Tyjátr: MeetFactory si předchází Boha „outdoorovym psychem“

22. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03687718.jpeg

V pražské MeetFactory ví, jak si užívat divadelní prázdniny a oživit přilehlé okolí, případně interiér celého objektu. Předloni se tvůrci vydali po Vltavě s Autoatlasem Ukrajina a loni při rozkošnickém projektu O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru tančili mezi sochami Jana Haubelta. Letos se trojice autorů ve složení Viktorie Čermáková, Aleš Čermák a Matěj Samec podílela na plně autorském projektu Bůh by řekl: bože, vy jste divný.

Tři sourozenci (Matěj Nechvátal, Aleš Bílík a Lída Němečková) po smrti rodičů zažívají bezčasí. Nudí se, čas ubíjí hrou na schovávanou, sledováním apokalyptických filmů i úvahami nad tím, zda jsou pro systém potřební či co je pro ně systém schopný udělat. Dochází k velmi znepokojivým závěrům a jediné, co se před nimi v budoucnosti rozevírá, je prázdnota, bezcílná existenční perspektiva.

Čtěte také

Jedním za základů nového letního projektu MeetFactory Bůh by řekl: bože, vy jste divný,je jeho umístění v neutěšené části budovy, tedy ze strany dálničního nadjezdu, hrubě upravených, zhusta posprejovaných zdí a cihlami vyplněných oken. Tvůrci rozdělují inscenaci na dvě části – divadelní a filmovou. Výtvarník Aleš Čermák se jako tvůrce činoherní části soustředí zejména na vztah obou bratrů a krátký film Viktorie Čermákové sleduje osudy sestry, která „kamsi“ odešla, moc se jí zřejmě nedaří a rozhodně nevede život, co si vysnila. Spojení obou médií i kvůli snaze nadstavit nějaký spojující příběh nepůsobí zrovna koherentně. Poetika divadelní části je silně obrazotvorná, rozhodně textově silnější, spirituálnější, symboličtější, a tím znepokojivější. Viktorie Čermákové naopak film vystavěla jako neorealistické drama z periférie, kde se sice obě média potkávají, ale situace i přes svůj konkrétní charakter nenesou tak sociálně kritický tón. Oba tvůrci sice otevírají kapitoly „ze života záhadných rodin“, ale bratři jsou tajemní, protože je za nimi nejasná historie, která pomalu vyplývá přes jejich úvahy a světonázor. O pozadí sestřiny rodiny ale režisérka neřekne nic, nedává ani zmatečná vodítka, takže ve výsledku by se ve filmu mohlo dít cokoliv, aniž by to mělo na celek nějaký vliv.

03687720.jpeg

Divadelní část má ještě jednu přednost – herce Matěje Nechvátala, který jako jeden z mála dlouhodobě zvládá uhrát expresivní, velmi komplikované party, aniž by to působilo křečovitě nebo nepřirozeně. Hraje staršího, moudřejšího,a tudíž cyničtějšího ze sourozenecké dvojice,a s lehkostí a závažností zároveň promlouvá i jako hlas určité generace. Některé brilantně vystavěné pasáže textu negativní pocity ze současnosti sugerují až mrazivě. Film je poté v celku naprosto zbytnělý, protože nemá, co by k intenzivním místům dodával, a spíš odvádí pozornost od daleko důležitějších témat.

Text v nejsilnějších momentech má totiž mimo kritického rozměru také ohromnou duchovní dimenzi. Tvůrcům přes nesmírnou skepsi a ostré společenské vyhranění zůstává i trochu prostoru pro hledání odpuštění. Hledají jej velmi křehce v náznacích, ve snaze uchopit smíření se současností.

03687719.jpeg
autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio