Umělé kožešiny mohou zatěžovat životní prostředí více než ty pravé

umělé kožešiny

Odborníci upozorňují na to, že umělé kožešiny a kůže se často vyrábějí z akrylu, u kterého trvá stovky let, než se rozloží. Varianty na bázi ropy nejsou rozložitelné vůbec.

„Lidé si myslí, že umělá kožešina je na jedno použití. Po několika sezónách ji vyhodí a nemyslí na to, že není biologicky rozložitelná. Je to ropný produkt. Vysoce toxický,“ říká módní návrhář Tom Ford pro server Refresher. Pravé kožešiny a kůže se často vyrábí jako vedlejší produkty ze zvířat zpracovávaných pro potravu, zvířecí těla se tak zužitkují celá. Tak je tomu například u králíků, ovcí a koz. „Jejich kůže je přirozeně krásná, hebká, zahřeje a je biologicky rozložitelná. Je to navíc velmi kvalitní produkt, takže vydrží až třicet let,“ říká pro dezénový server Inhabitat Schelley Tichborne, zakladatel londýnského footwearového labelu, který odmítá používat umělé materiály. Problémem z hlediska životního prostředí je u zpracovávání pravých kožešin a kůží hlavně produkce skleníkových plynů při chovu takových zvířat. Pokud jde o kožešiny z volně žijících zvířat, jako jsou lišky, bobři a kojoti, nejde prý vždy o razantní zásah do populace. Lov se týká prý vždy zhruba maximálně 15 % z celkového počtu. Otázka výběru materiálu je každopádně komplikovanější, než se zdála být. Vzhledem k současným technologickým pokrokům ve vědě je však podle serveru Inhabitat pravděpodobné, že by brzy mohla vzniknout umělá varianta, která nebude planetu tolik zatěžovat.

Spustit audio
autor: Hana Merková
  • Výzkum: Mladí lidé se zajímají o životní prostředí a nelíbí se jim politika. Nechtějí ale rezignovat

    13. září 2019
    Pořad Radia Wave Buchty a blog Vývařovna slavili v Kasárnách Karlín

    Lidé narození po roce 1989 se zajímají o to, odkud pochází informace z médií, chtějí chodit k volbám a mají starost o životní prostředí. Zjistila to iniciativa Svobodný listopad, za níž stojí studenti Univerzity Karlovy. Do výzkumu se zapojilo přes tisíc lidí ve věku od 18 do 30 let s různým vzděláním a ze všech krajů Česka.

    Podle šetření, na němž se podílela i agentura Median, nejsou mladí Češi spokojeni se současnou politikou v zemi. Dvěma třetinám se situace nelíbí, spokojen byl jenom každý desátý. „Na druhou stranu se nespokojenost nepřevrací v rezignaci, protože 81 % považuje za důležité zúčastnit se voleb. Mladá generace tedy vnímá snahu jedince o zlepšení současného stavu jako smysluplnou a je připravena převzít osobní zodpovědnost,“ říká o závěrech spoluautorka průzkumu Eliška Halaštová pro web iRozhlas.cz. Výzkum se zabýval i životním prostředím. Sedmdesát procent dotázaných je toho názoru, že svět směřuje k velké ekologické katastrofě, pokud se nezmění přístup lidí. Na problém však nerezignují. „Nepoddávají se strachu, ale naopak věří, že pokud se sami budou snažit zlepšit své chování směrem k životnímu prostředí, tak tím mohou pomoct,“ přibližuje výzkum další autorka ankety Kateřina Jeřábková. Studenti se ptali též na migraci či na to, jaký postoj mají mladí lidé k médiím. Více najdete v článku na webu iRozhlas.cz.

    Podívejte se taky na Budoucnost nejistá. Poslechněte si dokument o touhách a možnostech pozdních mileniálů.

  • Ve Švédsku vedl poprvé v historii pracovní pohovor robot

    13. září 2019
    Robot Matylda se vydá na cestu autostopem.

    Jaký máte pocit z toho, že s vámi vedl pracovní pohovor robot? Na tuto otázku může odpovědět Švéd Anders Örnhed, jenž byl přijat právě poté, co si popovídal s robotem zvaným Tengai. Díky úspěšnému pohovoru se Örnhed stal digitálním koordinátorem na radnici obce Upplands-Bro severně od Stockholmu.

    Na netradiční způsob, jak někoho rekrutovat, přišli tamní politici a úředníci díky tomu, že chtěli přijímání zaměstnanců co nejvíce zprůhlednit a zobjektivizovat. Jinými slovy, chtěli dosáhnout toho, aby pohovor neovlivnily možné antipatie či přílišné sympatie, které by se mohly rozehrát mezi dvěma lidmi. Robot nic takového nepocítí, a proto je ideálním, nestranným úředníkem. „Není to, jako když člověk reaguje na druhého člověka. Robot zpracovává to, co mu říkáte, a až pak vám odpoví. Takže je trochu mimo a působí poněkud divně,“ říká v reportáži švédského veřejnoprávního rozhlasu Sveriges Radio Örnhed, který o místo soupeřil s dalšími třemi uchazeči. Reportáž o tomto nezvyklém náboru si může poslechnout téměř každý, protože je v angličtině. Robot Tengai byl vyvinut společnostmi Furhat Robotics a pracovní agenturou TNG, která podle prezentovaných vyjádření usiluje o nezkreslené pracovní pohovory. Jak popisuje tisková zpráva agentury a municipality, pohovory se zatím odehrávají přímo v kanceláři firmy. Robot totiž nemá žádné nohy, pouze hlavu.

  • Lékaři z Číny poprvé úspěšně léčili pacienta geneticky upravenými kmenovými buňkami

    13. září 2019
    Zkumavky - vědci - laboratoř - výzkum

    Čínští výzkumníci bezpečně aplikovali upravené kmenové buňky do těla pacienta s leukémií a HIV. Jde o velký krok směrem k dalšímu výzkumu a využití úpravy DNA jako způsobu léčby. Výsledky publikovali čínští lékaři v prestižním medicínském týdeníku The New England Journal of Medicine.

    Vědci využili k úpravě kmenových buněk takzvaný Crispr neboli biologický nástroj na úpravu genů. Ačkoliv výsledky výzkumu vydali lékaři až nyní, pacienta pomocí upravené DNA léčí už od roku 2016. Pacientovi s diagnostikovanou leukémií a HIV se pokusili léčit obě nemoci najednou. Nejdříve mu pomocí radiace zničili buňky kostní dřeně, kterou pak nahradili novými kmenovými buňkami. Na rozdíl od standardní léčby rakoviny ale byly tyto buňky upravené tak, aby zároveň zabránily dalšímu šíření viru HIV.

    Ačkoliv se druhá část léčby vědcům nepodařila, jde přesto o velký pokrok. Léčba totiž zabrala alespoň na pacientovu rakovinu a lékaři tak dokázali, že je léčba pomocí upravených kmenových buněk bezpečná. Někteří vědci ale varují před tím, že spousta efektů technologie Crispr stále není prozkoumaná. Výsledky tří prvních případů použití Crispru ve Spojených státech by měly být známé v prosinci, píše server Bloomberg.

  • Podle Světového fondu na ochranu přírody většina evropských států špatně chrání svá moře

    12. září 2019
    Podmořský svět - moře - oceán

    Ačkoliv patří většina evropských moří pod nějakou formu přírodní ochrany, nachází se ve špatném stavu. Vyplývá to ze studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). V ní se mimo jiné uvádí, že svá moře nedostatečně chrání 19 z 23 přímořských států Evropské unie.

    Evropské zákony počítají s tím, že přímořské státy zařídí ochranu moří především v místech, kde se nachází vzácné druhy zvířat nebo korálové útesy. Studie WWF ale zjistila, že efektivně jsou chráněna jen necelá dvě procenta moří. Evropská unie se přitom zavázala, že do roku 2020 se bude podílet na ochraně 10 procent všech světových vod. Podle studie ale Evropa nemá šanci na svůj podíl dosáhnout.

    Problém přitom podle autorů studie není v samotných zákonech, ale v jejich implementaci. Jako příklad uvádějí Doggerskou lavici. O ochranu rozsáhlé písčiny v Severním moři se už několik desetiletí dělí Spojené království, Německo a Dánsko. Jednotlivé státy ale přesto nedokážou zabránit masivnímu výlovu ryb a poškozování korálových útesů v oblasti. Už loni navíc vědci odhalili, že v některých chráněných zónách probíhá mnohem intenzivnější rybolov než mimo ně. V některých případech jde o téměř poloviční rozdíl. Podle WWF je proto potřeba přestat myslet na krátkodobý ekonomický zisk a začít brát ohled na dlouhodobou ochranu planety.

