Některé hranice nezbouráme. A některé jsou přirozené a nutné, říká David Zábranský
Jméno spisovatele Davida Zábranského proplouvá sociálními sítěmi často. Naposledy rozvibroval emoce jeho článek o kampani #MeToo, o níž tvrdí, že do společnosti přináší jen další porci agresivity. Každou chvílí se ale nejspíš bude mluvit o jeho novém románu Za Alpami, knize zkoumající hranice mezi lidmi, kulturami, Východem a Západem, muži a ženami, mladými a starými. Jdou zbourat?
„Máme deklarovanou Evropu bez hranic. Všichni ale cítíme, že to přestává být pravda. A netýká se to jen Orbána, který si staví zeď v Maďarsku, cítíme to i na Facebooku. Zdi ve společnosti nebyly nikdy vyšší než teď. Možná, že sen o zboření hranic byla utopie,“ říká spisovatel David Zábranský v souvislosti s novým románem Za Alpami, který hledá paralely mezi Evropou historicky rozdělenou na Západ a Východ a současnou uprchlickou krizí.
„Kdykoli v historii bylo naivní si myslet, že hranice mohou padnout. Já měřím 173 centimetrů, někdo 183. Je mezi námi hranice deseti centimetrů. To je struktura. Svět je struktura. Myslet si, že když ona struktura zmizí, přinese to dobro, je naivní,“ tvrdí Zábranský. Struktura je jedna věc, ale co její příznakovost a nepříznakovost? Plusové a minusové znaménko, které se ke struktuře přikládá? Když člověk měří víc, znamená to, že je lepší? „Můžeme se snažit, aby ty příznakové věci zmizely, ale budou mít reálný dopad,“ odpovídá Zábranský.
Dává #MeToo prostor humoru? V žádném případě, zní v debatě Baslarová, Zábranský, Pavlas
„Nejsme svědky honu na čarodějnice. Jsme svědky toho, že se otevírá téma sexuálního obtěžování a genderového násilí. Jsme svědky toho, že ženy konečně nemají strach a do určité míry získávají autonomní hlas,“ komentuje Iva Baslarová z Katedry genderových studií na FHS stále častěji užívané spojení, kterým se ohání kritici #MeToo.
„Jak se může Evropa někam pohnout, když devadesát procent její populace se válí na karimatkách a studuje, kolik čokolády je ve stoprocentní čokoládě,“ ptá se Mathias, hlavní hrdina Zábranského knihy. A my se ptáme Zábranského, jestli mu evropská civilizace připadá zlenivělá. Podle něj se teď jen čeká, až zbytek civilizace dožene Západ. „Chce to se znovu hluboce a silně něčím zabývat,“ myslí si spisovatel, který svou aktuální knihu odjel napsat do Broumovského kláštera. „Každý by si měl zalézt do sklepa a vrátit se až za deset let, ne chodit do kavárny a pak přijít s projektem na Hithitu.“
Poslechněte si Liberaturu s Davidem Zábranským, kde jsme mimo jiné mluvili i o pozici spisovatele v současné společnosti, a o tom, že českému literárnímu mainstreamu chybí mapování aktuálních témat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.