Umělé kožešiny mohou zatěžovat životní prostředí více než ty pravé

umělé kožešiny

Odborníci upozorňují na to, že umělé kožešiny a kůže se často vyrábějí z akrylu, u kterého trvá stovky let, než se rozloží. Varianty na bázi ropy nejsou rozložitelné vůbec.

„Lidé si myslí, že umělá kožešina je na jedno použití. Po několika sezónách ji vyhodí a nemyslí na to, že není biologicky rozložitelná. Je to ropný produkt. Vysoce toxický,“ říká módní návrhář Tom Ford pro server Refresher. Pravé kožešiny a kůže se často vyrábí jako vedlejší produkty ze zvířat zpracovávaných pro potravu, zvířecí těla se tak zužitkují celá. Tak je tomu například u králíků, ovcí a koz. „Jejich kůže je přirozeně krásná, hebká, zahřeje a je biologicky rozložitelná. Je to navíc velmi kvalitní produkt, takže vydrží až třicet let,“ říká pro dezénový server Inhabitat Schelley Tichborne, zakladatel londýnského footwearového labelu, který odmítá používat umělé materiály. Problémem z hlediska životního prostředí je u zpracovávání pravých kožešin a kůží hlavně produkce skleníkových plynů při chovu takových zvířat. Pokud jde o kožešiny z volně žijících zvířat, jako jsou lišky, bobři a kojoti, nejde prý vždy o razantní zásah do populace. Lov se týká prý vždy zhruba maximálně 15 % z celkového počtu. Otázka výběru materiálu je každopádně komplikovanější, než se zdála být. Vzhledem k současným technologickým pokrokům ve vědě je však podle serveru Inhabitat pravděpodobné, že by brzy mohla vzniknout umělá varianta, která nebude planetu tolik zatěžovat.

Spustit audio
autor: Hana Merková
  • Australští vojáci využívají své volno k péči o koaly bez domova

    12. únor 2020
    Koala

    Zatímco dešťové srážky postupně hasí požáry, které stále hoří po celé Austrálii, jeden vojenský oddíl se podílí na zotavování divokých zvířat tím, že ve svém volném čase pomáhá zraněným koalům.

    Devátý oddíl australské armády nedávno zveřejnil fotografii svých vojáků z 16. pluku Emergency Support Force, jak krmí z lahviček zraněné koaly v Clelandském parku divoké zvěře v Adelaide Hills. Podle facebookového příspěvku oddílu vojáci působící jako pomocná síla při požárech využívají období volna a odpočinku k péči o koaly nebo staví lezecké konstrukce pro všechny zotavující se vačnatce. Fotografie se objevila na sociální síti před několika týdny a od té doby ji sdílelo již 45 000 lidí.

    Nejenže vojáci nabídli pomocnou ruku centru divoké zvěře, ale také pomáhali odstraňovat spálené trosky a uklízet obytné nemovitosti, pořádali benefiční akce a poskytovali emoční oporu Australanům, kterým požáry zasáhly do života. Naštěstí přívalové srážky napříč Novým Jižním Walesem a dalšími zasaženými územími již uhasily více než 30 aktivně hořících zón v regionu. Úřady tvrdí, že vydatné deště by mohly do konce týdne uhasit i zbytek ohňů. Ačkoli liják v některých provinciích způsobil záplavy, Národní hasičská služba Nového Jižního Walesu (NSW Rural Fire Service) prohlašuje, že jsou neskutečně vděční, když vidí, jak srážky pomáhají v boji proti požárům.

  • Chile zavedlo drastická opatření proti obezitě, prodej sladkých nápojů se snížil o 23 %

    12. únor 2020
    Sladké nápoje

    Odborníci se radují, že mohou uvádět jako úspěšný příklad v boji proti obezitě zemi, která byla dříve považována za stát s nejvyšší konzumací sladkého pití vůbec. Výzkum ukázal, že Chile má nejpřísnější kontroly týkající se propagace nápojů s vysokým obsahem cukru. Jejich nákupy se za dva roky snížily téměř o čtvrtinu.

    Místo daně z cukru, kterou se rozhodlo uvalit například Spojené království, zakázalo Chile prodej sladkých nápojů na školách a zavedlo výrazné černé a bílé štítky zaměřené na varování a vzdělávání rodin o zdravotních rizicích nezdravých potravin pro děti. Na rozdíl od britských semaforů, které mohou udělit červený štítek pro cukr, ale také zelený za obsah ovoce, štítky chilského ministerstva zdravotnictví přináší pouze špatné zprávy: vysoký obsah cukru, vysoký obsah soli nebo vysoký obsah tuku. Vše musí být označeno na přední straně balení.

    Chilský zákon zaměřený na označování potravin a reklamu vstoupil v platnost roku 2016. Vědci z fakulty Gillings School of Global Public Health na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill zjistili, že nákup sladkých nápojů klesl během první fáze reforem o 23,7 %. Své závěry publikovali v časopise PLOS Medicine. K největším změnám došlo v množství nakoupených slazených ovocných a mléčných drinků. „Tento dopad v první fázi je celkem působivý,“ řekl Barry Popkin, profesor výživy ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill. Uvedl, že to ovlivňuje pochopení toho, co zdravá strava znamená. Očekáváme, že za pět až deset let to bude v mnoha zemích světa vypadat jako v Chile, pokud jde o zavedení jasnějších systémů označování na obalech potravin a nápojů, které lidem řeknou, co je nezdravé, a které také přehluší marketingové triky, dodává Barry Popkin.

  • Danny Trejo je nejvíckrát zavražděným hollywoodským hercem, na plátně zemřel už pětašedesátkrát

    11. únor 2020
    Danny Trejo ve filmu Machete

    Charismatický záporák s děsivým výrazem Danny Trejo má za svou hereckou kariéru na kontě desítky rolí, ve kterých rozhodně nebyl tím nejmilejším chlapíkem na plátně. Moc asi nepřekvapí, že jeho postavy často čekal chmurný konec.

    Ten se odehrál tolikrát, že se herec ocitá na vrcholu poměrně specifického hollywoodského seznamu – podle výzkumu, který představila webovka specializovaná na horory Bloody Disgusting, je Trejo momentálně nejvíckrát zavražděným hercem v Hollywoodu. Na kontě má celkem 65 násilných smrtí svých postav. Jak píše server Comicbook, tento počet jej řadí na první místo před Christophera Leeho, který za svou kariéru zemřel pouze šedesátkrát. Třetí příčkou s 51 úmrtími se pyšní americký herec, malíř a taky hrnčíř Lance Henriksen. Redaktoři Bloody Disgusting se podívali na násilnou smrt na stříbrném plátně i z pohledu genderu a zjistili, že ženy umírají mnohem míň, pouze ve 24 % případů. Nejčastěji zabitou je Shelley Winters s dvaceti smrtmi, následuje ji Julianne Moore se sedmnácti a Jennifer Jason Leigh se čtrnáctinásobným úmrtím.

  • Dívky vstupují do puberty o rok dřív než v 70. letech

    11. únor 2020
    teenagers - puberta

    Podle nejnovějších výzkumů vstupují dívky do puberty skoro o rok dřív než před 40 lety. Všímá si toho britský deník The Guardian. Přináší nejnovější závěry vědecké studie týmu kodaňských lékařů. Podle ní se vývoj ženské prsní tkáně, který se za začátek dospívání považuje, od konce 70. let minulého století zrychloval o tři měsíce každou dekádu.

    Puberta obecně začíná mezi osmi a třinácti lety u dívek a mezi devíti a čtrnácti lety u chlapců. Řada globálních studií ale naznačuje, že průměrný věk puberty klesá. Alexander Busch, spoluautor výzkumu z kodaňské kliniky Rigshospitalet, upozorňuje, že se jako první právě zde soustředili na sledování změn a vývoje dívčích prsních žláz. „Takto zaměřené studie chybějí, přitom časný vývoj prsů má dopady na celoživotní zdraví dívek,“ říká Bush. Podle studie, kterou lékaři uveřejnili v časopise Jama Pediatrics, pediatři zaznamenávají nárůst případů, kdy se prsní tkáň začíná měnit už i dívkám mladším osmi let. I když se studie přímo nevěnuje příčinám zrychlování dospívání dívek, Buschův tým tvrdí, že je spojeno s obecně vyšší hmotností populace. Autoři taky upozorňují, že změny pravděpodobně souvisí s tím, jak přicházíme do styku s různými chemikáliemi, které mohou narušovat náš přirozený hormonální systém.

  • Greta Thunberg natočí pro BBC dokumentární seriál

    11. únor 2020
    Greta Thunbergová

    Seriál bude sledovat mladou klimatickou aktivistku na její „mezinárodní křížové výpravě“ a má divákům zprostředkovat pohled zblízka na to, co znamená být globální ikonou. BBC Studios slibují, že se seznámíme s Gretou samotnou i s jejím bojem s klimatickou krizí, který producenti popisují jako „cestu do dospělosti“. Sedmnáctiletá aktivistka bude cestovat po celé planetě, setkávat se s vědci, politiky i byznysmeny a bude hledat důkazy globálního oteplování.

    Výkonný producent BBC Rob Liddell řekl britskému deníku Guardian: „Změna klimatu je pravděpodobně nejdůležitějším problémem našich životů. Je na čase vyrobit důvěryhodný pořad, který prozkoumá fakta a souvislosti, které za tímhle složitým tématem stojí. Gretinu účast vnímáme jako výsadu a příležitost získat zasvěcený pohled na to, jaké je být jednou z nejslavnějších tváří na planetě.“ Thunberg se narodila ve Stockholmu a proslavila ji její organizace školních stávek proti klimatické krizi v roce 2018 s názvem Fridays for Future. Stala se celosvětově uznávanou bojovnicí za záchranu planety, dvakrát byla nominována na Nobelovu cenu za mír a loni ji časopis Time jmenoval osobností roku. Aktivismus Thunbergové má i řadu kritiků, mezi nimi třeba Donalda Trumpa, který už studentku nejednou vyzval, aby se zklidnila nebo aby „pracovala na svém problému s hněvem“.

    Iniciátorku světového hnutí, 16letou Gretu Thunbergovou, v New Yorku podle pořadatelů doprovodilo víc než čtvrt milionu lidí.
  • Půjčit si ukulele, hula-hop nebo elektrickou vrtačku. Finské knihovny jsou centry sdílené ekonomiky

    11. únor 2020
    Hula hoop Hula-hop

    V knihovnách se od nepaměti půjčují knížky. Postupem času se sortiment služeb rozšířoval o jiná média, jako byly například hudební nosiče. Systém zápůjčky registrovaným členům na určitou dobu jde přitom snadno vztáhnout i na další statky, jak směle dokazuje finský příklad.

    Knihovna ve městě Kotka se například rozhodla do svého inventáře zahrnout i hudební nástroje a jako první zakoupili ukulele. Při pořizování dalších věcí pak zohledňují přání svých členů. A tak se v nabídce objevila obruč na cvičení známá pod jménem hula-hop nebo kupříkladu šicí stroj. Depozitář věcí poskytovaných knihovnami se i z toho důvodu místně mění, lokální komunity totiž mají rozdílné zájmy, pokud jde o předměty k zapůjčení. Takovým zlatým standardem jsou právě hudební nástroje nebo sportovní náčiní a deskové hry. „Knihovny disponují tlakoměry, elektrickými vrtačkami nebo holemi pro nordic walking. Na severu některé z nich nabízejí dokonce boty do sněhu,“ doplňuje další oblíbené položky Rauha Maarno z Finské asociace knihoven. V Helsinkách si zase lidé prostřednictvím knihovny mohou vypůjčit loďku nebo vozík využitelný k převozu věcí při stěhování. „Všechno si nemusíte kupovat. Věřím tomu, že právě s ohledem na udržitelnost poroste zájem lidí o užívání sdílených věcí,“ je přesvědčená Maarno. Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize YLE.

    Přečtěte si také Ve Finsku si můžete v knihovně vedle románů a poezie půjčit i permanentku na basketbal nebo florbal.

  • Ptačí slow TV. Sledujte svačení finských ptáčků

    10. únor 2020
    Strakapoud bělohřbetý

    Webkamera Světového fondu na ochranu přírody (WWF) přenáší 24 hodin denně živě dění z krmítka v hlubokých finských lesích. Celé hodiny můžete trávit pozorováním sojky obecné, sýkory lužní, strakapouda bělohřbetého nebo sýkory parukářky. Ti všichni se slétají na břízu, kterou ornitologové nacpali ptačími lahůdkami.

    Najít dost jídla během studených finských zim je pro ptáky obtížné, proto většina z nich migruje během chladnějších měsíců na jih. Ekologové finské veřejnoprávní televizi Yleisradio vysvětlili, že některé z druhů, které v lese i v zimě zůstávají, patří k ohroženým. Vedoucí programu WWF Petter Tolvanen dodal, že největší hrozbou pro ně zůstává těžba dřeva a odlesňování, protože si nedokážou v komerčních lesích obstarat dost potravy.

  • Sklepní byty z filmu Parazit jsou každodenní realitou mladých obyvatel Soulu

    10. únor 2020
    Obývací pokoj ve sklepě

    Čtyřmi Oscary oceněný film Parazit líčí příběh chudé rodiny, která žije v maličkém sklepním bytě v Soulu. Podle scenáristů je příběh fikce, sklepní byty fiktivní nejsou. Říká se jim pandžiha a v jihokorejské metropoli v nich žijí tisíce lidí. 

    Příběhům lidí, kterým domů nikdy nepronikne denní světlo nebo kteří se nemůžou vzpřímeně postavit ve své koupelně, se ve své reportáži věnuje korejská mutace britského zpravodajského serveru BBC. Kořeny těchto maličkých prostor sahají desítky let do minulosti ke konfliktu mezi Severní a Jižní Koreou. V 70. letech, kdy panovaly obavy z eskalace napjatých vztahů mezi oběma zeměmi, aktualizovala jihokorejská vláda stavební zákon a přidala do něj požadavek, aby všechny nově postavené obytné domy měly sklepy, které poslouží jako bunkry pro případ nouze. Pronajímat vzniklé pandžihy bylo původně nezákonné, vláda je ale k bydlení legalizovala v 80. letech, kdy vrcholila bytová krize. Poslední dekádu stojí průměrný nájem běžného bytu v Soulu mladé lidi asi polovinu jejich příjmů a ceny pořád stoupají. OSN v roce 2018 varovala, že jihokorejská ekonomika je sice 11. nejlepší na světě, nedostatek dostupného bydlení v rozvoji brání a je hlavně překážkou pro mladé lidi. Podzemní byty jsou tak pro mnohé jediným přijatelným řešením. A zatímco někteří jejich obyvatelé bojují se společenským stigmatem těch, kdo žijí ve sklepě, jiní jsou spokojení. „Jediný, koho je mi líto, je moje kočka. Nemůže se u mě doma vyhřívat na slunci, nezná denní světlo,“ říká CNN jeden z obyvatel takového bytu. Život v suterénu se netýká jen mladých Jihokorejců. Svoje „přízemníky“ má i Česko.

  • Příroda zhasíná, vyhynutí hrozí dvěma tisícům druhů světlušek

    10. únor 2020
    světlušky

    Světlušky, asi dva tisíce zástupců této čeledě se schopností vyzařovat světlo, čelí riziku vyhynutí. Všímá si toho britský deník The Independent, podle kterého je na vině zánik jejich přirozeného prostředí, nadužívání pesticidů a taky umělé osvětlení.

    „Kromě toho, že světlo v noci narušuje biorytmy všech organismů, včetně lidí, u světlušek fatálně ruší pářící rituály,“ říká entomolog Avalon Owens. „Světlušky využívají svého světélkování k nalezení vhodných partnerů. A to při umělém světle nedokážou,“ dodává. Před světelným znečištěním a jeho dopady na život světélkujících broučků varuje i zpravodajská CNN. Podle profesorky biologie z Tuftsovy univerzity Sarah Lewis je řada druhů světlušek komplexně navázána svou existencí na nejbližší okolí. „Například malajsijská světluška Pteroptyx tener, známá svými synchronizovanými podsvícenými přelety, nemůže svůj životní cyklus dokončit bez mangrovových porostů,“ upozorňuje Lewis na fakt, že mangrovy široce ustupují plantážím olejových palem. Další z druhů, „modrý duch“, světluška Phausis reticulata, je bezkřídlá, a pokud se její životní prostředí změní, hyne prakticky okamžitě. Problém jsou i pesticidy v zemědělství. Podle americké neziskovky Center for Biological Diversity zabíjejí hnojiva světlušky už jako larvy, svoji první vývojovou fázi totiž tráví pod zemí nebo ve vodě. Toho, že světlušek ubývá, si podle vědců nemusíme dlouho vůbec všimnout. Například americká Photinus pyralis, světluška s minimálními nároky a vysokou odolností, je podle Lewis krásná a dokáže přežít skoro všude. Její přítomnost ale zakrývá fakt, že jiné druhy světlušek ze sledovaných lokalit rychle mizí.