Tomáš Ouhel z Wildlife Guards: Tygří jatka v Sapě jsou nejspíš jen špičkou ledovce

Tygr
Tygr

Wildlife Guards jsou skupinou československých dobrovolníků, kteří rozkrývají mezinárodní zločiny na zvířatech v tropických zemích. O boji proti pytlákům želvích vajec na Borneu natočili dokument, v budoucnosti mají v plánu zamířit i na africký kontinent. „V Indonésii je to na rozdíl od Afriky pořád mačeta místo kalašnikova,“ komentuje s nadsázkou míru nebezpečí své práce Tomáš Ouhel, jeden ze členů Wildlife Guards.

„Snažíme se identifikovat environmentální problémy, kde by šlo krátkou intervencí zasáhnout a něco tím v širším měřítku změnit. Co se týče želv, tak v podstatě stačilo najít chybu v systému v řetězci mezi pytlákem, pašerákem a nakupujícím,“ vysvětluje Tomáš Ouhel postupy práce Wildlife Guards. Jádrem týmu je stále tatáž zakládající trojice, kterou kromě Ouhela tvoří ještě Martin Panulin a Michal Gálik, který je zároveň kameramanem a režisérem výsledných dokumentů. „Samozřejmě ale vždy potřebujeme odborníky na danou věc, takže ohledně želv jsme spolupracovali s Hanou Svobodovou z organizace Chráníme mořské želvy, na druhém díle dokumentu zase s lidmi z jedné indonéské organizace,“ dodává Ouhel, který žije střídavě v Indonésii a v Česku už déle jak deset let.
I proto také vnímá proměny klimatu, které se v posledních letech udály. „Když jsem před nějakými patnácti lety přiletěl do Indonésie poprvé, říkalo se, že prší od šesti do devíti hodin od toho dne v měsíci do toho dne jiného měsíce. Farmáři podle toho po generace sklízeli rýži a skutečně se podle toho daly řídit hodinky… Teď to vypadá, že na Sumatře prší pořád a jakákoliv pravidelnost je pryč.“

Tomáš Ouhel

I když by se mohlo zdát, že problém pašeráků v tropických zemích se Evropy netýká, není to podle Ouhela pravda, do Evropy se mimo jiné ilegálně pašuje velké množství opičího a dalších druhů masa: „Například přes letiště Charlese de Gaulla prý projde přes tři tuny tajně zabaleného bushmeatu každý týden. A co se týče České republiky, i ta může být tranzitní zemí pro pašování slonoviny nebo nosorožčích rohů, protože je velká pravděpodobnost, že tygří jatka, která před pár měsíci odhalila Česká inspekce životního prostředí v pražské Sapě, byla jen špičkou ledovce. A na to bychom se chtěli zaměřit na příští rok.“

Na co se Wildlife Guards chystají v Indonésii zaměřit v následujících měsících? Co se stalo s pytláky želvích vajec, kteří šli na 18 měsíců do vězení, po jejich propuštění? Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Ouhelem!