„Uvěřil jsem. Klimatická změna je nové náboženství,“ říká David Zábranský v Liberatuře

„Stěhování národů tam zůstalo, ale postupně se mi tam čím dál víc dostávala klimatická katastrofa, nakonec se to propojilo,“ říká Zábranský. „Vstoupil jsem na tuhle vlnu, která se zdá – díky Bohu – čím dál mohutnější. Globální klimatická změna. Mám pocit, že čím dál tím víc reaguju na změny počasí, možná je to stářím, možná skutečně pozoruju nějaké změny. Opravdu jsem uvěřil loni v květnu, kdy jsem jel na výlet do Číny. Po té návštěvě jsem zjistil, že se s planetou něco dít musí. Tak jsem uvěřil. Všude zdůrazňuju, že je to o uvěření – nikdo z nás nemá přístup k ověřitelným faktům, musíme spoléhat na dojmy a na víru.“

Některé hranice nezbouráme. A některé jsou přirozené a nutné, říká David Zábranský

• Upravit
• Smazat

Jméno spisovatele Davida Zábranského proplouvá sociálními sítěmi často. Naposledy rozvibroval emoce jeho článek o kampani #MeToo, o níž tvrdí, že do společnosti přináší jen další porci agresivity. Každou chvílí se ale nejspíš bude mluvit o jeho novém románu Za Alpami, knize zkoumající hranice mezi lidmi, kulturami, Východem a Západem, muži a ženami, mladými a starými. Jdou zbourat?

Stejně jako v románu Za Alpami se i Logoz věnuje kritice liberálních elit, takže si v pražských kavárnách nejspíš udrží status provokatéra. Nálepky podle vlastních slov dostává často: někdy je konzervativní, jindy levičák, aktuálně také ochránce klimatu. Sám o sobě ale tvrdí, že je „revoluční konzervativec“. „Souvisí to s Giuseppe Tomasi de Lampedusou, který napsal jediný román, Leopard, a tam padne taková slavná věta: Hodně věcí se bude muset změnit, pokud má vše zůstat při starém. To sedí přesně na klimatickou změnu. Potřebujeme revoluci, abychom museli zůstat ve stavu, v jakém jsme teď.“