Tiché jaro břehy mele. Za hudbou dvojice Šaman a Fokular se skrývají temné vyhlídky

Ideový rámec dodala nahrávce kniha Tiché jaro, kterou před pěti dekádami napsala Rachel Carson, aby vyslala jeden z varovných signálů směrem k tomu, jak se jako lidstvo chováme k přírodě. „Čím jasněji dokážeme zaměřit svou pozornost na zázraky a skutečnosti světa kolem nás, tím méně budeme mít chuť ničit,“ napsala tehdy. A nejen pohled na současné dění svědčí o tom, že lidstvo svou pozornost zaměřilo jinam. S jakými vyhlídkami se dívají do budoucnosti Fokular a Šaman – dva kluci z města, kteří vydali „přírodní desku“?

Zmíněné album zaštítil label Analog Freak Records a svou stopu na něm zanechal i James Plotkin, tedy hudebník, který je pro kříšení „hnusné“ hudby (nejen díky svému členství v kapele Khanate) tím nejpovolanějším. Jak se mu dostali do spárů, jaký byl jeho přínos – a co si oba autoři Silent Spring myslí o tom, že vznik nepříjemné hudby je vázaný na města, zatímco v přírodě vzniká hudba konejšivá?

Jak jsou na tom autoři alba Silent Spring se svým vztahem k lidem? Baví je démonická hudba The Body? Co si myslí o disproporci mezi jejich deskami a koncerty? A jak vzpomínají na výpravy do přírody, kde sbírali terénní nahrávky pro svou desku?