době smrti v podobném věku, naznačuje, že byly vybrány k obětování při stejném rituálu.

    „Zprávy z počátku 20. století nepravdivě popularizovaly hrůzostrašné příběhy mladých žen a dívek, které byly na tomto místě obětovány,“ uvedla ve svém prohlášení Christina Warinnerová, spoluautorka zprávy a antropoložka z Harvardovy univerzity.

    Starobylé město Chichén Itzá, kde se nachází jedna z největších pyramid z mayského období, se poprvé proslavilo v roce 600 n. l. Podle UNESCO začalo místo chátrat v 15. století – zůstalo však oblíbeným místem mayských poutníků i v koloniálním období a později. V roce 1988 bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

  • Nepoužívejte pivo místo opalovacího krému, varuje americká klinika. Přidáváme 4 fakta o opalování

    14. červen 2024
    Opalování

    Pivo nefunguje jako opalovací krém, varuje americký VOX. Web se zaměřil na vyvracení polopravd a dezinformací o ochraně před slunečním zářením. Zmiňuje dermatologickou kliniku v Clevelandu, které vyzvala místní, aby na sebe při opalování nelili pivo místo krému s SPF faktorem.

    VOX dodává, že mladí lidé často věří zavádějícím informacím o vystavování se slunečnímu záření. Řada odborníků poukazuje na TikTok jako na zdroj nejdivočejších fám a spekulací o opalovacích krémech. Americký web proto přichází se čtyřmi fakty o opalovacích krémech.

    Sluneční záření způsobuje rakovinu kůže –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a opalovací krém jí zabraňuje. Kosmetická laborantka ze Sydney Michelle Wongová na svém na YouTube kanálu Lab Muffin Beauty Science už léta vyvrací mýty o opalovacích krémech. Stále dominuje mýtus, že opalovací krém způsobuje rakovinu. Data ale ukazují opak. Podle VOXu v Austrálii, kde je kultura opalovacích krémů možná silnější než v kterékoli jiné zemi, výskyt kožního melanomu od roku 2005 klesá.

    Existují dvě kategorie opalovacích krémů. Minerální přípravky fungují tak, že na kůži jsou naneseny minerály, které fyzicky odrážejí sluneční paprsky. Používají se k tomu obvykle dvě složky: oxid zinečnatý a oxid titaničitý. Chemické opalovací krémy obsahují látky, které pohlcují sluneční záření při dopadu na kůži. Patří mezi ně avobenzon, oxybenzon a řada dalších sloučenin.

    Australský manuál pro opalování uvádí, že existuje řada důkazů o prospěšnosti UV záření pro zdraví kostí, náladu, cirkadiánní rytmus a zrak. Určitý přínos může mít také slunce pro imunitní systém, i když údaje, které by to potvrzovaly, jsou méně jasné. Při použití opalovacího krému se prospěšnost slunečních paprsků pro zdraví nijak nesnižuje, říká Wongová.

    Ukazuje se také, že lidé se nemažou dost důkladně. Vychází z toho, že opalovací krém s vysokým SPF –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i nad 50, je proto lepší, než SPF 50. V místech, kde je aplikace opalovacího krému trochu polovičatá, bude nedokonale namazaný krém SPF 100 stále poskytovat určitou ochranu, zatímco krém SPF 50 ve stejném scénáři nabízí podstatně méně.

  • Ochlazení planety, nebo nové problémy? Vědci chtějí zkoumat odrážení slunečních paprsků do vesmíru

    14. červen 2024
    Sluneční paprsky

    Američtí vědci chtějí začít zkoumat možnosti umělého ochlazování planety. Informuje o tom list New York Times s odkazem na neziskovou organizaci Environmental Defense Fund (EDF), která by na výzkumy mohla udělovat granty už na podzim. Bádání by se mělo zaměřit na odrážení slunečního záření do vesmíru v souvislosti s postupující klimatickou změnou.

    New York Times připomíná, že technologie k umělému ochlazení planety (tzv. solární geoinženýrství), byly donedávna považovány za kontroverzní. S alarmujícím nárůstem globálních teplot si ale rychle získávají pozornost. Nový výzkum by se měl zaměřit na predikci dopadů v různých částech světa v případě, že se vlády rozhodnou podobné technologie zavést.

    „Nejsme pro nasazení těchto technologií. To není naším cílem. Naším cílem jsou informace a solidní a kvalitní vědecké poznatky,“ řekla doktorka Lisa Dillingová, která projekt řídí. Nezisková organizace Environmental Defense Fund se už dříve stavěla k technologiím na ochlazení planety skepticky. Dr. Dillingová však říká, že diskuse o způsobech ochlazování planety nezmizí bez ohledu na odpor odborné veřejnosti.

    Organizace bude financovat výzkum solárního geoinženýrství, které spočívá v odrážení většího množství sluneční energie zpět do vesmíru. Podle webu The Verge existuje několik technik, jako třeba vstřikování aerosolů do stratosféry nebo zesvětlování mraků, aby lépe odrážely sluneční paprsky.

    Někteří vědci se domnívají, že taková opatření by mohla dočasně snížit globální teplotu, dokud společnost nesníží emise skleníkových plynů odklonem od fosilních paliv. Zatím ale nejsou jasné další možné dopady, které by podobná opatření mohla mít.

    Výzkum bude chtít například zjistit to, jestli by odrážení většího množství slunečního světla nezměnilo srážkové poměry, nebo jestli by se nenarušil systém oceánských proudů, které ovlivňují život na pevnině i v moři.

    Odpůrci také tvrdí, že pouhé uvažování o solárním geoinženýrství vytváří nebezpečný dojem, že existují rychlá řešení klimatických změn.

  • Spojené státy slaví úspěch v těžbě lithia. S novou metodou klesnou ceny elektromobilů

    13. červen 2024
    Elektromobil

    Celosvětová produkce lithia se za posledních deset let ztrojnásobila. Způsoby současné těžby navíc byly pomalé a energeticky náročné. Američtí vědci ale zřejmě objevili novou metodu k získávání lithia ekologičtějším a účinnějším způsobem, píše server Independent. Shodou okolností nedávno našli jiní výzkumníci ohromné ložisko lithia.

    Lithium se využívá v přístrojích, od kterých se očekává dlouhá životnost. Zdrojem elektřiny je u hodinek, dálkových ovladačů a zároveň je nezbytným materiálem pro výrobu lithium-iontových baterií, které se nachází v chytrých telefonech nebo v elektromobilech. Těžba lithia je v dnešní době závislá na vysoké koncentraci lithia v horninové rudě. Těžit se ale vyplatí v ložiskách, které jsou jen v několika zemích.

    Výzkumníci z Pritzkerovy školy molekulárního inženýrství (PME) na Chicagské univerzitě přišli na způsob, jak extrahovat lithium tak, aby nemuselo docházet ke komplikacím a zdlouhavému procesu těžby. Díky nové metodě by se lithium mohlo získávat ze zdrojů, které doposud nebylo možné využít – třeba mořské nebo podzemní vody. Američtí vědci z Kalifornské univerzity v rámci výzkumu financovaného ministerstvem energetiky zkoumali Saltonské moře, největší jezero ve Spojených státech. Následně zjistili, že na dně jezera se vyskytuje 18 tun lithia. Díky takovému množství by bylo možné vytvořit baterie až pro 382 milionů elektrických vozidel, informuje server Indy 100. Těžba lithia z jezera se ale nemusí obejít bez komplikací i nebezpečí.

    A právě v takovém případě by mohl dosavadní postupy změnit nový způsob získávání lithia. „Naše metoda umožňuje účinnou extrakci minerálu z velmi zředěných kapalin, což může výrazně rozšířit potenciální zdroje lithia,“ uvedl Chong Liu, odborný asistent z Chicagské univerzity. S novým postupem lze lithium oddělit na základě jeho elektrochemických vlastností, což jej umožňuje nasáknout podobně jako vodu v houbě.  Podrobně byl výzkum popsán ve studii publikované na webu Nature Communications.

    Tento přelomový objev by mohl snížit náklady na výrobu baterií a významně tím ovlivnit ceny elektromobilů v Evropě a Severní Americe. Zároveň by se díky zajištění domácích dodávek lithia mohl podpořit americký trh, čímž by se snížila závislost na dovozu. V neposlední řadě by se pak Spojené státy staly vedoucí zemí v chemickém průmyslu a předstihly by Čínu.

  • Skrýš pro mimozemský život i kosmonauty na misích. Jámy na Marsu vzbuzují další otázky

    13. červen 2024
    Mars

    Vědci opět spekulují nad dírami na povrchu Marsu ve snaze zodpovědět několik zásadních otázek, které se týkají případného života na Rudé planetě a její historie. Doposud totiž nemohou zcela přesně říct, jak tyto jámy vznikly.

    Díry se nacházejí na stěnách dávných sopek v největší oblasti Marsu zvané Tharsis – oblasti, ve které jsou i jedny z největších sopek ve sluneční soustavě. Odborníci se domnívají, že v současnosti již nejsou aktivní, hluboko pod povrchem ale stále mohou být pozůstatky lávových trubic. Ačkoli jde o pozoruhodný úkaz, nejde o nový jev, jak píše server LADbible. Snímky těchto jam jsou totiž pořizovány už od roku 2007. Přesto toho po téměř dvaceti letech o nich víme pramálo. V současnosti ale mohou o celé planetě poskytnout podstatné informace.

    Podle astronomů a odborníků na sopečnou problematiku by díry nalezené na bocích starobylých sopek v oblasti Tharsis měly se sopkami úzce souviset. Brandon Johnson, geofyzik z Purdueovy univerzity, uvedl, že se pravděpodobně jedná o „světlíky“, tedy místa, kde se země nad trubicemi propadla a na povrchu zůstala zející díra.

    Tyto otvory by v budoucnu mohly hrát velkou roli během misí na Mars. Sloužily by třeba jako bezpečné útočiště pro astronauty, kteří by se v nich mohli ukrýt před radiací a slunečními bouřemi. Stejně tak mohou poskytovat útočiště i pro potenciální mimozemské organismy. Je ovšem nutné zdůraznit, že dodnes netušíme, jak hluboké tyto prohlubně jsou a kam vedou. O jejich možnostech a využití můžeme zatím jen spekulovat, a to na základě vědomostí o lávových rourách na Zemi. K větším závěrům tak zatím dojít nelze. „Na naší planetě mohou být tyto trubice dostatečně velké na to, aby se v nich dalo chodit, ale také mohou být velmi malé a jejich dutiny mohou být nespojité,“ míní Ross Beyer, planetární vědec z Institutu SETI On the Earth.  I podle něj v současnosti neexistuje způsob, jak zjistit více detailů o jámách i o tom, co přesně se v propadlé půdě Marsu nachází, dokud nebudou podrobněji prozkoumány.

  • Německo trápí vysoký počet holubů. Jedno z měst odhlasovalo usmrcení až 700 zvířat

    13. červen 2024
    Holub

    Po několikaměsíčních debatách proběhlo v malém městě v Hesensku kontroverzní referendum o holubí populaci. Jeho výsledkem je odhlasování zabití přibližně 700 holubů.

    Voliči města Limburg an der Lahn mají za sebou neobvyklé hlasování. Týkalo se nepopulárního druhu ptáků, kteří pro město na západním okraji německé spolkové země Hesensko představují několik let problém. Důvodem nárůstu jejich populace jsou mimo jiné zásoby potravy, kvůli kterým se holubi na místě zdržují.

    Městská rada o usmrcení holubů skalních rozhodla už v listopadu minulého roku. Verdikt se ovšem setkal s kritikou organizací na ochranu zvířat. Otázka holubí populace proto nyní byla předložena i obyvatelům města. Ti rozhodli stejně. Pro utracení těchto ptáků bylo přes 53 % voličů, kteří se referenda účastnili. „Dnešní výsledek byl pro nás nepředvídatelný. Občané využili svého práva a rozhodli, že populaci holubů zredukuje sokolník,“ sdělil německému týdeníku Der Spiegel starosta města Marius Hahn. Jinými slovy sokolník naláká ptáky do pasti, následně je udeří dřevěnou tyčí, aby je omráčil, a nakonec jim zlomí vaz.

    Aktivisté bojující za práva zvířat byli po oznámení tohoto postupu zděšeni. „Žijeme v roce 2023. Nemůže se stát, že budeme zabíjet zvířata jen proto, že nás otravují a jsou na obtíž. To je nepřijatelné,“ řekla loni britské televizi Sky New Tanya Muller, vedoucí projektu holubů ve městě Limburg. Podle kritiků je navíc hubení holubů zbytečné a neúčinné. Výzkum ukazuje, že zabíjení těchto ptáků není účinnou metodou snižování jejich populace ve městech. Ptáci se totiž budou dále rozmnožovat a svá čísla záhy obnoví.

    Jak píše německý server The Local, dlouhodobé řešení v této otázce prosazuje skupina Pigeon Action s odkazem na podobný problém ve švýcarské Basileji, kde se mezi lety 1961 a 1985 ročně usmrcovalo i 100 tisíc holubů. Situace se ale podle místního zpravodajského webu nezlepšovala. Skupina tak přišla s programem, přezdívaným Basilejský model, který vyzval obyvatele, aby holuby nekrmili, a navrhl instalovat holubníky, z nichž se odstraňují vejce, díky čemuž se tamní holubí populace za čtyři roky snížila o 50 %.

    Podobná metoda se již uplatňuje v bavorském Augsburgu, kde jsou holubníky pod dohledem ochránců zvířat. Jejich zástupci vyměňují holubí vajíčka za atrapy, aby jejich počet udrželi pod kontrolou. Za řešení by se dal brát i zákaz krmení holubů, který se snažila zavést jiná německá města. Právní názor, stejně jako veterinární, ale zní tak, že města nemohou krmení ptáků zakázat, a dokonce jsou povinna se o zvířata postarat, protože jde o potomky zanedbaného domácího druhu, nikoli o divoká zvířata.

  • Ochránci zvířat zkarikovali oficiální portrét Karla III. Král prý přehlíží krutost na farmách

    12. červen 2024
    Londýnská galerie umění a portrét Karla III.

    Skupina aktivistů přelepila obrázkem hlavy oblíbené kreslené postavy první oficiální portrét britského krále Karla III. v londýnské galerii umění. Vandalismem chtěla upozornit na týrání zvířat, ke kterému podle nich docházelo na farmách zaštítěných Královskou společností pro prevenci týrání zvířat (RSPCA). 

    „Žádný sýr, Gromite. Podívej se na všechnu tu krutost na farmách RSPCA!“ je napsáno v mluvící bublině u hlavy Wallace, animované postavy z komediální série Wallace a Gromit. Aktivisté skupiny Animal Rising tak ozdobili kontroverzní portrét Karla III. od malíře Jonathana Yeo. Informuje o tom server Euronews.

    Aktivisté kritizují alarmující podmínky na farmách ověřených Královskou společností RSPCA, jejímž patronem je právě Karel III. „Vzhledem k tomu, že je král Karel velkým fanouškem Wallace a Gromita, jsme nemohli vymyslet lepší způsob, jak ho upozornit na děsivé výjevy z certifikovaných farem RSPCA. I když doufáme, že to Jeho Veličenstvo pobaví, zároveň jej vyzýváme, aby vážně zvážil, zda chce být spojován s hrozným utrpením na farmách, které RSPCA podporuje,“ stojí mimo jiné v prohlášení, které aktivisté poskytli britskému listu The Telegraph.

    Členové charitativní organizace navštívili 45 různých farem, které získaly od RSPCA známku ověření. Zjistili, že každá farma ve skutečnosti nese prvky velkochovů a krutého týrání zvířat, což popsali v tomto dokumentu.

    Královská společnost pro prevenci týrání zvířat na stížnosti organizace Animal Rising obratem zareagovala. Ve své odpovědi uvedla, že veškeré obavy týkající se dobrých životních podmínek na farmách certifikovaných „Ověřeno RSPCA“ jsou brány mimořádně vážně a RSPCA chce tato tvrzení co nejrychleji prověřit.

    Ačkoli královská společnost RSPCA oceňuje, že je její práce podrobena kontrole, nesouhlasí se způsobem, kterým na možné pochybení skupina aktivistů zareagovala. Podle agentury AP, která se odvolává na mluvčího galerie Philipa Moulda, je ovšem obraz chráněn fólií a nebyl poškozen.

  • Několikaminutové utrpení velryb bude pokračovat. Islandská vláda dala zelenou dalšímu lovu

    12. červen 2024
    Velryba, moře, oceán, plejtvák myšok

    Islandská vláda znovu vydala licenci k lovu velryb. Ačkoli je určena pro jedinou velrybářskou společnost v zemi, licence na loveckou sezónu 2024 umožňuje společnosti Hvalur zabít více než sto jedinců plejtváka myšok.

    Velrybářská sezóna na Islandu obvykle trvá od června do září. Většina velrybího masa se exportuje do Japonska. Jen v loňském roce bylo společnosti Hvalur povoleno ulovit 161 plejtváků, napsal server BBC. Letos má povoleno lovit 99 velryb v oblasti Grónska a západního Islandu a 29 velryb v oblasti východního Islandu a Faerských ostrovů, tedy celkem 128 velryb, uvedlo Ministerstvo pro rybolov ve svém prohlášení.

    Podle vlády usnesení odráží zvýšený důraz na udržitelné využívání přírodních zdrojů. „Toto rozhodnutí je v souladu s doporučením Institutu pro výzkum mořských a sladkovodních zdrojů z roku 2017 a zohledňuje ekosystémová doporučení Mezinárodní velrybářské komise,“ stojí ve vládním prohlášení.

    Mezinárodní organizace na ochranu zvířat Humane Society International (HSI) ale uvedla, že licence byla firmě Hvalur udělena navzdory jasným důkazům o utrpení zvířat. Ve své stížnosti odkazovala na nezávislou zprávu Islandského potravinového a veterinárního úřadu (MAST) o lovu velryb z roku 2022. Ta odhalila, že některé velryby umíraly i dvě hodiny, přičemž 41 % velryb při umírání „velmi trpělo“. U mořského savce, který nezemřel okamžitě, byla průměrná doba smrti vypočtena na 17 minut.

    „Takové utrpení je považováno za porušení zákona na ochranu zvířat,“ uvedla organizace HSI. Mezi země, které v dnešní době stále povolují komerční lov velryb, se vedle Islandu řadí ještě Norsko a Japonsko. Server Reuters ve svém článku uvedl, že navzdory mezinárodnímu moratoriu z roku 1986 na ochranu druhů před vyhynutím obnovilo Norsko komerční lov velryb v roce 1993 a Island v roce 2006. Nedávný průzkum odhalil, že proti komerčnímu lovení velryb je 51 % Islanďanů.

  • Vodní lidé z indonéského kmene Bajau vydrží pod vodou přes 10 minut. Pomáhá jim zvětšená slezina

    12. červen 2024
    Kromě volného potápění jsou lidé z kmene Bajau zdatní v lovu ryb, ke kterému využívají oštěpy

    Více než 1000 let žijí lidé z indonéského kmene Bajau na hausbótech. Značnou část svého života tráví ale přímo ve vodě. Díky obojživelnému způsobu života se dokázali geneticky adaptovat na vodní prostředí.

    Příslušníci kmene Bajau se dovedou potopit až do 70metrové hloubky pouze s pomocí sady závaží a dřevěných brýlí, píše server Indy100. K nadprůměrným plaveckým schopnostem nepřispívá pouze mimořádná kapacita plic, ale i genetická mutace známá jako „gen mořského kočovníka“. Indonéští „rybí lidé“ mají neobyčejně velkou slezinu.

    „O lidské slezině nemáme z hlediska fyziologie a genetiky mnoho informací. Víme ale, že tuleni, kteří se potápějí hluboko, jako například tuleň Weddellův, mají neúměrně velké sleziny. Napadlo mě, že pokud tuleňům dopřál přírodní výběr větší slezinu, pak by to mohlo mít podobnou souvislost i u lidí,“ říká doktorka Melissa Ilardo z Univerzity Cambridge.

    Při ponoření těla do vody hraje tento oválný orgán zásadní roli. Slezina se aktivuje, smrskne, a do krevního oběhu vypustí okysličené krvinky, čímž může množství kyslíku v lidské krvi zvýšit až o 9 procent. Větší slezina tak dává členům kmene Bajau genetickou výhodu při zadržování dechu a plavání pod vodou. „Domníváme se, že u Bajau došlo k adaptaci, která zvýšila hladinu hormonů štítné žlázy, a tím zvětšení sleziny,“ vysvětluje Ilardo.

    Vzhledem k tomu, že kmen Bajau neprovozuje sportovní plavání, není snadné přesně zjistit, jak dlouho dokáží jeho příslušníci vydržet pod vodou. Podle všeho ale dokáží pod mořskou hladinou strávit i 13 minut. Životní styl mořských nomádů je ale stále více ohrožen. Kvůli jejich kočovnému způsobu života totiž mohou mít potíže se získáním občanství. Komerční rybolov navíc devastuje jejich zásoby a ztěžuje jejich obživu. Mnozí z nich se proto rozhodli moře opustit.