Uhlí patří pod zem. Ale co radioaktivní odpad? Česko tlačí projekt hlubinného úložiště na sílu

18. duben 2023

V sobotu 15. dubna se na čtyřech místech v Česku upozorňovalo na projekt hlubinného úložiště jaderného odpadu. V Olšanech na Horažďovicku, kde je Správou úložišť radioaktivních odpadů navrhovaná lokalita Březový potok, se sešlo kolem patnácti set lidí. I v lokalitách Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína se protestovalo. Dotčené lokality podporuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jejíž sekretář Edvard Sequens je hostem Podhoubí.

Jaderná energetika během svého životního cyklu v Česku vyprodukuje přes 4 tisíce tun vysoceradioaktivního odpadu. Existují různé druhy radioaktivního odpadu. Problematické je vyhořelé palivo z jaderných bloků, které je vysoceaktivní a zatím se zdá, že jediné bezpečné řešení je nebezpečný materiál schovat pod zem. Projekt hlubinného úložiště v Česku má odbavit 10 až 12 tisíc tun vyhořelého jaderného paliva.

„Vysoceaktivní odpady budou produkovat teplo ještě tisíce let. Až po dvou třech stech tisících letech je radioaktivita na úrovni toxicity uranové rudy. Na místě úložiště vznikne v podstatě jaderné zařízení, kde se bude manipulovat s vysoceradioaktivním materiálem. Kdyby u toho byl člověk, dostane smrtelnou dávku ozáření v řádu několika minut,“ říká člen sdružení pro záchranu prostředí Calla a energetický expert Edvard Sequens.

Edvard Sequens

Ministerstvo průmyslu a obchodu a SÚRAO chtějí mít vybrané místo do roku 2028. Podle Sequense jde o politický termín. Znamenalo by to totiž možnost postavit úložiště do roku 2050, a to je termín daný Evropskou komisí, pokud chce Česko označovat jadernou energetiku za trvale udržitelnou technologii v rámci Taxonomie Evropské unie a tím pádem čerpat levnější půjčky na jádro.

Problematický je přitom nejen direktivní přístup státu, který nepřipouští obcím rozhodovací pravomoc, ale i uložení odpadu pod zem jako takové. „V tuhle chvíli se přemýšlí pouze o zakopání odpadu pod zem, ale existují i jiné koncepty. Třeba Holandsko ví, že technologie se vyvíjí a tak prozatím dlouhodobě ukládá na povrchu,“ naznačuje Sequens jedno z možných řešení, které věří v možnost naložit s vyhořelým palivem v budoucnu bezpečněji. Ideální by pak bylo takto nebezpečný odpad neprodukovat a postupně nahradit výrobu elektřiny šetrnějšími technologiemi.

Zatímco místní většinou spíš nesouhlasí, probíhá momentálně správní řízení na povolení průzkumných území na všech čtyřech lokalitách. Pak dojde k povolovacímu řízení ke konkrétním vrtům. V roce 2027 by měly geologické práce skončit a vláda by pak měla dostat na stůl návrh jedné hlavní a jedné záložní lokality. Platforma proti úložišti propojuje padesát tři obcí a spolků. Společnou silou vystupuje vůči státu a snaží se o systémové změny.

Jaké vlastnosti by mělo mít geologické podloží pro bezpečné uložení radioaktivního odpadu? Kolik metrů pod zem by se materiál měl ukládat? Jak vypadá situace ve Finsku a ve Švédsku, kde úložiště také staví? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka