Ujgurové žijí pod dohledem moderního Velkého bratra. Mizí v převýchovných táborech, říká sinolog

Neustálá kontrola prostupuje všechny oblasti života Ujgurů. „Jsou monitorovány veškeré jejich e-maily a provoz na sociálních sítích. Lidé nemohou legálně přistupovat na zahraniční webové stránky. Internetová aktivita je cenzurována, takže u citlivých témat se nedají dohledat klíčová slova. Hovory mohou být odposlouchávány,“ popisuje Klimeš způsoby dohledu.

Ujgurové také musí mít povinně nainstalovaný takzvaný protiextremistický software. „To znamená, že člověk nesmí mít v telefonu aplikace, data nebo fotografie, které mohou autority považovat za politicky citlivé. To se v praxi někdy těžko odhaduje,“ říká sinolog, který oblast sám několikrát navštívil.

Úřady zasahují do života Ujgurů opravdu na všech úrovních. Členové etnické menšiny musí pravidelně odevzdávat vzorky DNA. Na domech jsou nainstalovány QR kódy, které usnadňují monitorování pohybu lidí.

Zmizeli na převýchovu

V posledních měsících pronikly do světových i českých médií zprávy o tom, že početná skupina Ujgurů dokonce „zmizela“. Zadržení lidé skončili v převýchovných táborech. „Zprávy vychází z akademického výzkumu. Počet lidí internovaných v politickopřevýchovných táborech – v čínštině se objevuje i slovo koncentrační středisko – odhaduje na několik set tisíc až více než milion osob,“ tvrdí odborník.

„Kontrolují, co si myslí a co doma dělají. Stát jim určuje takové podrobnosti rodinného života jako, jak se mohou jmenovat jejich děti. Je to spíše totalitní než autoritářský režim,“ tvrdí Klimeš|foto: CC BY-SA 2.0, Todenhoff

V praxi se jedná o věznice. Ujgurové musí dodržovat striktní denní rutinu, úřady usilují o jejich ideologickou převýchovu. „Musí memorovat autoritativní texty komunismu, zpívat vlastenecké písně, zříci se svého náboženství,“ popisuje Klimeš. „Lidé jsou mučeni a umírají. Jsou to prostě lágry,“ shrnuje sinolog.

Úřady na obyvatele Sin-ťiangu tlačí i mimo tábory, a to v těch nejosobnějších oblastech života. „Kontrolují, co si myslí a co doma dělají. Stát jim určuje takové podrobnosti rodinného života jako, jak se mohou jmenovat jejich děti. Je to spíše totalitní než autoritářský režim,“ tvrdí Klimeš.

Režim dospěl: zavřel miliony do lágru

Čína v represi Ujgurů přitvrdila v poslední době. Proč? „Režim do tohoto bodu prostě dospěl. Třeba iniciativa Pásmo a stezka, která vede přes Sin-ťiang, útlak menšiny dál legitimizuje,“ dává příklad expert. Čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi se navíc podle něj podařilo konsolidovat moc a teď nastupuje druhé období vlády, během něhož zavádí represivní opatření. „Režim dnes dělá opak toho, o co usiloval od počátku reformního období v 80. letech. Je to regrese, krok zpět,“ míní Klimeš.

Ospravedlnit to podle něj nemůže ani argument čínských úřadů, že se Ujgurové radikalizují. „Čína tvrdí, že je Sin-ťiang sužován takzvanými třemi zlými sílami – etnickým separatismem, náboženským extremismem a násilným terorismem. To je ale disproporční tvrzení, které jen slouží k legitimizaci represe. Podstatou problému není to, že se Ujgurové radikalizují, ale že jsou od vzniku ČLR utlačováni,“ vysvětluje Klimeš.

S tím, jak se zvyšuje míra represe, objevuje se o ní i čím dál více zpráv na veřejnosti. Podle sinologa se tak děje poprvé za dvacet let, kdy se Ujgurům věnuje. Například Spojené státy zvažují, že by na zodpovědné čínské úředníky uvalily sankce.

„Je to zajímavé z několika pohledů: ukazuje se, jak se Čína vrací zpátky ve vývoji a že si navíc čím dál více nebere servítky. Země je schopná zavřít milion lidí do lágru. A to ani nejsou odsouzeni, jde o administrativní opatření. To nebylo ani za Kulturní revoluce. Jde o pokročilou formu represe,“ říká Klimeš.