U Rokytky v Libni umělci upozorňují na mizení městské divočiny ohrožené developerskými projekty

3. červen 2019

„Ztráta kontemplativní schopnosti, která v nemalé míře souvisí se zabsolutněním vita activa, je spoluzodpovědná za hysterii a nervozitu moderní společnosti vyznávající kult činorodosti.“ Touto citací německy píšícího filozofa Byung-Chul Hana začíná kurátorský text letošního ročníku festivalu ve veřejném prostoru M3, který si pro zasazení třinácti instalací vybral městskou krajinu kolem říčky Rokytky na pomezí pražské Libně a Vysočan.

„V dnešní době nadprodukce, třeba i v umění, je žádoucí, abychom přidávali nějaké další artefakty? Nechováme se také neekologicky? Je nicnedělání adekvátním přístupem, který se dá brát jako autorské gesto?“ Tak se ptal v souladu s ideovým klíčem pro výběr děl jeden z dvojice ostravských kurátorů Libor Novotný, když jsme se bez jeho kolegy Tomáše Knoflíčka vydali ze stanice Vysočanská na procházku po proudu Rokytky, aby mi představil některé z uměleckých instalací.

„Chtěli jsme přírodní procesy využít pro jednotlivá díla. Rokytka je tím spojujícím prvkem, taková modrá linka na mapě,“ vysvětluje Libor záměr nechat pro letošní ročník festivalu s podtitulem Biotop promluvit do procesu vznikání a zanikání uměleckých výtvorů přírodní síly, které máme tendenci ve městech spíš potlačovat nebo proti nim bojovat. Umělci se zadání v souladu s umístěním svých instalací drželi. Například Martin Kubica oplotil části parku na náměstí Organizace spojených národů na Vysočanech, aby vzniklé plochy podléhaly do konce září už jen principům přírody. Eliška Perglerová zase nabádá lidi ke společné ruční práci. K výrobě vlastních nepálených cihel, tzv. vepřovic, mají návštěvníci výstavy využít odpadní hlíny z nedaleké právě vznikající novostavby.

Eliška Perglerová, Princip vepřovice

Právě na tuto budovu vyrůstající naproti poloostrovu přezdívanému Long Island, na němž začíná i druhý ročník venkovní výstavy Dreamland, si chce posvítit umělecká skupina Rádio Tuleň, která vykopala do vltavského břehu pozorovatelnu. „Tak nějak jsme vycítili, že to je i naše téma. To, jak se proměňuje Praha a jak místa, který jsme měli rádi, se tak podivně mění. Náš obecný náhled je, že tahle místa by se měla měnit v souladu s potřebami lidí, kteří tu žijí. Byty by měly být dostupné, a to ty byty, které tu pozorujeme z ostrova, určitě nebudou, pak pro nás dává větší smysl, aby tam byla městská divočina,“ říká za tulení skupinu Tadeáš Polák. „Long Island je místo v Libni, je to poloostrov mezi Rokytkou a slepým ramenem Vltavy. Protože to místo je inspirativní, vymysleli jsme si tu venkovní galerii. Je to místo, které sloužilo dřív zřejmě jako výtopna pro přístav. Zároveň se tam objevuje z velké části taková městská divočina,“ těmito slovy potvrzuje kurátorka Dreamlandu Tereza Špinková ideovou provázanost s letošním ročníkem M3. Obě výstavy začínají společnou vernisáží 30. května.

Může být nicnedělání dostatečným uměleckým gestem? Jak vypadá umění provázané s přírodními silami městské krajiny? A jaké změny na Libeňském ostrově se umělcům nelíbí? Pusťte si celou reportáž Ondřeje Šebestíka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.