  • Zemřel kultovní indie písničkář, zpěvák a svérázný výtvarník Daniel Johnston

    12. září 2019
    Daniel Johnston

    Smutnou zprávu o úmrtí kultovního indie písničkáře a zpěváka potvrdil tuto středu jeho bývalý manažer Jeff Tartakov. Daniel Johnston zemřel v pouhých 58 letech na srdeční zástavu.

    Johnston se už prý v devíti letech začal věnovat hudbě, když na klavír „skládal“ doprovod k hororovým snímkům. Svoje první album Songs of Pain nahrál na kazetový rekordér už v roce 1980 během účasti v univerzitním programu pro umělce v Ohiu. Ten nedokončil a po dvou letech se přesunul do hudbou pulzujícího texaského Austinu. Zde pokračoval s nahráváním kazetových lo-fi experimentů, které pak i s vlastními kresbami na obalu rozdával na potkání. Díky tomu se v Austinu postupně stal hitem místních obchodů s hudbou, což mu přineslo i pozvání do pořadu The Cutting Edge americké stanice MTV. Za svůj život stihnul vydat neuvěřitelných 20 alb. Trpěl vážnou bipolární poruchou, kvůli které byl několikrát během svého života hospitalizován. V roce 2005 americký režisér Jeff Feuerzeig natočil oceněný snímek The Devil and Daniel Johnston, který dokumentuje jeho život v kontextu umělcovy zkušenosti s psychickou poruchou. Město Austin v roce 2018 v rámci podpory duševně nemocných dokonce ustanovilo 22. leden jako „Hi, How Are You? Day“ v odkazu na Johnstonovo šesté vydané album.

    Pro mnoho jiných hudebníků byl Daniel Johnston velkým vzorem a ikonou. To dokládá například album The Late Great Daniel Johnston: Discovered Covered, na které nahráli coververze jeho písniček umělci jako Beck, Tom Waits nebo The Flaming Lips. Legendární Kurt Cobain o něm mluvil jako o „největším žijícím písničkáři“ a frontman kapely Pearl Jam Eddie Vedder použil jeho píseň Walking the Cow k otevření každého koncertu na sólové tour v roce 2008. Významnou osobností byl ale i pro mnoho současných hvězd. „Není možné slovy vyjádřit, jak moc důležitý a vitální byl duch Daniela Johnstona. Byl obrovskou inspirací pro moje kreativní impulsy,“ napsala Zola Jesus na svém twitteru. Ke kondolenci se připojila i řada dalších umělců, mezi kterými byli třeba i herec Mark Ruffalo, frontman kapely BMX Bandits Duglas T. Steward a mnoho dalších.

    Poslechněte si i recenze jeho alba Is And Always Was, která se před deseti lety objevila v rubrice Deska týdne na Radiu Wave.

  • Islámskou modlitbu vedly ve Francii poprvé ženy

    12. září 2019
    Korán

    V pařížské mešitě se v sobotu 7. září konala první islámská modlitba na francouzském území vedená ženami, konkrétně imámkami Evou Janadinovou a Anne-Sophie Monsinayovou. Účastnila se jí asi šedesátka mužů a žen z různých koutů země.

    V jaké mešitě k události došlo, organizátorky tají. Podle jejich vyjádření má iniciativa sdružená v hnutí Hlas pro osvícený islám za cíl nabídnout alternativu k převažujícímu konzervativnímu pojetí islámu. Konvertované katoličky Janadinová a Monsinayová nazývají svůj přístup „oduševnělým a pokrokovým“ islámem, který se vyznačuje „smířením víry s rozumem a kritickým duchem“. Modlitby odříkávají ve francouzštině a odmítají jakýkoli druh diskriminace. Hnutí chce takovéto modlitby organizovat v Paříži jednou do měsíce. Informaci přinesl deník Le Monde a další francouzská média.

    Na rozdíl od USA, Německa nebo Dánska ve Francii není běžné, že by ženy plnily roli muslimských duchovních, i když to islám výslovně nezakazuje. Zmíněná událost je ve Francii ojedinělá nejen vůdčí rolí žen, ale také přítomností obou pohlaví při modlitbě na jednom místě.

  • 19. září vyjde kniha zápisků polské dívky Renii Spiegel, její osud připomíná Annu Frankovou

    11. září 2019
    Renia Spiegel

    Tajné zápisky polské dívky Renii Spiegel, která se v roce 1942 stala obětí nacistického režimu, vyjdou v knižní podobě. Zápisky zveřejnili dívčini příbuzní poté, co ležely 70 let v bankovním trezoru. Příběh Renii Spiegel má podobné rysy jako ten Anny Frankové. Ve Spojeném království vyjde publikace 19. září pod názvem Renia’s Diary: A Young Girl's Life in the Shadow of the Holocaust.

    Už dříve byla zveřejněna část z nich, nyní vycházejí kompletně. Deník začala psát dívka židovského původu narozená v roce 1924 ve svých patnácti letech, toužila se stát spisovatelkou. Psala o svých přátelích nebo o škole, stránky se ale staly také svědectvím perzekuce Židů či bombardování ulic nacisty. Zápisky končí krátce po dívčiných osmnáctých narozeninách. 3. října 1942 našli nacisté Reniin úkryt u rodičů jejího přítele Zygmunga Schwarzera. Reniu i rodiče mladého muže nacisté popravili. Zápisky se tak uzavírají kapitolou, kterou nepsala sama dívka, ale její přítel poté, co deník o několik dní později našel. O publikaci příběhu se postarala dívčina sestra, která holokaust přežila. Jak uvedla pro BBC, když se jí deník dostal do rukou poprvé, nedokázala řádky číst, a proto jej uložila do trezoru. V současnosti ale vnímá jako důležité příběh popularizovat a založila také Nadaci Renii Spiegel.

  • Hnutí obarvilo řeku ve Švýcarsku na barvu toxického odpadu, poukazují na možný kolaps ekosystému

    11. září 2019
    Toxicky zelenou barvou obarvili v úterý ekologičtí aktivisté z uskupení Extinction Rebellion řeku Limmat, která protéká švýcarským městem Curych

    Toxicky zelenou barvou obarvili v úterý ekologičtí aktivisté z uskupení Extinction Rebellion řeku Limmat, která protéká švýcarským městem Curych. Chtějí tak upozornit na hrozící kolaps světového ekosystému.

    Na svém facebooku ekologické hnutí napsalo, že jde o zelené fluoreskující barvivo uranin, které není pro přírodu škodlivé a má stejnou toxicitu jako kuchyňská sůl. Barevně se ale podobá toxickému odpadu. Několik aktivistů také do vody skočilo a nechalo se unášet proudem tak, aby to působilo jako mrtvá, bezvládná těla. Záznam akce hnutí sdílelo na svých sociálních sítích. Curyšská policie k tomu uvedla, že ji několik obyvatel města kvůli svítivě zelené řece kontaktovalo. Na základě těchto podnětů pak látku ve vodě analyzovali. Extinction Rebellion (překládáno jako Rebelie proti vyhynutí) je mezinárodní sociopolitické hnutí, které se snaží nenásilným odporem upozornit na problémy související s klimatickou změnou nebo na ztrátu biodiverzity. Ke hnutí se hlásí lidé i v České republice

  • Zahradu rezidence velvyslankyně Thajska bude moct poprvé navštívit veřejnost, otevře se na pár hodin

    11. září 2019
    budha - budhismus - thajsko

    Vůbec poprvé budou mít lidé možnost podívat se do zahrady rezidence Thajského království v Praze. Místo u své vily představí sama thajská velvyslankyně v České republice Ureerat Chareontoh v rámci akce „Dobrý den z Thajska“.

    Vila i okolní zahrady patří Thajsku přes dvacet let a i při historicky prvním otevření veřejnosti uvidí návštěvníci prostory jen pár hodin – přijít mohou 19. září v době od 17 do 20 hodin. Na místě nebude chybět vyhlášené thajské pivo Singha nebo čerstvé kokosy. Thajské jídlo pak připraví šéfkuchařka velvyslankyně. Lidé mohou zahradu na Praze 6 navštívit zdarma, adresa rezidence je Pod Hradbami 663/7. „Rozhodla jsem se otevřít zahradu, protože jednou z thajských tradic je pozvat přátele domů. Doma znamená v České republice právě v thajské rezidenci,“ uvedla velvyslankyně. Vilu vlastní thajské velvyslanectví od roku 1996. Následně prošla rekonstrukcí a od roku 1998 v ní vždy bydlí thajští velvyslanci při svých misích v České republice. Budova samotné thajské ambasády je pak ve stejné městské části.